Chcete se konečně uvolnit a prožívat daný okamžik? Nechcete jen sedět se zavřenýma očima, ale používat meditaci v každodenním životě? Meditační konzultant Andy Puddicombe, který v Himálaji žil s mnichy a meditacemi v buddhistickém klášteře strávil hodně času, říká, že ví, jak na to. Ve své knize „Ukliďte si v hlavě“ zbavuje meditaci zažitých mýtů a slibuje, že vám deset minut meditování denně změní život.
K dosažení lepšího soustředění a efektivnějšího jednání používá meditaci i námořnictvo USA, tak proč ne vy? Celý výcvik má tři části: v první je třeba pochopit, jak k ní přistupovat, poté jak ji provádět a nakonec, jak ji využívat v běžném životě.
Máte dojem, že pro pořádek v hlavě musíte změnit vaši mysl? Omyl. Puddicombe uvádí příklad s modrou oblohou, kterou připodobňuje k mysli a která je plná mračen. Mraky jsou myšlenky a modrá obloha se kvůli nim na čas zatáhne. A i když se zdá, že neexistuje nic než veliká a tmavá mračna, modrá obloha tam stále je. Meditace proto není snahou vytvořit umělý stav mysli – „modrou oblohu“ – ale odkrýt ji.
Čtěte také: 6 tipů, jak najít rovnováhu mezi prací a soukromým životem
Druhou podstatnou věcí je poskytnout vaší mysli čas. Je jako divoký kůň a vy jí musíte dát prostor, aby se zklidnila a uvolnila. Když zjistíte, že vaše mysl pracuje na plné obrátky, dejte si načas, postupujte pomalu a dopřejte jí všechen prostor, který potřebuje.
Zpočátku bude těžké mysl zkrotit a nezabývat se věcmi, které se vám v ní honí. Když si sednete k meditaci, je to trochu jako byste sledovali hru v divadle. Zdaleka nejlepším způsobem, jak sledovat vaši mysl během meditace, je usadit se jakoby v hledišti. Vnímejte váš život jako divadelní příběh, který sledujete jako divák. Puddicombe uvádí konkrétní příklad meditace, která by měla trvat deset minut denně a skládá se ze čtyř částí.
V přípravě si najděte místo, kde se vám bude pohodlně sedět a kde budete moci mít rovná záda, vypněte mobil a nastavte si stopky na 10 minut. Během zahřívání se pětkrát zhluboka nadechněte, nádech nosem, výdech ústy a pak zavřete oči. Vnímejte, jak se vaše tělo dotýká židle a chodidla podlahy, prohlédněte si v duchu celé tělo a zjistěte, které jeho části jsou uvolněné a nic jim nechybí a ve kterých cítíte napětí nebo jiný nepříjemný pocit.
Při zaměření mysli vnímejte nejintenzivněji pohyby těla při dýchání, jestli jsou nádechy a výdechy krátké nebo dlouhé, mělké nebo hluboké a rytmus nepravidelný či plynulý. A počítejte – 1 při zvednutí těla a 2 při poklesnutí, až dojdete k desítce, celý proces zopakujte pětkrát až desetkrát. Při zakončení se přestaňte na cokoli zaměřovat a na přibližně 20 sekund nechte svou mysl, aby byla tak rušná nebo klidná, jak si přeje. Přeneste svou pozornost zpátky k tomu, jaké to je vnímat své tělo na židli a chodidla na podlaze, pomalu otevřete oči a až budete chtít, vstaňte.
Vrcholem vašeho snažení by mělo být, abyste se meditaci naučili využívat v každodenním životě, při chůzi, jídle, běhu nebo plavání. Výsledkem má být čistá hlava a to, že budete všímaví. Začnete si totiž uvědomovat sami sebe v přítomném okamžiku a nebudete se ztrácet ve svých myšlenkách a emocích.
Čtěte také: Klíč k úspěchu: 15 věcí, které produktivní lidé dělají jinak
Zkuste to nejdřív třeba při chůzi. Jděte o něco pomaleji než obvykle, ale stále přirozeně. Vnímejte, co cítíte v těle, všimněte si, co vidíte a slyšíte kolem. Nemusíte se soustředit usilovně, ale otevřete se věcem, které se dějí kolem vás. Jakmile zjistíte, že se mysl toulá, převeďte pozornost zpátky k pohybu těla a tomu, jak se vaše chodidla při každém kroku dotýkají země. Časem vám dojde, že budete na sto procent přítomní v procesu chůze a nebudete mít v hlavě žádné myšlenky.
A především, nakonec si začnete všímat, jak přemýšlíte a vnímáte věci a proč to tak děláte. Zpozorujete vzorce a tendence ve vašem myšlení a díky tomu opět získáte možnost rozhodovat se, jak budete žít svůj život. Místo abyste se nechávali smést nepříjemnými nebo neproduktivními myšlenkami a emocemi, můžete reagovat způsobem, jakým si reagovat přejete. Meditace vám jednoduše pomůže být v běžném životě všímavější bez ohledu na to, jak napilno máte nebo kolik lidí je kolem vás.
Autor: Klára Elšíková