Třetí kvartál na trhu s uměním přinesl i mnoho dat. Na celkové hodnocení roku je ještě brzy, ale trendy se již vypozorovat dají. O co je mezi sběrateli zájem? Zahýbá umělá inteligence (nejen) trhem s uměním? Reporty na tyto otázky nabízejí odpovědi. Podzimní sezona veletrhů mezitím stále pokračuje a stojí za váš zájem, stejně jako mnoho výstav, které v listopadu otevírají své brány.
V nové rubrice Forbes Art Latte vás každý měsíc provází Anna Pulkertová, expertka na umění a zakladatelka Art Part Clubu, nejzajímavějšími novinkami z umělecké scény. Co neminout v měsíci listopadu?
Kdo na trhu s uměním nejvíce utrácí
Podzim přinesl na trh s uměním mnoho podnětných reportů. Pojďme se spolu podívat na údaje z těch nejzajímavějších. Report, který nedávno vznikl pod taktovkou Artprice, platformy pro sledování aukčních výsledků a cen na trhu s uměním, potvrzuje trendy posledních let.
Zejména trh se současným uměním je poháněný rekordním počtem transakcí a velkou snahou stát se co nejinkluzivnější pro nové investory a sběratele. Posílení trhu i v nižších cenových hladinách a většího zájmu o nákup umění obecně pak podporuje větší stabilitu a odolnost trhu vůči krizím a volatilitě.
Report zaměřený speciálně na sběratele z řad HNWI (high-net-worth-individual, osoby se jměním v hodnotě alespoň milion dolarů), který provádí Arts Economics pro Art Basel & UBS, zase prozradil, že nejvíce na trhu s uměním momentálně utrácí generace X, a to zejména v oblasti pevninské Číny.
Největší zájem je klasicky o malbu, rostoucí poptávka je ale i po práci na papíře. Více než polovina (52 procent) výdajů HNWI v letech 2023 a 2024 pak připadá na díla nových a začínajících umělců. Zájem kupujících se rovněž podstatně více než v minulosti zaměřuje na rozmanitost světové umělecké tvorby.
Stále více roste zájem o umělkyně, umělce z různých zemí, ale také o díla vytvořená nejen klasickými uměleckými technikami, ale i s využitím nových médií.
S technologiemi pak, konkrétně řečeno s AI, souvisí nový report vytvořený ArtTactic ve spolupráci se společností Hiscox. Ten ukazuje, že aukční trh s uměleckými díly vytvořenými s použitím umělé inteligence se teprve rozjíždí, ale není už tak neobvyklý.
Jedním z prvních a zásadních momentů ve vývoji trhu s uměním vytvořeným umělou inteligencí se stal již v roce 2018 prodej díla portrétu smyšlené postavy Edmonda de Belamy, za kterým stál pařížský kolektiv Obvious v roce 2018. V aukční síni Christie’s toto dílo tehdy dosáhlo na rekordní částku 432 500 dolarů.
Foto Artificial intelligence software / Public domain / Wikimedia Commons
Od té doby se na aukční trh s uměním generovaným umělou inteligencí dostala například tvorba Maria Klingemanna či Anny Riddler, kteří společně s Obvious patří v této oblasti k průkopníkům.
Koncem listopadu se v aukční síni Sotheby’s v rámci dne digitálního umění bude prodávat dílo robotického humanoidního umělce Ai-Da. To nese název AI God a zobrazuje slavného informatika Alana Turinga.
Kladívková cena díla se odhaduje na 120 až 180 tisíc dolarů. Na druhé straně v uplynulých týdnech více než 26 tisíc umělců a tvůrců, včetně například Joela Shapira, Amoako Boafy či Lynn Goldsmith, podepsalo otevřený dopis, v němž upozorňují společnosti zabývající se umělou inteligencí, že nelicencované využívání děl umělců ohrožuje jejich živobytí.
Koupit obraz, nebo celý veletrh?
Jezdíte rádi na umělecké veletrhy? A co kdybychom vám řekli, že je momentálně na prodej nejen zde vystavené umění, ale celý veletrh? A to rovnou jeden z těch nejslavnějších. Hollywoodská zábavní společnost Endeavor totiž oznámila, že kromě dalších aktiv zvažuje prodej veletrhů umění Frieze.
Nejznámější se každoročně konají v Londýně a v New Yorku, najdete je ale i v Los Angeles či v Soulu. Zaparkované pod stejnou značkou jsou rovněž velké přehlídky umění, jako je The Armory Show a EXPO Chicago. Současný majitel by v rámci prodeje rád nabídl i stejnojmenný časopis a taktéž výstavní prostor No. 9 Cork Street v Londýně.
Jaké akce neminout v listopadu
Dílo fotografky Libuše Jarcovjákové můžete vidět na retrospektivní výstavě v Národní galerii v Praze či od 19. listopadu v prostorách Fotograf Gallery.
Kunsthalle Praha zahájí koncem listopadu dlouho očekávanou výstavu japonské umělkyně Chiharu Shiota. Té se já osobně nemůžu dočkat. Nezapomenu na procházení se pod velkoformátovou prostorovou instalací tvořenou červenou přízí, loděmi a tisíci klíčů (viz úvodní foto článku) s názvem The Key in the Hand na Benátském bienále v roce 2015.
Klíč symbolizuje něco, co chceme chránit, a svýma rukama, v tomto případě ve formě dvou lodí připomínajících dlaně, pak často pečlivě střežíme klíče samotné. Těším se, jaké téma i provedení přinese její pražská výstava.
S červenou barvou a nití pak pracuje i mladá umělkyně Lucie Rosická. Ta začátkem listopadu otevřela v pražské galerii Platforma 15 výstavu The Mirror Diary.
Práce s výšivkou je pak úzce svázaná i s uměleckou dvojicí unconductive trash a také využitím slova a jeho významů v umění. Právě tomuto tématu se od 7. listopadu věnuje výstava Slovo od slova v Galerii Atrium, která kromě již zmíněných unconductive trash představí i tvorbu Jiřího Kovandy, Tomáše Vaňka či Jana Nálevky.
Doporučuji také navštívit výstavu tvorby Pavla Příkaského v nově otevřené galerii SPOT na Vinohradech, ke konci měsíce jej zde vystřídá dílo Ondřeje Roubíka.
Spojení umění a designu zatím není tak časté, dává však perfektní smysl. V polovině měsíce tak pražský concept store ONES převleče kabát do nového tématu Future a společně s Art Part Clubem zde představí kromě tvorby českých a slovenských designérů i uměleckou tvorbu Moniky Žákové, umělecké dvojice unconductive trash a Tomáše Absolona.
Mimo Prahu pak v Domě umění v Ústí nad Labem najdete tvorbu Jiřího Thýna, v Moravské galerii v Brně laureátskou výstavu Ceny Jindřicha Chalupeckého 2024 a v brněnské Fait Gallery MEM zase díla Jaromíra Novotného.
