Obrazy jako záruka bezpečnosti. Tak podle oficiálních ruských představitelů a televizního kanálu Izvestija nakládá francouzská vláda se sbírkou obrazů bratří Morozovových.
Jedná se o kolekci dvou stovek děl od ruských a francouzských malířů, kde najdete plátna například od Maneta, Cézanna, Picassa, Van Gogha, Matisse, Repina, Maleviče a mnoha dalších. Obchodník Ivan Morozov a jeho bratr Michail dávali tento úctyhodný soubor dohromady od roku 1903, kdy začali pravidelně jezdit za nákupy umění do Paříže.
Sem se také jejich sbírka, která se po socialistickém převratu v roce 1917, nacházela v Puškinově muzeu, Treťjakovské galerii i v Ermitáži, vrátila. Od 22. září loňského roku ji měla zapůjčenou umělecká nadace Louis Vuitton. Výstava měla původně skončit příznačně 22. února, ale nyní je prodloužena do 20. dubna.
Údajně se tak děje kvůli problémům s logistikou, kvůli kterým Francie nemůže Rusku cennou sbírku vrátit. Moskva ale hovoří o tom, že Paříž nechce kolekci Morozovových poslat zpět proto, aby „zaručila bezpečnost svým francouzským občanům žijícím na území Ruska“.
Známý francouzský publicista Emmanuel Schwartzenberg v politickém týdeníku Marianne napsal, že „Morozovova sbírka se může kvůli válce na Ukrajině ve Francii zdržet neohraničeně dlouho“. Při tom se Paříž může odvolávat na to, že podle smlouvy musí díla vrátit nepoškozená, což v současných válečných podmínkách nemůže zaručit.
Pikantní je, že jedním z majitelů díla ve sbírce bratří Morozovových je jeden z Putinových oligarchů, Petr Aven z Alfa banky. Vypadá to, že svůj majetek – autoportrét malíře Pjotra Končalovského – jen tak neuvidí.
Až do tohoto incidentu se Francie s ohledem na protiruské sankce držela spíše zpátky, například kosmetický gigant L’Oreál se oproti jiným mezinárodním korporacím rozhodl v Rusku setrvat.
