Spoj pod názvem Nostalgie Istanbul Orient Express vyjede po trase původního vlaku z Istanbulu do Paříže. V čem bude jiný a v čem podobný tomu původnímu?

Značka Orient expres evokuje luxus, půvab a rovněž jistou dávku tajemna. O to třetí (a také první) se částečně zasloužila britská spisovatelka Agatha Christie, když známý dopravní prostředek celebrit a boháčů použila jako dějiště jednoho ze svých nejslavnějších románů Vražda v Orient expresu (1934).

Pravdou zůstává, že Orient expres dodnes v evropském i světovém povědomí platí za jeden z nejlegendárnějších dopravních spojů. I když je třeba dodat, že na světě existuje více dopravních a ubytovacích společností, které se takovým přívlastkem pyšní. 

Od roku 2025 přibude rovněž nová trasa přepychového vlaku. Ta povede z Istanbulu do Paříže (stejně jako ikonická souprava, která byla v provozu od konce devatenáctého století až do roku 1977), a to díky hotelové skupině Accor. Ponese název Nostalgie Istanbul Orient Express.

Orient expres, vzor 21. století

Francouzský interiérový designér Maxime d’Angeac napodobil pro nový vlak o sedmnácti vagonech pověstný sofistikovaný a noblesní styl původní soupravy, kterou svého času (ve dvacátých letech dvacátého století) zdobili umělci jako René Prou, René a Suzanne Lalique a Christofle.

V souladu s tímto odkazem představuje nová verze z jednadvacátého století hotový katalog nejlepších ukázek francouzského umění a řemeslné výroby: od truhlářství po intarzie, od dekorativních předmětů a nástěnného osvětlení až po autentické zlatnické práce.

Nostalgie Istanbul Orient Express

Vše je vyrobeno z nejkvalitnějších materiálů včetně jilmového a mahagonového dřeva, hedvábí a sametu, skla či zkosených zrcadel. To všechno bylo použito k sestavení nadčasového interiéru, inspirovaného prvky art deca, empíru i nejrůznějších současných stylů.

Tři z vagonů se proměnily v autentické suity, kde se klasicismus snoubí s nejinovativnějšími koncepty v souladu s filozofií moderního ubytování.

Nostalgie Istanbul Orient Express

Podle slov Maxima d’Angeaca znamená „budoucí Orient expres především technickou výzvu. Objekt v pohybu, komplexní, posvátný (…), prověřený technologickými revolucemi, dějinami invence a designu. Právě z těchto principů vychází originální a jednoznačně aktuální projekt, inspirovaný koncepcí Moduloru, kterou představil Le Corbusier. Zakládá si na přísném zachování proporcí, původním designu a všeobjímající snaze zajistit pohodlí na palubě“.

Filmová historie

Orient expres byl, čím byl, a vzrušující historky se o něm nevyprávějí pouze z rozmaru, nýbrž proto, že se tu skutečně odehrávaly jedinečné příběhy.

V jeho luxusních historických vozech cestovaly některé z největších osobností dvacátého století. Patří sem například anglický panovník Eduard VII., rakouský František Josef I. nebo belgický Leopold II.

Také záhadná špionka Mata Hari, Lawrence z Arábie, herečky Marlene Dietrich a Greta Garbo nebo španělský spisovatel Vicente Blasco Ibáñez, který mimochodem prožil vykolejení vlaku, když zrovna vysedával v jídelním voze.

Vzhledem k tomu, že se po jeho chodbách a kupé procházelo tolik slavných osobností, bylo jen přirozené, že si vlaku zanedlouho všimli filmaři (evropští, ale i hollywoodští) a učinili z něj dalšího hrdinu mnoha svých filmů.

Naposledy v nejnovější adaptaci výše zmíněného románu Agathy Christie z roku 2017, tentokrát v režii Kennetha Branagha. Existují ovšem i dvě starší verze (1974 a 2001), k nimž můžeme přidat i řadu seriálu Poirot, natočeného podle knih geniální britské spisovatelky, který se vysílal po třinácti sériích až do roku 2013.

Vlak nicméně stimuluje představivost filmařů při tvorbě poutavých příběhů už velmi dlouho. Dokladem je snímek Orient expres, který v roce 1934 natočil režisér Paul Martin.

Koneckonců v roce 1887 cestovali na palubě přepychového vlaku díky úžasné fantazii sira Arthura Conana Doyla také detektiv Sherlock Holmes a jeho přítel, doktor Watson, v jednom z románů slavné ságy, Watson v Orient expresu.