Investiční společnost Jet Investment brněnského miliardáře Igora Faita rozšiřuje portfolio o venture kapitál. Nový fond Jet Ventures chce během deseti let investovat do startupů v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rakousku a Německu až padesát milionů eur, tedy přes 1,2 miliardy korun.

Cílem je přitáhnout ke startupům v „průmyslovém srdci Evropy“ privátní i institucionální investory a díky nim zásadně nakopnout inovace v celém regionu. Slibuje jim za to až dvacetiprocentní zhodnocení ročně.

„Ale nejprve je třeba radikálně změnit uvažování investorů. Evropa šíleně zaostává a vůbec si to neuvědomuje. Pokud nezačne okamžitě konat, může to skončit extrémním průšvihem,“ říká Managing Partner Jet Ventures Kamil Levinský. 

„V Tel Avivu nebo v Silicon Valley nejsou motorem ekonomického růstu investice do nemovitostí. Jsou to investice do inovací. Pokud tohle nikomu nedojde, tak u nás pořád budeme mít montovny, které nalákáme jen na levnou pracovní sílu,“ varuje někdejší CEO Českých radiokomunikací a v posledních letech andělský technologický investor.

Venture kapitál do moderního portfolia podle něj jednoznačně patří, byť jako rizikovější složka. „I já jsem měl investováno do bytů, ale prodal jsem je a začal jsem si budovat andělské portfolio. Nechci se zajímat o to, jestli mi někdo poškrábe parkety. Startupy jsou mnohem zábavnější,“ říká.

Jak je na tom podle vás česká startupová scéna?

Jsme na tom velmi dobře technologicky a máme velmi dobré vývojáře, tím se můžeme rovnat mezinárodní scéně. Chybí nám ale komerční nadhled a s tím související odvaha. Startupy se silnou komerční stránkou, silným marketing a obchodem jsou u nás zářnou výjimkou.

A extrémně nám chybí kapitál. Izrael, velký zhruba jako Morava, má druhou největší startupovou základnu na světě a násobně větší množství jednorožců než celá střední Evropa dohromady. To je vypovídající.

Budete dávat přednost českým startupům? 

Nemáme alokaci na konkrétní zemi, chceme si ponechat volnost. Startupy budeme vybírat podle toho, jak jsou dobré. Chceme pomoci nakopnout české inovační podhoubí, ale když bude polský nebo německý startup násobně lepší než český, zainvestujeme ho.

Jak jsme na tom v porovnání třeba právě s Německem nebo Polskem, které se v poslední době Česku často dává za vzor?

V množství startupů a inovací na tom Česko rozhodně není špatně. I proti Německu ale máme co dohánět v oblasti kapitálu. Německo má násobně vyvinutější startupový ekosystém a venture kapitálových fondů je tam mnohem více než v Česku. A to chceme s naším fondem měnit.

I v Polsku se k nám dostává hodně zajímavých dealů. Naše mateřská společnost Jet Investment je v Polsku hodně aktivní, takže jsme tam schopni příležitosti sbírat, zhodnocovat a posouvat dál. A těžit z toho, že Jet Investment je v Polsku silný i v oblasti private equity a fundraisingu. 

Takže budete těžit z toho, že mateřský Jet Investment je rozkročený právě v regionu, po kterém se budete rozhlížet i vy?

Určitě se budeme držet stejné geografie a stejných oborů jako mateřský Jet Investment, protože nám to dává smysl i ohromnou výhodu proti ostatním. Jet tu má téměř třicetiletou zkušenost s investicemi v oblasti průmyslu. V předešlých letech to bylo primárně přes private equity fondy, navázaly na to průmyslové nemovitosti a teď i náš venture kapitálový fond.

Jsme tak schopni generovat deal flow z naší vlastní sítě a umíme také velmi rychle vyhodnotit, zda startup může přinést skutečnou inovaci do výroby, zda řeší reálný problém, zda může najít zákazníky, zda pomůže průmyslovým podnikům zvýšit konkurenceschopnost. Navíc můžeme snadno zprostředkovat případnou implementaci inovací přímo v naší síti.

Zajímají vás tedy výhradně průmyslové startupy?

Jednoznačně. Země, na které se zaměřujeme, generují víc než čtyřicet procent evropské průmyslové produkce. Jenomže svět se extrémně změnil. Nástup umělé inteligence totálně překopává paradigmata, na která jsme byli zvyklí. A srdce Evropy potřebuje inovovat.

Umělá inteligence je to, co vás láká nejvíc? 

Vlak inovací dnes ujíždí právě tudy, a pokud Evropa nenaskočí, bude muset zavřít velkou část svých továren, kde budou akorát tak běhat srnky. Umělá inteligence bude driver a jádro všech inovací, ať už v autonomní robotice, predikci poruch, cybersecurity, plánování výroby, nebo business managementu. 

Proto nás zajímají například startupy, které mají ambici změnit organizaci výroby či rozhodovací procesy ve fabrice a nahradit zkostnatělé ERP systémy. Pravděpodobně nebudeme honit nějaký super velký unicorn, nebudeme investovat do obřích projektů, jako jsou jednotky na výrobu vodíku, stroje na zpracování plastů a podobně. To by bylo kapitálově náročné a velikost našeho fondu by nám pak nedovolila rozumně diverzifikovat portfolio.

Ale představte si startup, který umožní digitalizaci existujících továren a starých strojů kombinací nového softwaru s nějakou menší hardwarovou komponentou. To nás zajímá.

V portfoliu chcete mít až dvacet společností. V jaké fázi vás startupy zajímají?

Vždy to bude záviset na porovnání valuace, za kterou kupujeme, a valuace, jaké jsme schopni dosáhnout při exitu. Nebudeme každopádně cílit na startupy v úplně rané fázi, kdy hledají pro svůj nápad místo na trhu. Přicházíme ve fázi, které se stále říká early stage, ale vstupujeme na jejím konci. Tedy ve fázi, kdy už má startup tržby okolo milionu eur, ale potřebuje další expanzi a škálování.

Životaschopnost firem v této fázi je mnohem větší než v těch velmi raných, pre-seed kolech. Riziko navíc chceme minimalizovat i diverzifikací portfolia, které bude proti typickému private equity fondu složené z více společností.

Do budoucna má Jet v plánu i další venture kapitálové fondy, které by investovaly do startupů i v pozdější fázi, tedy v investičních kolech série B či C. Jsou na to startupy připraveny? 

Startupy na to připraveny jsou, ale ekosystém zatím ne. Nejprve musí nastat radikální proměna. Drtivá většina našich investorů jsou high networth individual, tedy byznysmeni s vysokou hodnotou čistého jmění, kteří vyrostli v České republice. My bychom je rádi přesvědčili, že má smysl část majetku, který tu nabyli, vrátit české ekonomice.

Změnit se ale musí i uvažování institucionálních investorů. Investice z penzijních fondů do startupového ekosystému jsou nulové. Ekonomika se nenakopne, když budou penzijní fondy investovat do státních pokladničních poukázek, do dluhopisů nebo do nemovitostí.

Je vůbec šance tohle vnímání změnit?

Věříme tomu. Ono se to bude multiplikovat – v momentě, kdy exitujete ze startupu a vyděláte na tom stovky milionů, tak budete mít mnohem větší odvahu a chuť peníze dál do toho ekosystému distribuovat. A inspirujete tím další investory. Tím se může celý ekosystém měnit a posouvat.

Evropa jednoznačně potřebuje víc fondů zaměřených na pozdější série A, B nebo C. V Americe je typická investovaná částka do startupu v sérii A deset až dvacet milionů dolarů. V Evropě je to zhruba polovina. Kolik fondů je tu schopno vypsat pětimilionový ticket? 

V sérii B jsou v USA vypisovány tickety ve výši třicet až padesát milionů dolarů, v Evropě deset až dvacet milionů eur. To opět ukazuje, že evropskému ekosystému chybí kapitál a startupy tu mají extrémní nedostatek financování v pozdějších fázích.

Proč si Evropa podle vás tento deficit zatím plně neuvědomuje? 

To není otázka na mě, ale spíš na politiky. Každopádně pokud se v této oblasti nic zásadního nezmění, budeme čelit velkým strukturálním problémům. Ten problém ale začíná už ve školství. Struktura českého školství je úplně děsivá. Děti se učí zbytečnosti, neučí se spolupracovat, vytvářet týmy, vymýšlet nová řešení, hloubat v problému, dělat si průzkum třeba za pomoci AI. 

To jsou kvality, které současné školství vůbec nepodporuje, místo toho se děti učí fakta. Já fakt nevím, kolik zubů má dinosaurus, to je přece absolutně irelevantní. Už ve škole se musí vytvářet prostředí inovací a odvahy, odbourávat strach z chyby. Prostě věci, které nakonec formují i ty startupy.

Vnímáte i sám na sobě, jak zásadní jsou dnes takové dovednosti?

Absolutně. Množství informací, které jsem se naučil za poslední dva roky, násobně přesahuje všechno, co jsem se naučil ve škole i během svojí korporátní kariéry. Myslel jsem si, že z těch tvrdých znalostí budu těžit dlouho, ale tak to vůbec není! 

Vývoj letí neuvěřitelným tempem. Internet nasbíral sto milionů uživatelů až za sedm let existence, na miliardu uživatelů se dostal po pětadvaceti letech. AI měla 100 milionů uživatelů po dvou měsících a na miliardě bude možná už v půlce letošního roku, tedy za zhruba dva roky. DeepSeek teď dokázal v oblasti trénování modelů umělé inteligence úplně převrátit základy, které jsme ještě před pár měsíci považovali za dané. Šílené tempo…

Startupový ekosystém je v tomhle úplně geniální, nutí mě to tempo stíhat. Pracuji s lidmi, kteří jsou inspirativní, každý je úplně jiný, ale všichni chtějí něco budovat, udělat úspěch. Neustále se od nich učím a díky tomu dělám práci, kterou miluju a která mě naplňuje. To je dream job, ne?


První investice v Česku

Prvním startupem, do kterého fond Jet Ventures vstoupil s investicí ve výši 1,25 milionu eur v pre-sérii A, byla česká firma Partory hradeckých founderů Milana a Jakuba Málkových. 

Jejich B2B platforma díky AI a machine learningu dokáže řídit komplexní dodavatelské služby nízkonákladových strojírenských dílů, které podniky nakupují ve velkých objemech.

Partory tak funguje jako digitální továrna s neomezeným strojním vybavením – z nahraného technického výkresu dokáže algoritmem vybrat nejvhodnější technologii i stroj u auditovaných evropských dodavatelů, poptávku do 24 hodin nacení, prověří a rezervuje pro ni volnou strojní kapacitu.

„Partory přesně odpovídá naší strategii. Mění zažité pořádky, vyrůstá z dvacetileté průmyslové praxe Jakuba a Milana Málkových a se solidní zákaznickou bází vykazuje meziroční růst tržeb o 300 procent. Podnikům pomáhá zvýšit efektivitu dodavatelských vztahů a významně snižuje náklady. Díky perfektní znalosti trhu, výborným referencím a jasné validaci produktu na trhu má firma velký potenciál stát se předním hráčem i v globálním měřítku,“ říká Kamil Levinský s tím, že investice by měla Partory pomoci rozšířit záběr na zahraničních trzích.