Martin Foret začal číst komiksy jako všichni – na prvním stupni základní školy, na zadních stránkách dětských časopisů. Když mu pak bylo 17, vyšel český překlad Mause od Arta Spigelmana, komiks o holokaustu, u kterého plakal i Umberto Eco a který dostal Pulitzerovu cenu.
Otevřel se tak pro něj úplně nový svět. Teď Martin Foret učí Teorii a dějiny komiksu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, a navíc je spoluautorem tisícistránkových a sedmikilových Dějin československého komiksu 20. století. Pro čtenáře Forbesu vybral deset českých komiksů, které podle něj stojí za přečtení.
Čtěte také: Jágr superhrdina – co má společného se svými komiksovými „bratry“?
Oskar Ed: Můj největší sen od Branka Jelinka
Letní „road comics“ a rodinné drama, které je nahlíženo fantaskní dětskou optikou. Podle Foreta je Oskar Ed jedním z nejlepších domácích komiksů, které tady byly vydány po roce 2000, nejen díky silné pointě a příběhu o konci dětství. „Oskar Ed je výsostný komiksový román pro dospělé, který by klidně mohl vyjít na nějakém vyspělejším komiksovém trhu a nemohl by být brán jako chudší příbuzný z komiksu historicky méně přející země,“ říká Foret.
Monstrkabaret Freda Brunolada uvádí… od Džiana Babana a Vojtěcha Maška
Surreálná komiksová trilogie Poslední chobotango, Sloni v Marienbadu a Za vším hledej doktora Ženu aneb Další hra se slony se odehrává ve světě, ve kterém se snaží šílený sovětský vědec rozpoutat proces chobotizace lidstva. „Mohla by odradit ‚šedivým‘ vizuálem, ale to by byla škoda, protože v kolážovaných a jinak recyklovaných fotografiích ze starých časopisů vzniká okouzlující mix naší minulosti a fantaskních paranoidních příběhů,“ popisuje Foret.
Candide od Karla Jerieho
V polovině 18. století vydal Voltaire spis Candide čili Optimismus a Karel Jerie jej přetavil do komiksové trilogie. Voltairův Candide byla satirická filozofická polemika, která zpochybňovala tezi, že žijeme v nejlepším z možných světů, a Jerie z ní vytvořil zábavný, ale pořád chytrý „remix“. „Komiks je zdánlivě křiklavě eklektický, Jerie do něj obsadil například globálně proslavenou českou superhrdinku Octobrianu, ale skvěle funguje a je předloze oddaný i drze odvážný,“ vysvětluje Foret.
Moje kniha Vinnetou od Toy Box
„Když jsme byli malí a v knížce, na plátně kina nebo v televizi nám zabili Vinnetoua, byl to strašně smutný okamžik. Tak smutný, až se jeden chlapec rozhodl, že Vinnetou nezemřel a že ho dalšími příběhy udrží při životě, co jen to půjde,“ popisuje jádro příběhu Foret. Když pak streetartistce a výtvarnici vystupující jako Toy Box v dospělosti zemřela kamarádka, tak se stejně jako onen malý chlapec rozhodla, že se se svou ztrátou vyrovná příběhem. Ne o Vinnetouovi, ale o ní. A taky o squatu Milada a travellerech cestujících se soundsystémy Evropou.
Velké dobrodružství Pepíka Střechy od Pavla Čecha
Výtvarný samouk Pavel Čech se etabloval jako malíř a tvůrce knížek pro děti, ale naštěstí nezapomíná ani na komiksy, s kterými svou výtvarnou kariéru začínal. „Jeho příběhy jsou oldschoolové, staromilské, nostalgické a jsou to upřímné ozvěny starého světa. Jeho dosud nejvyzrálejší komiksové dílo v sobě spojuje dobrodružný klukovský svět, první lásku, poetiku foglarovek a vizualitu Jiřího Trnky – a funguje skvěle.“
Drak nikdy nespí od Jiřího Gruse, Džiana Babana a Vojtěcha Maška
Drak nikdy nespí vypráví středověkou legendu o založení města Trutnova, kterému předcházel střet rytíře Albrechta z Trautenbergu a jeho lidí s drakem. Kniha vznikla z impulzu občanského sdružení Trutnov – město draka a s pomocí scenáristů ji vytvořil trutnovský rodák Jiří Grus. „Ačkoliv se scenáristé snažili, je to právě Grusova výtvarná virtuozita a nekompromisní technické zpracování, které z výsledné publikace dělají artefakt,“ říká Foret.
Čtěte také: Kostým Spider-Mana a kamera. Bizarní videa vydělávají na YouTube statisíce
Češi od Pavla Kosatíka a různých výtvarníků
Komiksová adaptace Češi vznikla na základě stejných scénářů jako televizní seriál České století Pavla Kosatíka a Roberta Sedláčka. Příběhy jsou zpracované zajímavými současnými výtvarníky, přičemž každý z nich se vyrovnal se svěřenou epizodou jinak. „Například Jak Gottwald zavraždil Slánského od Vojtěcha Maška nebo Jak Dubček v Moskvě kapituloval Karla Jerieho, který obsadil do rolí politiků jim podobné dinosaury, patří k těm nejinvenčnějším.“
Ještě jsme ve válce. Příběhy 20. století
Kniha připravená společností Post Bellum ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů nabízí 13 příběhů, které vycházejí ze vzpomínek skutečných lidí, a zpracovala je řada mladých komiksových výtvarníků. S životy těchto lidí si zásadním a často zdrcujícím způsobem pohrály oba totalitní režimy. „Vznikla tak výrazná publikace plná silných příběhů jedinců, kteří se stali oběťmi nebo se nejrůznějšími způsoby vzorovali, ale i těch, kteří se zaprodali.“
O přibjehy od Máši Bořkovcové, Markéty Hajské a Vojtěcha Maška
Trojice knih s názvy Ferko, Keva a Albína vychází z antropologických výzkumů a rozhovorů se skutečnými lidmi, kteří jsou zároveň hlavními postavami. Tři různorodé romské osudy zavedou čtenáře na východní Slovensko i na sever Čech a ukazují celou řadu problémů, se kterými se hrdinové potýkali. Dokumentární náplni odpovídá taky dokumentaristický styl vizuálu, ve kterém Vojtěch Mašek vrství fotografie a propojuje je kresbou. Všechny tři knihy navíc vyšly také ve Francii.
Ve stínu šumavských hvozdů od Džiana Babana, Vojtěcha Maška a Jiřího Gruse
„Pokud vás ve škole nutili číst Babičku Boženy Němcové, ale vy jste doma raději utíkali k dobrodružstvím hrdinů Karla Maye, je tohle komiks přesně pro vás a budete se u něj královsky bavit,“ říká Foret. Německý Old Shatterhand se vydává na Šumavu, kde chce zabránit české Němcové ve vydání původní, naturistické verze Babičky a česká femme fatale Božena zase usiluje o Olda Shatterhanda.