„Rozdíl mezi tím, použít téměř správné slovo a přesně to správné slovo, je obrovský – je to jako rozdíl mezi světluškou a bleskem.“ – Mark Twain

Darlene Price, autorka knihy Well Said! Presentations and Conversations That Get Results, s Twainem souhlasí: „Na slovech záleží,“ říká. „Správná volba slov je klíčovou součástí přesvědčivé komunikace. Bez ohledu na publikum, téma či odvětví nebo na to, zda jde o prezentaci, povídání u stolu, diskusi po telefonu či online konferenci, využívá správný lídr vhodný jazyk k tomu, aby ovlivnil něčí názor pro dosažení svých cílů. Proto jsou vlastně tito lidé vnímáni jako lídři – to, co říkají, vede ostatní k tomu, aby je následovali.“

Takže pokud chcete, aby vás na pracovišti vnímali jako lídra, měli byste si osvojit slova a fráze, které posilují vás i ostatní; používejte jazyk, který zaujme, inspiruje, motivuje. Mluvte způsobem, který je jasný a vzbuzuje důvěru a důvěryhodnost, dodává Price.

„Během rozhovorů se stovkami manažerů a vedoucích pracovníků v průběhu posledních 20 let jsem dospěla k závěru, že některé fráze jednoznačně omezují kariérní růst a ohrožují profesionální image,“ říká Price.

Tady jsou fráze, které byste si na pracovišti rozhodně měli odpustit: 

„To není fér.“

Kolegyni zvýšili plat, a vám ne. Kolegu pochválili, vás ne. „Někteří lidé mají co jíst, zatímco jiní hladovějí,“ říká Price. „V zaměstnání i na celém světě se dennodenně odehrává spousta křivd. Ať už je to potíž v práci nebo opravdu vážný problém pro celou planetu, měli byste se téhle větě vyhnout proto, abyste působili proaktivně, ne jako někdo, kdo si stěžuje, nebo ještě hůř – pasivně fňuká.“ Místo toho posbírejte fakta a prezentujte inteligentní argumenty člověku nebo skupině těch, kteří vám mohou pomoci.


 „To není můj problém.“ „To není moje práce.“ „Za tohle mě neplatí.“

Kdybyste někoho požádali o pomoc a on vám odpověděl jednou z výše uvedených frází, jak byste se cítili? „A co je důležitější, co byste o něm nebo o ní řekli?“ říká Price. „Bez ohledu na to, jak nepohodlná nebo nevhodná pro vás nějaká práce může být, je nejspíš důležitá pro druhého člověka, jinak by vás o nic nežádal. Proto by pro vás jako pro člena týmu měla být prioritou péče o úspěch druhých (nebo byste se tak aspoň měli chovat). „Lhostejný, nezúčastněný a vypočítavý přístup začne rychle omezovat váš kariérní postup.“

Neznamená to ale, že na všechno musíte kývnout; musíte však umět jasně zdůvodnit a pozorně vysvětlit své odmítnutí, dodává Price. „Například pokud má váš šéf nesmyslné požadavky, neměli byste mu odpovědět: To si ze mě děláte legraci. Za tohle nejsem placený. Místo toho řekněte: Rád pomůžu. Teď pracuji na problému A, B a C. Který z nich mám odsunout, abych se mohl věnovat tomuhle? Tím prokážete týmového ducha a ochotu spolupracovat a zároveň šéfovi připomenete svoje pracovní vytížení a potřebu nastavit realistická očekávání.“


„Myslím, že…“

Který z těchto dvou výroků zní autoritativněji? „Myslím, že by pro vás naše společnost mohla být dobrým partnerem.“ Nebo: „Věřím… Vím… Jsem přesvědčen, že naše společnost pro vás bude dobrým partnerem.“

„Mezi těmi formulacemi je z jazykového pohledu jen malý rozdíl, nicméně z hlediska přesvědčivosti pro zákazníka je ten rozdíl zásadní,“ říká Price. „Možná jste si všimli, že první fráze obsahuje dvě slabá slova – myslím a mohla. Vzbuzují dojem nejistoty. Naopak druhá fráze je asertivní a působí sebejistě. Abyste vzbudili dojem, že víte, o čem mluvíte a že jste zapálení pro svou věc, nahraďte slovo „myslím“ slůvkem „věřím“ a „mohl by být“ vyměňte za „bude“. 


„Bez problému.“

Když vám někdo poděkuje, zdvořilá a slušná odpověď je: Rádo se stalo.

„Vyjadřujete tím, že pro vás byla radost danému člověku pomoci a že si vážíte jeho uznání,“ říká Price. „I když neformální frází typu Žádný problém nebo V pohodě můžete chtít sdělit totéž, je mnohem slabší. Vlastně tím zlehčujete uznání od toho, kdo vám děkuje, a naznačujete, že by daná situace za jiných okolností mohla být problém.“ Zkrátka, pokud chcete být v byznysu a sociálních interakcích vnímáni jako slušní a ohleduplní lidé, odpovídejte na něčí díky ve stylu: Rádo se stalo.


„Pokusím se.“

„Představte si, že je posledního března a vy požádáte svého přítele, aby odnesl vaše daňové přiznání na poštu, protože má cestu kolem,“ říká Price. „Pokud odpoví: Pokusím se… pravděpodobně si to přiznání na poštu raději odnesete sami.“ Proč? Protože jeho odpověď implikuje možnost selhání téhle mise.

„Ve svém projevu, zvláště při hovoru s nadřízenými, nahraďte formulaci pokusím se slovy udělám to. Tahle zdánlivě malá změna je ve skutečnosti hodně výmluvná.“


„Je to blbec.“ „Je líná.“ „Moje práce je nanic.“ „Nenávidím tuhle firmu.“

Nic nezatočí s kariérou tak rychle jako nadávky, říká Price. “Nejen že ukazují na nezralost, ale také mohou rychle zažehnout nechtěný plamen.”

Vyhněte se nelaskavým, odsuzujícím prohlášením, která na vás nutně vrhnou špatné světlo. Pokud máte skutečnou stížnost na něco nebo na někoho, sdělte svůj problém s taktem, po zralém uvážení a neutrálně.


„Vždycky jsme to dělali takhle.“

„Ti nejlepší lídři si u svých zaměstnanců cení inovativnosti, kreativního myšlení a schopnosti řešit problémy,“ říká Price. Tahle fráze u vás znamená pravý opak: uvízli jste v minulosti, jste nepružní a nemáte otevřenou mysl. „Raději řekněte: Wow, to je zajímavá myšlenka, jak by to mohlo fungovat? Nebo: Je to jiný přístup. Pojďme probrat pro a proti.“


„To nejde.“ „S tím nedokážu nic udělat.“

Opravdu? Jste si jistí, že jste zvážili všechny možnosti a už vám žádné řešení nezbylo? „Když uděláte tu chybu, že použijete tyhle fráze, ukazujete svému okolí pesimistické, pasivní, dokonce až beznadějné vyhlídky,“ říká Price. „Tenhle přístup na pracovišti těžko někdo ocení. Zaměstnavatelé rozpoznají a ocení proaktivní přístup. Navzdory nepříznivým okolnostem se snažte svému okolí sdělit, že se budete snažit přispět k řešení situace.“

Zkuste raději říct něco vy stylu: „Rád se na to znovu podívám,“ „Pojďme probrat, jaké máme možnosti,“ nebo „Já za sebe můžu udělat tohle…“


„Měli byste…“ nebo „Mohli byste…“

Nejspíš nebudete nadšení, když vám někdo řekne: Měls mi o tom říct dřív! nebo Mohl sis na tom dát víc záležet. „Je pravděpodobné, že tahle slova vyvolají pocit viny a ukazování prstem,“ říká Price. „V ideálním případě by pracoviště mělo podporovat rovnost, spolupráci a týmového ducha. Místo toho, abyste v někom vzbuzovali pocit viny (i kdyby byl na vině), zvolte raději méně odsuzující přístup.“ Řekněte: Abychom to v budoucnu mohli lépe naplánovat, přijďte s tím za mnou co nejdřív. Nebo: V budoucnu bych doporučoval…


„Hoši.“

Šetřete si oslovení „hoši“ (a jiná podobná) pro neformální přátelské rozhovory a vyhněte se mu v byznysu. „Odkazovat na skupinu lidí tímhle způsobem je nejen nepřesné, pokud je v ní přítomna žena, ale je to také slangové označení, které snižuje úroveň vaší profesionality,“ vysvětluje Price. V interakci s lidmi z vašeho oboru, jako je váš šéf, spolupracovníci nebo klienti, nahraďte „hochy“ pojmy jako „vaše organizace“, „váš tým“ nebo jednoduše „vy“.


„Třeba se pletu, ale…“ nebo „Možná je to hloupý nápad, ale…“

Tyhle věty jsou známé jako „diskontující“, vysvětluje Price. Snižují vliv sdělení, jež po nich následuje, a také vaši důvěryhodnost. „Pamatujte si, že to, co říkáte, odhaluje světu, jak velkou hodnotu přikládáte sobě a tomu, co chcete sdělit. Takže byste si měli odpustit úvodní větu, která snižuje důležitost toho, kým jste, a zmenšuje hodnotu myšlenky, kterou chcete přispět.“

Neříkejte: „Možná je to hloupý nápad, ale říkal jsem si, že bychom třeba mohli začít vést naše čtvrtletní schůze online, co vy na to?“ Místo toho prosaďte své doporučení: “Chcete-li snížit cestovní náklady a naopak zvýšit efektivitu využití času, doporučuji vést čtvrtletní schůze online.”


„Nezdá se ti?“ nebo „Souhlasíš?“

Tyhle fráze jsou obecně známé jako ujišťovací – hledáte potvrzení pomocí příliš opatrných a nezávazných slov, říká Price. „Pokud opravdu potřebujete schválení nebo hledáte potvrzení, tyhle fráze se hodí. Nicméně jestli se snažíte sdělit nějakou sebevědomou autoritativní zprávu a přesvědčit lidi, aby viděli věci z vašeho pohledu, nesnažte se nijak ujišťovat a sdělte svoje doporučení nebo prohlášení s jistotou.“

Představte si, že by investiční bankéř řekl: „Je to dobrý způsob, jak investovat peníze, nemyslíte? Budu postupovat takto, pokud souhlasíte.” Mnohem radši byste nejspíš slyšeli: “Tato strategie je moudrá investice, která nabízí dlouhodobé výhody. S vaším souhlasem pošlu peníze dnes do pěti hodin.“


„Na to teď nemám čas.“ nebo “Mám toho moc.“

„I kdyby to byla pravda, nikdo se nechce cítit méně důležitý než někdo další nebo něco jiného,“ říká Price. Chcete-li posílit pozitivní vztahy a projevit empatii, raději řekněte: „Rád to s tebou proberu hned po ranních schůzkách. Můžu se zastavit u tebe v kanceláři kolem jedné?“


Tohle všechno jsou běžné fráze a může být obtížné je zcela vyloučit z vašich každodenních konverzací, ale trik je v tom, získat lepší povědomí o jazyku, který používáte. “Je to podobné jako u jiných špatných návyků – děláme věci nevědomky a často tak používáme slova a věty, které brzdí rozvoj naší kariéry,” říká Price.


 Tady je pár tipů, jak si vybudovat sebevědomí a vymýtit nevhodné fráze:

 Nahrávejte se.

Pokud s někým jednáte po telefonu, nahrávejte si vaši část hovoru, navrhuje Price. „Poté si pozorně poslechněte nahrávku (třeba cestou z práce). Použili jste některou z výše zmíněných frází nebo některá jiná slova či věty, které by se daly vnímat jako omezující nebo negativní? Zapište si je, projděte je a zkuste si vedle nich napsat alternativní vyjádření, která by vaše myšlenky sdělila pozitivnějším způsobem.“ Mějte tenhle seznam po ruce, u telefonu nebo u vašeho pracovního počítače a každý den ho kontrolujte.


Zapojte parťáka.

Když jste na schůzkách (a nemůžete se nahrávat), požádejte důvěryhodného kolegu, aby pozorně poslouchal, co říkáte. „Požádejte ho, aby pro vás sepsal všechna slova, věty, činy i postoje, které by mohly být vnímány jako negativní,” říká Price. “Pozvěte kolegu na oběd, své ego nechte za dveřmi a poslechněte si, co o vás zjistil.“


Všímejte si podobných frází v řeči ostatních.

Když slyšíte, jak takové fráze znějí z úst jiných lidí, vyšle to do vašeho mozku silný signál, který podpoří vaše vlastní sebeuvědomění. Price říká, že byste se měli zeptat sami sebe: Jak by tuhle myšlenku mohla formulovat jinak? Jakými slovy by vyjádřil svůj pohled na věc mnohem pozitivnějším způsobem?