Zdánlivě to byl běžný únorový týden, v němž k Buckinghamskému paláci připoutal pozornost médií celého světa především fakt, že tu britský král Karel III. přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Britská královská rodina si však během uplynulého týdne připomenula několik důležitých milníků. V pondělí 6. února soukromě uctila výročí smrti krále Jiřího VI., který zemřel roku 1952 náhle ve spánku po krátkém horečnatém onemocnění.
Pár dní před smrtí se šel král na letiště osobně rozloučit se svou dcerou, korunní princeznou Alžbětou, která s manželem odlétala na státní návštěvu Keni. Uprostřed savany se o týden později dozvěděla o otcově úmrtí. A z Afriky se vrátila už jako prohlášená královna.
V tento smutný únorový den si pak královna sedm následujících desetiletí v soukromí každoročně připomínala jak odchod milovaného tatínka, tak svůj pomyslný nástup na trůn. Naposledy loni, kdy slavila sedmdesát let na trůnu. Oslavy platinového jubilea vyvrcholily v červnu téhož roku – a byly to poslední chvíle, kdy celý svět viděl královnu na takto velké veřejné akci.
O tři měsíce později, 8. září, oblíbená a celosvětově respektovaná panovnice ve věku devadesáti šesti let zemřela – ve Skotsku, na svém milovaném zámku Balmoral.
Britská královská rodina si královnino jubileum zkraje týdne připomněla na svých oficiálních sítích, mimo jiné i slavnou portrétní fotografií Cecila Beatona, který mladou panovnici zachytil v den její korunovace: 2. června 1953.
https://www.facebook.com/royalcollectiontrust/photos/a.309459825880242/2286441488182056/
V pondělí si důležitý moment připomněl i její syn, nový král Karel III. Právě za tři měsíce, 6. května 2023, bude i on korunován ve Westminsterském opatství, kde před sedmdesáti lety arcibiskup z Canterbury korunoval jeho matku.
Karel III. s manželkou oznámili své přání, aby tři dny korunovačních oslav byly také oslavou podpory charitativní činnosti a dobrovolnictví, a během ceremonie budou představeny práce nejrůznějších nadací. Už nyní zároveň probíhají další horečné přípravy. A venku jsou první novinky.
Jejich součástí je například uvedení nové poštovní známky s portrétem nového krále. Ty britská královská pošta Royal Mail představila také tento týden.
Známku zdobí stejný návrh podobizny Karla III., který se objeví i na mincích. Tradici zavedla už roku 1840 královna Viktorie, kdy historicky první poštovní známku, slavnou Penny Black, černou jednopennyovku, vydali ve Spojeném království 1. května 1840.
Zdobila ji tvář jednadvacetileté královny na černém pozadí s iniciály VR – Victoria, Regina – a v platnost vstoupila 6. května. V den, kdy bude letos korunován nový král.
Již řadu týdnů také probíhají rozsáhlé restaurační práce na slavné koruně sv. Eduarda. Korunovačním klenot má na rozdíl od proslulé Koruny Impéria panovník na hlavě jen v okamžiku svého pomazání. Oproti tomu Koruna Impéria patří k pravidelně vídaným odznakům královské moci, doprovázejícím krále (či královnu) třeba i na zasedání parlamentu.
Koruna sv. Eduarda je k vidění mnohem vzácněji. Naposledy byla koruna, která se od té imperiální liší především výraznou zlatou čelenkou, v centru dění právě na korunovaci Alžběty II. Od té doby spočívala v londýnském Toweru, spolu s dalšími korunovačními klenoty.
Nyní byla vyzdvižena, upravena na míru obvodu hlavy nového krále Karla III. a kompletně vyčištěna. Součástí úprav je i vnitřní části výstelky, kterou se klenot dotýká hlavy nového panovníka.
Panovníkovo zdánlivé pohodlí je v tomto směru dosti důležité. Koruna sv. Eduarda z ryzího zlata, ozdobená 275 drahokamy, diamanty, safíry, perlami, rubíny a smaragdy, váží dvě a čtvrt kila – konkrétně 2,23 kg a král ji má na sobě poměrně dlouhou dobu, než ji vystřídá právě za Korunu Impéria.
Aby se navíc zabránilo trapnému momentu, ke kterému došlo při korunovaci krále Jiřího VI. (tehdy mu arcibiskup nasadil korunu na hlavu obráceně), nechala na ni Alžběta II. klenotníkem přidat ještě dvě stříbrné hvězdy, výrazně označující čelní stranu koruny.
Koruna svatého Eduarda je pojmenována po středověkém králi Eduardu Vyznavačovi (asi 1004-1066), později prohlášenému za svatého. Od jedenáctého století si originál této koruny předávali vládnoucí angličtí králové až do poloviny století sedmnáctého – v roce 1649 ji během občanské války nechal roztavit Oliver Cromwell. Současná koruna je přibližnou kopií středověkého klenotu, kterou nechal v roce 1661 vyrobit nový král Karel II.
Už za tři měsíce zazáří na hlavě jeho jmenovce, krále Karla III.
