Za pár dní nastanou dva jevy, o kterých jsme letos mnohokrát snili. Řada z nás se setká se svou širší rodinou. Skončí rok 2020. Čeká nás letos o svátcích happy end, kdy si poté, co se necháme otestovat, s negativním výsledkem padneme okolo krku se svými blízkými?
Bylo by to krásné, ale lepší je se připravit, že vzájemná komunikace nebude po měsících izolace překypovat porozuměním. Je to jako dovolená, kam si vyrazíte, abyste měli čas na své nejbližší – v prvních dnech se z vás zpravidla vysypou všechny potlačované emoce.
Letos můžeme se svými blízkými narazit na řadu konfliktních témat: kdo by neměl právo na svůj názor ohledně vládních opatření, pandemie nebo očkování?
Pokud se nechceme řídit radou, kterou dostává Audrey Hepburn coby Líza Doolittle v muzikálu My Fair Lady, aby ve společnosti hovořila pouze o počasí a zdraví (i když to může být v souvislosti s koronavirem právě teď dost ošemetné), musíme se na dialog s rodinou připravit.
Vše potřebuje rovnováhu
Víte, jak poznáte kvalitní rozhovor? Nemáte z něj dojem, že jste jen poslouchali, nebo pouze mlčeli. Je to vyvážený tok myšlenek a naslouchání. Rovnou vám ale prozradíme, že to není nic jednoduchého. Musíte se totiž obrnit trpělivostí a respektem.
Mobil stranou
Kolikrát jste slyšeli, že největším dárkem pro vašeho blízkého je pozornost? Je to velmi složitý úkol, protože každý z nás může během dialogu šilhat po obrazovce telefonu, jestli vás na e-mailu nečeká zajímavější zpráva. Jenže v okamžiku, kdy se rozptýlíte od toho, co slyšíte, se atmosféra nějak pokazí.
Zdánlivě se nic nestane, ale váš protějšek zaznamená, že ho neposloucháte na sto procent, a vaše pozornost se začne tříštit. Chcete-li s někým opravdu komunikovat, mobil musí do kapsy.
„Slyšte slovo boží“
Znáte ty povahy, které nikdy nemluví s vámi, ale k vám? Deklarují své názory a myšlenky, aniž by vám nechali jakýkoliv prostor se vyjádřit. Pokud mezi takové lidi patříte vy sami, raději si začněte vést blog nebo se staňte pouličním kazatelem.
Z každého rozhovoru se můžete něco naučit
Znáte to, příbuzné si nevybíráme. Může vám připadat, že mají naprosto scestné názory. Dospěli k nim ale z nějakého důvodu, a jak se říká, nic vás nenaučí tolik jako smysluplný dialog s člověkem, se kterým hluboce nesouhlasíte. Podmínkou je ovšem respekt – tedy vědomí, že i představy naprosto bláhové mají právo na svou existenci.