Piero Gandini patří k nejvlivnějším osobnostem současného designu. Muž, který zásadně přetvořil způsob, jakým svět přemýšlí o světle, prostoru a estetice. Pod jeho vedením se rodinná značka Flos, založená v italském Meranu roku 1962, proměnila z progresivního experimentu v mezinárodní kultovní fenomén, který určil jazyk moderního osvětlení.
Gandini stál v centru této proměny, nikoli jen jako obchodní lídr, ale také jako kurátor, který dokázal nacházet nové talenty, ze kterých se stávala ta nejvýraznější jména na poli designu. Stalo se to například s Michaelem Anastassiadesem, Formafantasma a dalšími.
Co je Flos
Dnes je Flos součástí gigantu Flos B&B Italia Group, jednoho z nejvýznamnějších světových hráčů v oblasti high-end nábytku a osvětlení.
Skupina působí ve více než 130 zemích, zaměstnává přes dva tisíce lidí, provozuje deset továren a v roce 2023 dosáhla obratu téměř devíti set milionů eur.
Spadá pod ni devět špičkových značek, které spojují evropské řemeslo, technologickou inovaci a progresivní design.
Před časem Piero Gandini z byznysu odešel, aby se později vrátil na pozici výkonného předsedy Flos B&B. Zajímavé je, že po letech, kdy hájil radikální, nekonformní designovou filozofii, se znovu ocitá v čele konglomerátu a je na něm, zda se rozhodne ze své pozice ovlivňovat celosvětovou podobu byznysu, ve kterém působí.
Piero Gandini přijel na pražské vydání festivalu Pulse, kde jeho přednáška sklidila bouřlivou vlnu radostného poslechu.
Muž, který evokuje elegantního hrdinu retro bondovek, s charismatem, které cítíte z druhého konce místnosti, v rozhovoru pro Forbes Life hovoří o svobodě, intuici, odvaze říkat „ne“, ale i o tom, proč je dnes nebezpečné přizpůsobovat design Instagramu. Ale především, co znamená zůstat tváří v tvář velkým gigantům autentický.
Řekl jste, že design by neměl být buržoazní. Co to pro vás znamená a jak poznáte, že se značka nebo designér takovým směrem ubírá?
Když říkám, že design by neměl být buržoazní, nemluvím o lidech, kteří si ty věci kupují. Mnozí velcí designéři pracovali právě pro buržoazní klientelu. Mám na mysli něco jiného: buržoazní přístup v samotném procesu tvorby. Ten nastává ve chvíli, kdy projekt ztrácí inovaci, poezii nebo sociální záměr a stává se hledáním nudné pohodlné krásy, obětované na oltář nedefinované „kreativity“.
Když se podíváte na mistry jako Gio Ponti nebo Caccia Dominioni, ti tvořili pro buržoazní svět, ale s obrovskou kulturní přísností, zvědavostí. Jejich práce nebyla nikdy samolibá, byli vynalézaví a pracovali promyšleně.
Proč jste vlastně odešel z firmy, ze které jste udělal celosvětový pojem?
Investoři směřovali firmu pryč od kulturních a manažerských základů, které jsou pro úspěch designové společnosti zásadní, a následující roky to jasně potvrdily.
Když jsem si uvědomil, že tato strategie už není v souladu s hodnotami, intuicí a dlouhodobou vizí, na nichž Flos vyrostl, jediným možným krokem pro mě bylo odstoupit. Nešlo o osobní únavu, ale o ochranu určité ideje a mé vlastní svobody tu myšlenku následovat.
Převzal jste rodinnou firmu. Kdy jste si uvědomil, že inspirace, kreativita a ziskovost nemusejí jít vždy ruku v ruce?
Upřímně, nikdy jsem tomu nevěřil. Vždy jsem hájil radikální přístup k designu, zakořeněný ve výzkumu a kultuře, bez ohledu na obchodní rizika.
A právě tento přístup se stal základem růstu firmy, nejen díky úspěšným produktům, ale díky silné, nezaměnitelné identitě, kterou tato nekompromisní vize vytvořila. Právě to udělalo z Flos nejikoničtější značku v oboru.
Foto Martin Faltejsek
Jak dnes vypadá skutečná svoboda v designu?
Jako svoboda myšlení. Jako schopnost vyjadřovat se podle vlastních hodnot, s inteligencí a poeticky. Je to odpor vůči svodům snadného marketingu a jiných rychlých zkratek, které mohou krátkodobě pomoci, ale ve výsledku rozmazávají strategii a ředí identitu. Platí to pro společnosti i pro jednotlivé designéry.
Při objevování nových talentů často spoléháte víc na instinkt než na strategii. Co se děje v tom prvním momentu, kdy cítíte, že někdo „to má“?
Jak můžete být strategičtí při hledání talentu? Talent se neplánuje. Narazíte na něj náhodou, ucítíte ho ve vzduchu. Někdy stačí vidět, jak člověk žije, nebo i jen to, jak položí boty na podlahu. Talent je energie a přísnost zároveň, ale když jste pozorní, poznáte ho okamžitě.
Nejenže přežije, bude odměněna. Nové technologie, včetně AI, zvýhodní intuici, vizi a skutečný talent. Průměrnost, která nedokáže vidět „za“, bude technologií zničena. Silné talenty budou naopak efektivnější, podpoří je umělá inteligence, ale nikdy nebudou nahrazeny.
Jak udržujete dobrý vkus jako způsob života?
Vkus není jen osobní citlivost. Je to komplexní směs kulturního základu, zkušeností a citlivosti. Může se vyvíjet, individuálně i kolektivně. Redukovat to všechno na pouhý „styl“ znamená neúčastnit se, izolovat se ve vlastní nevědomosti a sebezahleděnosti.
Autenticita žije v záměru, ve velkorysosti, ve schopnosti růst a vydržet, v hodnotě cíle, za kterým jdete.
Dnes se mnoho věcí z designu zdá, jako by bylo vytvořeno speciálně pro Instagram. Vadí vám to?
Problém není médium, je úžasné, že můžeme komunikovat s kýmkoli, kdekoli. Problém nastává, když se stanete otrokem mechanismu sebezpřístupnění: svého díla, svého obrazu, svého života. A pokud jste otrokem, nejste svobodní, a bez svobody nemůžete být designérem, který žije opravdově.
Jednou jste řekl: „Pokud to děláte kvůli feedu, zapomeňte.“ Jak se dnes pozná opravdovost?
Autenticita žije v záměru, ve velkorysosti, ve schopnosti růst a vydržet, v hodnotě cíle, za kterým jdete. Je to svoboda být sám sebou, nepotřebovat obrazovky ani nálepky jako štít. Je to i schopnost sebeironie.
Jaký projekt by vás dokázal okamžitě přesvědčit bez váhání?
Jakýkoli, se skutečným záměrem, opravdovou myšlenkou a výrazem, který mě překvapí nebo dojme.
Jaké poselství byste poradil příští generaci designérů?
Buďte odvážní, buďte svobodní, buďte velkorysí, buďte zvědaví, zaplaťte cenu za úspěch. Ale nikdy se nepřestávejte usmívat.
