Jestli patříte mezi ty, kdo nosí mobil v zadní kapse kalhot, možná se vám párkrát stalo, že jste ho tak tak zachránili před trpkým koncem v záchodové míse. Pokaždé se to ale nepovede. Stejně jako redaktorovi portálu The Verge, který svůj iPhone pro změnu utopil v jezeře, kam skočil v šortkách s přístrojem v kapse. Od kamarádů i rodiny se mu dostalo zaručené rady – vraž ho do rýže. Chcete vědět, jak to dopadlo a odkud se tahle babská rada vzala?
V době dronů, robotů a chytrých telefonů se jeví skoro jako pozůstatek prastaré moudrosti předávané z generace na generaci, kdy si naši předkové sušili v pytlech s rýží své promočené cennosti. Taková romantika to ale při pohledu zpět zase není. Tak třeba v červenci 2007 se ani ne měsíc od zahájení prodeje prvního iPhonu objevil na fóru MacRumours příspěvek uživatele s přezdívkou Jorsuss, který nesl název Upustil jsem svůj iPhone do vody. Měl povědomý průběh: „Když jsem kontroloval, jestli mi někdo volal nebo poslal zprávu, spadl mi telefon do výlevky.“
Jorsuss ho tehdy zasypal rýží, čímž se zapsal do historie jako první zdokumentovaný případ vysušování iPhonu babskou metodou. Sice to nepomohlo (možná proto, že mokrý telefon zkoušel hned po nehodě zapnout), faktem ale je, že rýžová léčba existovala už před iPhonem, ačkoli s jistým zmatením: „Má ta rýže být syrová, nebo vařená?“ ptal se kdosi na webu Yahoo Answers.
Jen o měsíc dříve než Jorsuss upustil svůj BlackBerry do záchodu i redaktor deníku Washington Post. V jeho případě rýže zabrala a zachránila mu tak i rande, což neváhal zmínit na webu LifeHacker. Pohltit přebytečnou vlhkost pomocí bílé obiloviny ale zkoušeli už majitelé „hloupých“ telefonů, o čemž existuje minimálně jedna zmínka, konkrétně na vysušení Nokie 5130 v roce 2000.
Receptů s rýží ostatně najdete spoustu i na českém internetu (třeba tady a tady). A když se do historie ponoříte hlouběji, dostanete se až k prameni celého triku: rýže se používala k ochraně fotografického a filmového vybavení v tropických oblastech. Už roku 1946 píše autor článku v magazínu Popular Photography, že zatímco silikagel je oblíbenou metodou, jak udržet v suchu exponovaný film, pomoci může i čaj, balicí papír nebo rýže. A to přesto, že „jejich absorpční schopnost je tak nízká, že k dosažení účinného efektu je třeba jich použít velké množství“. Což znamená, že trik s rýží měl trhliny už skoro před tři čtvrtě stoletím.
Ještě precizněji se na věc podíval server Gazelle.com, který loni provedl test sedmi domácích vysoušedel. Rýže se přitom ukázala jako nejméně efektivní. Lépe zafungovaly třeba kočičí záchodové granule, kuskus nebo ovesná mouka. O slabinách rýže jako absorbčního prostředku hovoří i Craig Benecke, zakladatel společnosti TekDry vyrábějící elektronické vysoušecí přístroje.
TekDry mimochodem vyvinul něco, co vypadá jako kufříková bomba a tekutiny z utopených mobilů vypudí během 20 minut za pomoci nízkých teplot a negativního tlaku. „Naše pokusy ukázaly, že více vody se odpaří v případě, že mokrý přístroj necháte ležet v místnosti, než když ho naložíte do rýže,“ podotýká Benecke. Dá se ale věřit společnosti, která žije z tvrzení, že rýže nefunguje?
Trik s obilovinou tak žije dál. Už proto, že zní docela logicky: rýže pohlcuje vlhost, přičemž její eliminace je při záchraně utopeného telefonu klíčová. Pokaždé když někomu spadne mobil do záchodu, tak rýžový manuál znovu ožije a znovu se řeší jeho sporná účinnost.
Přitom by se nemělo zapomínat na jednu podstatnou věc. Nejhorší, co s nedokonale vysušeným telefonem můžete udělat, je ho zapnout – a zkratovat. Což hrozí hlavně v případě, kdy přístroj položíte na sluncem zalitý okenní parapet – jelikož ho máte na očích, jste neustále v pokušení zkusit, zda už náhodou „nešlape“. Zatímco když ho strčíte do pytlíku s rýží, potvrdí se staré pořekadlo – sejde z očí, sejde z mysli.
Rýže tak možná nefunguje jako vysoušedlo, ale jako dočasná ochrana před tím nejnebezpečnějším, co vašemu mobilu hrozí – vámi a vaší netrpělivostí. A protože máme tendenci tomuhle triku věřit, dopřejeme našemu mobilu dostatek času, aby se zotavil. Což by zřejmě zvládnul i bez rýže.
Mimochodem, autor tohoto článku nechal svůj iPhone ležet v rýži po dobu 24 hodin. Když ho vyndal a zapnul, telefon fungoval. Radost ale netrvala dlouho. Po dvou týdnech se mobil začal zasekávat, nereagoval a zlobil. Pracovnice servisu ho nejprve skoro hodinu vypínala a zapínala, načež se na majitele podívala s podezřením v očích: „Pane, nenamočil jste ho náhodou?“