Kampaně jeho agentury Scholz & Friends můžete vidět na obrazovkách každý večer, mezi jeho klienty patří například Samsung, Tchibo nebo Mitsubishi. Společně se svým týmem stojí Tomáš Kopečný i za znovuzrozením legendárních prvorepublikových rukavic Engelmüller nebo za novým projektem surfové značky Stratosphere, konkrétně za wakesurfovými prkny.
Říká, že se snaží minimálně přečíst dvě knihy za měsíc, a přiznává, že samotná volba je spíše impulzivní, než že by byla výsledkem dlouhodobého plánu. Je tady ale kniha, která mu nešla z hlavy a která ho donutila přemýšlet – třeba nad zodpovědností, která podle něj většině lidí v obyčejném životě i v podnikání chybí.
Čtěte také: Tohle je kniha, která Boženu Řežábovou přiměla uvažovat o tom, jak vede Gamee
Co? „Antifragilita od Nassima Taleba.“
Proč? „Protože mi prostě mluví z duše. Taleb se nebojí věci označovat pravým jménem, a i když nemusí mít vždy pravdu, jeho úvahy a názory vás donutí přemýšlet. Především jeho postřehy o osobní odpovědnosti, což je věc, která dnes nejen ve světě obchodu absolutní většině lidí naprosto chybí.“
Co konkrétně vás zaujalo? „Myšlenka, že když chcete od někoho opravdu radu, zeptejte se, co by dotyčný dělal na vašem místě. Budete překvapeni, jak hodně se odpověď lidí změní, pokud může mít vliv na ně samotné. Schválně to někdy zkuste.“
Čtěte také: Od reklamky k rukavičkám. Jak Čech oživil věhlas prvorepublikové značky
Kdy? „Zrovna ji čtu podruhé. Poprvé více než před rokem, ale nějak mi nešla z hlavy, tak jsem se ji rozhodl přečíst ještě jednou.“
Jak? „Rád řídím a služby jako audible od Amazonu jsou pro mě vysloveným požehnáním, takže jsem věrný konzument jejich audioknih. Něco málo mám i v kindlu, tomu dávám přednost, když cestuji letadlem. Nicméně klasické knihy v mém případě pořád vítězí.
Snažím se číst především před spaním, někdy i na gauči u televize. Ale to upřímně moc nefunguje. Naštěstí někdo vymyslel takové ty chytré nalepovací lístečky různých barev, takže pokud mě některá pasáž zaujme, tak je do knih vytrvale vlepuji. A tajně doufám, že se k nim někdy vrátím.“
