Svět ji zná jako Českou korunu, ale Češi o ní příliš nevědí. V Mnichově je teď k vidění klenot, který si přivezla dcera Karla IV. Anna Česká do Londýna, když se roku 1382 vdávala za anglického krále Richarda II.
Je to slavný středověký korunovační diadém z konce čtrnáctého století, mezi historiky vpravdě legendární. Má nedozírnou historickou a kulturní hodnotu. Je unikátní svým exkluzivním zpracováním, elegantním tvarem, dokonalou klenotnickou prací a originální barevností v tónech růžové a lila.
Je to zkrátka koruna jako z pohádky, taková, kterou se po staletí inspirovali ilustrátoři pohádkových příběhů. Koruna pro princezny a královny.
A také nejstarší dochovaný anglický královský klenot. Tato koruna je starší než slavná koruna sv. Edwarda Vyznavače, kterou jsou korunováni angličtí králové včetně toho současného, Karla III.
Pro Čechy má ale takzvaná Koruna princezny Blanche, kterou právě vystavují v královské Rezidenci v Mnichově, historickém sídle bavorských králů, vévodů a kurfiřtů, s deseti nádvořími jednom z největších městských palácových komplexů na světě, ještě jeden další, mimořádný význam. Ne nadarmo se jí mezi odborníky říká „Česká koruna“.
Koruna se totiž sice oficiálně jmenuje po anglické princezně Blanche, dceři anglického krále Jindřicha IV., která se roku 1402 provdala na bavorský kurfiřtský dvůr a klenot přivezla jako součást svého věna a výbavy, ve skutečnosti ale patřila ještě jiné aristokratce, té, pro kterou byla kdysi v období mezi roky 1370 a 1380 vyrobena.
Totiž české princezně Anně, dceři císaře a krále Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Tato Anna, narozená roku 1366 jako první společné dítě manželského páru, oplývala prý mimořádnou krásou a ušlechtilostí.
Byla prý oblíbenou dcerou. Jejímu otci, králi Karlu IV., a celé české sňatkové politice se v případě Anny povedl mistrovský tah: Annu v časech tzv. Papežského schizmatu zaslíbili a následně jako šestnáctiletou provdali za anglického krále Richarda II., jednoho z nejmocnějších vládců tehdejšího světa.
V roce 1382 byla korunována anglickou královnou, pravděpodobně právě korunou, kterou nechal v Praze vyrobit její otec po vzoru vlastních, dodnes známých a obdivovaných korunovačních klenotů. Ačkoli není zřejmé, kdo přesně, kdy a kde korunu vyrobil, s českými korunovačními klenoty tuto korunu pojí celá řada shodných prvků, motivů i technik.
Sňatek byl dojednán ještě za života Karla IV. (zemřel 1378) a celý akt završil její bratr a Karlův následník, Václav IV. Ačkoli byli nevlastní sourozenci (Václav byl synem Anny Svídnické), panovaly mezi Václavem a Annou dobré vztahy a mladý český král věřil, že spojenectví české princezny s anglickým králem přinese mezinárodní politice Českého království prospěch.
I proto jela urozená Anna jako dcera slavného krále a nová manželka dalšího slavného krále do Londýna patřičně velkolepě – s obrovskou luxusní královskou výbavou, která obnášela i množství drahého oblečení a právě i mnoho impozantních klenotů – a s velkolepým průvodem. Hned po svém příchodu rychle ovlivnila i módní styl královského dvora svého novomanžela.
Ačkoli české publikum tuto svou princeznu příliš nezná, ve světě proslula jako Anne of Bohemia, Anna Česká, a také Good Queen Anne, dobrá královna Anna.
Anna se i přes svůj nízký věk stala dobrou vládkyní a dobrou manželkou svého muže, kterou si anglický dvůr i národ rychle oblíbily. Účastnila se mnohých politických rozhodnutí svého muže, měla významný vliv ve státě, díky svému kvalitnímu vzdělání, na které její otec Karel vždy dbal, Anna ovlivňovala veřejné dění.
Budovala špitály a kláštery, pečovala o chudé, kultivovala londýnský dvůr i zdejší společnost. Manželství Richarda II. a Anny České bylo mimořádně šťastné a harmonické, bohužel zůstalo bezdětné a skončilo předčasně, když královna Anna dvanáct let po svatbě onemocněla a roku 1394 zemřela, zřejmě na morovou nákazu.
Ačkoli české publikum tuto svou princeznu příliš nezná, ve světě proslula jako Anne of Bohemia, Anna Česká, a také Good Queen Anne, dobrá královna Anna. Dodnes se o ní učí děti ve škole, vystupuje jako legendární královna ve starých anglických baladách, je jednou z mála manželek anglických králů, které se dostalo nejvyšší cti být pohřbena ve Westminsterské katedrále. Její hrob je dodnes poutním místem.
Z její smrti se král Richard už nikdy skutečně nevzpamatoval, propadl se do hluboké krize, která ovlivňovala zbývajících pět let jeho vlády, propukla u něj zřejmě i duševní choroba a za několik let byl sesazen, na trůně jej v roce 1399 vystřídal jeho příbuzný, vzdálený bratranec Jindřich IV., otec princezny Blanche. Právě ta zřejmě díky tomu zdědila i Anniny šperky.
Annina zlatá koruna, bohatě zdobena diamanty, rubíny, smaragdy, safíry a perlami, tak přešla později do majetku rodu bavorských Wittelsbachů – od roku 1402, kdy si ji princezna Blanche přinesla do Mnichova u příležitosti svého sňatku s palatinským kurfiřtem Ludvíkem III.
Foto Bayerische Schlösserverwaltung, Ulrich Pfeuffer/ Maria Scherf
Při bližším ohledání, které nyní umožňuje vystavení koruny v Mnichovské Rezidenci, si povšimnete dvanácti šestiúhelníkových rozet, které na podstavci podpírá zlatý stonek zakončený lilií. Lilie jsou bohatě zdobenou verzí fleur de lys, oblíbenou na středověkých korunách. Známe je právě i z české koruny Karla IV.
Uprostřed centrálního šestiúhelníku se nachází bleděmodré safíry, z nichž jedenáct je oválných a jeden šestiúhelníkový. Na šestiúhelnících jsou pak vyvedeny krásné smaltované bílé květy překryté průsvitným modrým nebo červeným pozadím.
Každý bod je zdoben střídajícími se rubíny a shluky čtyř perel, které mají uprostřed malý diamant. Kromě diamantů, perel a safírů jsou lilie zdobeny také smaragdy.
Výrobcem koruny princezny Anny České mohl být francouzský nebo ve Francii vyškolený zlatník či klenotník, který pracoval v Praze.
Takových bylo v Praze druhé poloviny čtrnáctého století mnoho: Karel, ještě jako markrabě moravský, totiž přivedl do Čech mnoho francouzských umělců a řemeslníků, kteří budovali jeho dvůr zcela záměrně ve francouzském stylu. Karel si s sebou tehdy do Prahy z Francie, kde vyrůstal, přivedl i svou první choť, francouzskou princeznu Blanku z Valois. A přál si, aby se v Praze cítila dobře.
Čechy byly v té době zcela zdevastované a nádhera francouzského dvora, na niž byla Blanka zvyklá, tu bolestně chyběla. Kromě Francouzů pozval Karel do Prahy také Italy.
Pokud se mimochodem pražská Florenc jmenuje Florenc, je to proto, že Karel IV. při zakládání Nového Města po roce 1348 umožnil Italům z Florencie a Benátek usídlit se v těchto místech a po nich byla oblast pojmenována… až do dnešních dnů.
Takový mohl být i původ „německé“, „anglické“, „francouzské“, ve skutečnosti však české koruny, kterou si dnes i český návštěvník mnichovského městského paláce může prohlédnout.
V současné době je tato „Česká koruna“ vystavena ve stálé expozici právě v klenotnici Mnichovské Rezidence (informace k návštěvě muzejního komplexu a zdejší Klenotnice najdete zde a zde).
Vřele doporučujeme vaší pozornosti, pokud chystáte cestu do Mnichova. Věřme, že příběh české princezny Anny a její dechberoucí „České koruny“ nebude zapomenut.
