Patříte mezi ty, kterým čerstvá květina vykouzlí úsměv na rtech a pohladí je na duši? Podmínky, ve kterých se pěstují, už většinou tak idylické nejsou.
Globální obchod s řezanými květinami je kromě ekologických nákladů spojených s pěstováním v zemích třetího světa dlouhodobě kritizován především za drsné podmínky pracovníků, extrémně nízké mzdy nebo systematické používání toxických postřiků.
„Každý jeden člověk, který si přestane kupovat kytky z dovozu a dá přednost květinám vypěstovaným z lokálních, ekologických zdrojů, je pro mě úspěch,“ říká směle Jolana Teuberová, zakladatelka platformy Výkvět. Jejím cílem je kompletně změnit uvažování Čechů o řezaných květinách.
Sdružuje a podporuje vybrané pěstitele řezaných květin z České republiky i ze Slovenska a poskytuje ekologickou certifikaci skrze unikátní systém založený na vzájemné důvěře a komunitních znalostech.
„Před rokem 1989 existovalo v tehdejším Československu poměrně zavedené odvětví se znaky průmyslu, v rámci kterého se pěstovaly květiny,“ vysvětluje Jolana. „S revolucí všechno prakticky ze dne na den zmizelo. Místní pěstitelé nebyli schopni konkurovat levnějším kouskům, které sem najednou směřovaly převážně z Holandska.“
Jenže země tulipánů je z velké části pouze tranzitní. Největšími světovými pěstiteli jsou dnes Ekvádor, Kolumbie, Keňa nebo Tanzanie. Zásadní pro rozvoj holandského průmyslu byl rozjezd královské květinové burzy Royal FloraHolland, jejíž historie sahá do roku 1912. Vůbec první aukce se prý konala v místní hospodě.
Dnes tento kolos operuje s 96 432 denními transakcemi a s 22 863 zobchodovanými odrůdami se jedná o největší květinovou burzu na světě. V roce 2020 se prostřednictvím aukční síně Royal FloraHolland zobchodovalo celkem 11,4 miliardy květin a rostlin v celkové hodnotě 4,7 miliardy eur.
Část publika se proto obrací zpátky směrem k lokálně vypěstovaným druhům. Až teprve v posledních deseti letech se i v Čechách začali objevovat nadšenci i profesionální pěstitelé, kteří se rozhodli dělat věci jinak a lépe.
„Kvůli revoluci zmizela kontinuita a lidé nemají jak si předat znalosti,“ říká Jolana. Důraz na ekologické aspekty navíc omezuje produkci a sezona trvá zhruba od března do listopadu.
Byť se může zdát, že práce s „řezankami“ nemá s původní profesi Jolany, absolventky oboru divadelní produkce na pražské DAMU, mnoho společného, synergií je hned několik. „Znám spoustu lidí z různých oborů. Mám v sobě iniciační a spojovací sílu,“ vysvětluje Jolana, která v roce 2009 stála u rozjezdu dnes již legendárního festivalu CODE:MODE, jedné z prvních komunitních akcí, která rozčeřila stojaté vody pražské kreativní scény.
„Při práci na CODE:MODE jsem se naučila, jak důležitá je komunita. Když jsme v roce 2012 končili, psali nám lidé, že jim to nemůžeme udělat. Potom jsem chvíli sice dělala divadelní projekty, ale vždycky jsem tíhla spíše k veřejnému prostoru a zázemí péče o komunitu mi už zůstalo,“ vzpomíná Jolana, která následně pracovala například pro Automat nebo Impact Hub Praha. Kromě toho také založila komunitní centrum na Břevnově.
„Asi před osmi lety mě napadlo vytvořit aplikaci, která by radila uživatelům, kdy mají svým blízkým koupit kytku. Během počátečního průzkumu mě kdosi upozornil na pozadí dovozu řezaných květin. Nápad s aplikací jsem tak zahodila a místo toho oslovila ekologické pěstitele, kteří v té době působili v Čechách a na Moravě,“ vzpomíná Jolana.
Asi tři pěstitelé tehdy zareagovali, že jim to přijde jako zajímavý nápad, ale nemají pracovní kapacitu. „Tak jsem jim nabídla tu svoji,“ popisuje s úsměvem Jolana okolnosti vzniku platformy. Na začátek února chystá první oborovou konferenci o ekologickém pěstování.
Jeden z prvních kroků, které Jolana podnikla, bylo důkladné zmapování celého ekosystému, který se od revoluce vyvinul. Několikaletý pozvolný projekt přivedl Jolanu k vytvoření vlastního systému certifikace.
Až do letošního ledna, kdy vešla v platnost legislativa EU, totiž neumožňovalo české právo certifikovat ekologicky vypěstované květiny. „Hledali jsme způsob, jak dokázat, že jsou rostliny opravdu vypěstovány ekologicky. Došli jsme k systému PGS, participatory guarantee system, což je alternativa k oficiálním certifikacím.“
Transparentní systém založený na důvěře umožňuje členům se shodnout na hodnotách a na základě toho vytvořit standardy, které se všichni zavážou naplňovat. Navzájem se navštěvují a dbají na jejich dodržování. „Je to jeden z největších darů, který komunita dostává, můžou se díky tomu radit a dál růst. A supluje to chybějící obor,“ vysvětluje Jolana.
V současnosti má platforma Výkvět devatenáct členů a neustále se rozšiřuje. Mezi členy patří „známé firmy“ jako Kytky od potoka a Green Decor, ale i regionální průkopníci jako znojemská Řezanka nebo Kveteto, kteří kombinují pěstování květin se zeleninou.
Kromě osvěty a vysvětlování, že existuje alternativa ke globálnímu květinovému průmyslu, patří mezi činnosti Výkvětu také vzdělávání komunity. „Jestli chceme něco změnit, musíme to dělat společně,“ dodává Jolana s tím, že díky spolupráci se jednotliví členové posouvají rychleji, mají lepší ekonomické výsledky a šetří si práci.
A jaké tipy dává těm, co by rádi začali s lokálními ekologickými květinami? „Důležitá je sezonnost, nelze mít pivoňky v prosinci. Chladnější období ale automaticky neznamená, že nelze mít lokální květiny. Na webu máme mapu s odběrnými místy, kde lze najít nejbližšího dodavatele.“
Nejvyšší metou Výkvětu je změnit podobu květinového odvětví v zemi. „Lidé se zajímají, kdo šije jejich oblečení, odkud je jejich jídlo. Je načase začít se ptát, kdo vypěstoval květiny, které máte na stole,“ dodává Jolana.
