Byl jsem si pohrát s dronem méně než kilometr od mezinárodního letiště a vůbec mě to netrápilo. To proto, že měl dron nulovou šanci ohrozit letecký provoz. On totiž ve skutečnosti létat nemůže vůbec, zato umí plavat pod vodou.
Se svým DJI dronem ve volném čase lítám už skoro rok, a i když nemám tolik času, abych mohl pořádně prohloubit své pilotní dovednosti (nebo alespoň zaujmout svého pubertálního syna), baví mě každá minuta. Teď jsem ale měl poprvé možnost pilotovat podmořský dron Gladius Mini.
Dostat se na místa – ať už pod vodou, nebo ve vzduchu, kam vaše lidská schránka nedovolí – je něco nepopsatelně magického. Vzhledem k tomu, že z bezpečnostních důvodů je létání s dronem omezené, se možnost „proletět“ se s ním pod vodou jeví o to zábavněji.
Gladius Mini je velký zhruba jako malý batoh na záda, ale o dost šikovnější. Pohání ho pět motorů, má skoro nekonečnou manévrovatelnost do tří stran a ponoří se do 50 metrů pod hladinou (vzhledem k tomu, že rádiové vlny jako wi-fi nefungují pod vodou, musí být dron s ovládacím zařízením propojen kabelem). Jestli se vám 50 metrů zdá málo, můžete si pořídit i 100 nebo 200 metrů dlouhý kabel.
Stejně jako ostatní drony i tento si připojíte k telefonu nebo tabletu a ovládat ho můžete pomocí aplikace a přibaleného ručního dálkového ovladače, který připomíná ten od playstationu.
Mně samotnému Mini slouží hlavně jako zábavná hračka. Praktická pomůcka se z něj ale podle firmy Chasing Innovation, která za značkou Gladius stojí, stane v rukou majitelů lodí, kteří si budou moct jednoduše zkontrolovat lodní trupy, nebo pro techniky a potápěče, kteří dron využijí na inspekci podvodní infrastruktury přehrad nebo kanalizace.
„Většinu lidí pod pojmem ‚vodní dron‘ hned napadne prozkoumávání korálových útesů při potápění,“ říká generální manažer společnosti Gladius, Sage Raterman. „Podobně jako u létajících dronů se dá přitom předpokládat, že většina způsobů využití bude komerční. Může jít o inspekce vodních infrastruktur, chov ryb nebo cisterny – zkrátka cokoli, kde se většina denního provozu a údržby odehrává pod vodou.“
Já sám jsem vyzkoušel dron v místním jezeře.
Bohužel zrovna v té době bylo jezero zamrzlé, takže test nebyl tak úspěšný jako za lepších podmínek, ale i tak můžu říct, že Gladius fungoval jako miniledoborec stejně dobře, jako kdyby plaval pod mořskou hladinou v Karibiku. Svoje zásluhy na tom má i fakt, že dron je vybavený silným světlem, díky kterému se můžete ponořit i do temných vod.
Jedno velké plus? Co se týče ovládání, vodní dron je mnohem přívětivější než jeho létající bratranec. Asi každý majitel klasického dronu už ho jednou – nebo několikrát – o něco naťukl nebo rovnou poslal k zemi. Pod vodou se vám ale prakticky nic podobného stát nemůže. Gladius má v sobě zabudovaný stabilizátor, takže dokáže více či méně zůstat přesně v místě, kde ho chcete zrovna mít, tedy pokud ho nepošlete do nějaký supersilných proudů.
V nejhorším případě máte vždy kabel na navijáku, jímž můžete dron přitáhnout zpátky k sobě podobně jako rybku, která se právě chytila na udici.
Pár nástrah tu ale je. Každý z komponentů musíte nabíjet samostatně (v provozu pak vydrží čtyři i více hodin). Takže si výlet s dronem naplánujte ideálně den dopředu. Navíc když ke třem kusům hardwaru přidáte ještě kabel, zjistíte, že klasický létající dron je o dost rychlejší a jednodušší jen tak přibalit na cesty.
Na druhou stranu, ani vybavení na potápění není zrovna skladné. A mít možnost prohlížet si podvodní hladinu, aniž byste museli skočit například do studeného moře, je lákavá představa, která vás vyjde zhruba na 34 tisíc korun.
„Létající dron vznikl pro velmi specifické využití pro armády,“ dodává Raterman. „Ale s tím, jak se vyvíjejí mobily a aplikace, se z něj za poměrně krátkou dobu stala věc přístupná pro masu. Stejný trend čekáme i u podvodních dronů.“
