Vladimir Putin zamířil na Aljašku a hlavní aktér bitcoinové kauzy Tomáš Jiřikovský do vazby. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech srpna a poznat je i z jiných perspektiv.
Trumpovy snahy o mír na Ukrajině
Americký prezident Donald Trump strávil srpen setkáváním se státníky. Na Aljašce proto jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možných způsobech ukončení války, kterou lídr z Východu sám začal.
Konkrétní řešení nepřišlo, zrodil se ale návrh na summit mezi nimi a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusko však ukrajinskou vládu označuje za nelegitimní a odmítá s ní dále diskutovat.
Místo toho Trump v Bílém domě přivítal osm evropských lídrů, mezi nimi kromě Zelenského i německého kancléře Friedricha Merze, britského premiéra Keira Starmera či předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen. Ani ti se ale na bližším způsobu zastavení války neshodli.
Not One Inch: America, Russia, and the Making of Post-Cold War Stalemate – M. E. Sarotte
Foto Yale University Press
Od pádu Berlínské zdi – a zvláště s příchodem Donalda Trumpa do funkce – se přístup Spojených států k Rusku změnil. Americká historička M. E. Sarotte využila dříve utajovaných dokumentů, aby popsala, jak se ještě dávno před ním formovala realita mezinárodní politiky, na kterou měla vliv i nechvalně známá slova „not one inch“.
O význam výroku, který v roce 1990 pronesl americký ministr zahraničí James Baker při setkání se sovětským lídrem Michailem Gorbačovem, se dodnes Západ s Východem pře – a Rusko se porušením údajného slibu ohání i při zdůvodňování války na Ukrajině.
Úniky divokých zvířat
Až ke svolání krizového štábu došlo v důsledku úniků tří vlků z výběhu u návštěvnického centra v Srní na Šumavě. A přestože se dva z nich již podařilo odchytit a krizový štáb skončil, třetí stále uniká.
Podle vyšetřování zřejmě došlo buď k lidskému selhání, nebo někdo vlky úmyslně vypustil. Konec má tento příběh ale už teď smutný – jedna z vlčic po odchytu uhynula.
Stejně skončil i případ ze zooparku ve Zvoli, kde unikl lev. Po zranění majitele a útěku z výběhu se 350kilové zvíře rozběhlo proti policistům, kteří ho několika výstřely z dlouhých zbraní zabili.
Vzestup vlka 8 – Rick McIntyre
Foto Práh
O fungování vlčích smeček a vztahů v nich existuje mnoho mýtů. Rick McIntyre, který je celý život pozoruje a napsal o nich na dvanáct tisíc stránek, se tuto debatu rozhodl vyřešit.
V jedné ze svých mnohých knih, které o svých oblíbených zvířatech napsal, se tak věnuje i příběhu překvapivě mladého alfasamce. Ten se dostal do Yellowstonského národního parku v rámci snahy obnovit vlčí populaci, kterou tam o sedmdesát let dříve lidé vyhubili.
Nejdříve se malá Osmička trápí, pak si ale za partnerku zvolí alfasamičku a stane se lídrem skupiny. Jenže v zápletkách jak z hollywodského filmu musí chránit svou smečku před vlkem, který zabil jeho otce, a následně i před svým adoptovaným synem a jeho družkou.
Ropné potíže Slováků a Maďarů
Chvíli ne, chvíli ano, pak zas ne, teď znovu ano. Po prvním útoku ukrajinských dronů na ropovod Družba přestala téct ruská ropa na Slovensko a do Maďarska. A pět dní poté se velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi radoval z dalšího úspěšného útoku.
Budapešť popudila nejen ztráta přísunu ropy, ale i slova Volodymyra Zelenského, podle kterého „existence přátelství“ mezi státy „závisí na postoji Maďarska“ – zřejmá narážka na název ropovodu, který nese ruské slovo pro přátelství.
Maďarsko na to reagovalo varováním, že by mohlo zastavit přísun elektřiny, kterou Ukrajina ze země dováží, a podle Slovenska tím navíc ohrožuje i dovoz jiných surovin, které se z ruské ropy v zemích zpracovávají. Teď už ale do obou zemí ropa znovu proudí.
If Russia Wins: A Scenario – Carlo Masala
Foto Atlantic Books
Jedním z důvodů, proč západní politici varují před ruskou ropou, je obava, že by agresor za finance získané z jejího prodeje mohl vést po případném poražení Ukrajiny další válku. Jak by taková situace mohla probíhat, přibližuje kniha If Russia Wins.
Napínavá predikce německého politologa Carla Masaly pracuje s realistickým scénářem, který by mohl v roce 2028 nastat – po povzbuzujícím vítězství na Ukrajině v roce 2025 najednou Rusko zaútočí i na Estonsko.
Od reakce evropské země však odradí jiné problémy, solidarita v rámci NATO se zhroutí a článek 5, který zaručuje kolektivní obranu v případě útoku, nebude uplatněn. Zvlášť protože Spojené státy nejsou ochotné riskovat světovou válku.
Pokračování bitcoinové kauzy
Tomáše Jiřikovského, bývalého provozovatele darknetového tržiště Nucleus Market, zatkla v půlce srpna policie. Ten při zásahu unikl na střechu svého domu i s dětmi, policisté ho ale zadrželi.
Zpočátku se však nechtěl vzdát a přesvědčilo ho k tomu až dokázání zasahujících, že jsou skutečně policisté. Akci neočekával, protože se měl druhý den dostavit na policejní stanici a vysvětlit původ darovaných bitcoinů. Policie se ale zřejmě obávala, že uprchne s dětmi ze země.
Další překvapení nastalo, když koordinátor pro objasnění bitcoinové kauzy David Uhlíř po měsíci ve funkci odstoupil a zároveň odmítl vypracovat závěrečnou zprávu, protože pro to prý nemá dostatečné podklady. I tak si podle ministerstva spravedlnosti za svou práci zaslouží 160 tisíc korun.
Můj příběh jménem policie – Jan Duda
Foto Cosmopolis
Jak taková policejní práce probíhá, sepsal Jan Duda, který s ní strávil téměř dvanáct let. V rámci crowdfundingové kampaně vybral 150 tisíc korun, aby popsal své vlastní zkušenosti se zvykáním si na uniformu, požadavky kladené na členy policejních složek a důvody, proč se rozhodl odejít.
Dnes si tak můžeme přečíst o podivnostech, ke kterým u bezpečnostních složek dochází, a názorech policisty s dekádou zkušeností na ně. Bez přikrášlování televizních seriálů představuje každodenní práci těch, kteří mají pomáhat a chránit.
Další vývoj v Gaze
Ani téměř dva roky po útoku Hamásu ze 7. října 2023 není dobojováno. Izraelská armáda na konci srpna povolala desetitisíce záložníků a zahájila útok s cílem obsadit město Gaza.
Organizace spojených národů mezitím vyhlásila hladomor v pásmu Gazy, kde jím má trpět více než půl milionu lidí. Kritiku vyvolalo i schválení výstavby židovské osady v oblasti E1 na Západním břehu Jordánu, které Izrael roky kvůli mezinárodnímu tlaku odkládal – omezí tím totiž přístup Palestinců do východního Jeruzaléma.
Izrael v srpnu provedl také několik útoků, po kterých zemřeli novináři. Ti podle něj měli být špiony Hamásu, kvůli čemuž zaútočil například na Nasserovu nemocnici a zabil na dvacet osob včetně šesti novinářů. Na začátku srpna zase po izraelském náletu zemřeli čtyři novináři katarského média Al Jazeera.
Update dějepisu: Mikropříběhy o lidech v časech minulých – Barbora Jiřincová
Foto Barbora Jiřincová
Knih mapujících věčný konflikt a jeho poslední vývoj už za poslední dva roky vyšlo mnoho, méně autorů už se však věnuje příběhům z historie, které tak známé nejsou. Právě na to se vrhla historička Barbora Jiřincová, která o nich letos vydala již druhou knihu.
Zatímco v té první se zabývala například tím, kam zalezl Rudolf II. poté, co podepsal Majestát, v té druhé se zase věnuje pouštění žilou či tomu, zda se uměl Adolf Hitler zamilovat.
Balaštíková a pes
Je posledních několik týdnů do voleb a objevují se takové druhy kauz, že o nich píší i zahraniční weby. Třeba ta, kdy se poslankyně ANO Jana Balaštíková na tajně pořízené nahrávce z roku 2023 snažila poptat vraždu psa partnerky exmanžela.
Takové domlouvání dokonce proběhlo dvakrát, měsíc po sobě. Žena, která v propagačním videu v minulosti říkala, že „zvířata jsou další mojí slabou stránkou“, tak podle šéfa ANO Andreje Babiše musí skončit. Ona sama už pozastavila členství ve straně a hnutí ji stáhlo i z kandidátky do voleb.
Do psího nebe – Elli H. Radinger
Foto Mladá fronta
Ztráta tak drahého přítele bývá jedním z nejtěžších okamžiků v životech majitelů psů. Na zvládnutí tak hrozné situace se však dá připravit – o tom, jak na to, se podělila milovnice psů Elli H. Radinger.
Chce pomoci i s otázkami, které si lidé v takových chvílích kladou. Kdy a podle čeho se rozhodnout nechat psa zemřít? A je správné si po jeho smrti pořídit dalšího?
Zdražení jízdného v Praze
Od září bude v Praze zase o trochu dráž. Dopravní podnik oznámil, že cena nejoblíbenější třicetiminutové jízdenky se zvýší z 30 na 39 korun, delší devadesátiminutová pak vyjde na padesát korun. Od ledna k tomu zdraží i cesty mezi hlavním městem a Středočeským krajem.
Jako každý takový posun cen, i tento vyvolal nespokojené reakce. Podle dopravce je však zdražení nutné kvůli rostoucím provozním nákladům, kritici ale poukazují na dopad, který to bude mít na nízkopříjmové obyvatele.
Pražské metro: Architektura, umění, vize – Pavel Karous, Matyáš Kracík, Jan Kuděj a Anna Švarc
Foto Paseka
Ročně ho využívají miliony lidí, jeho krásu ale většina z nich neocení. Publikace Pražské metro proto rušné podzemí zkoumá dopodrobna – nejen jako způsob přepravy, ale i jako promyšlený systém, který má mít schopnost kultivovat člověka.
Na čtyřech stovkách stránek popisují autoři působ osvětlení, systém orientace, ale i odlišné zvuky, které na každé z linek hrají. Kniha je bohatá i na fotografie, které nedoceňovanou krásu jednoho z nejnavštěvovanějších míst Prahy dokládají.
