V roce 2021 přistane na Marsu modul, na jehož vzniku se se svými kolegy z několika ústavů Akademie věd podílí i mladý český vědec Jan Lukačevič.
Kosmický inženýr, který právě dělá doktorát z fyziky plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, se brzy pustí do závěrečného testování vyvíjeného modulu pro misi ExoMars 2020.
Před akademickou dráhou se Lukačevič dlouho na vrcholové úrovni věnoval veslování. Kromě toho vaří, peče a aranžuje jídlo tak dobře, že jej můžete občas potkat inkognito na cateringových akcích. Věnovat se činnostem na první pohled rozdílného rázu považuje mladý vědec za velmi důležité.
„Narazil jsem na kolegy, kteří byli špičkami ve svém oboru, ale svým způsobem je to limitovalo. Měli třeba problém svůj výzkum prezentovat, jednak proto, že se komunikací nikdy nezabývali, zadruhé proto, že mají často tak hlubokou znalost svého oboru, že je pro ně vlastně složité předat ji dál. Tomu se já do určité míry snažím vyhnout,“ říká Lukačevič v podcastu 30 pod 30.
O vědě často a poutavě píše na sociálních sítích. Možná i proto si jej Akademie věd vybrala jako svého ambasadora pro projekt Otevřená věda, kde má Lukačevič za úkol popularizovat svůj obor mezi mladými.
Proč se Jan Lukačevič rozhodl pro vědeckou dráhu? Kdy je podle něj nejlepší věk začít bádat a kdo je pro něj životní inspirací? Poslechněte si celý podcast.
