Nenápadná dokumentární série Módní zločiny: Časopis People vyšetřuje, kterou nabízí platforma HBO Max, nabízí pozoruhodný pohled do světa miliardového módního průmyslu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a kriminální kauzy, které s ním byly spojeny. 

Den, kdy zabili Versaceho. Nájemná vražda Maurizia Gucciho, za niž byla jako objednatel později odsouzena jeho exmanželka (a šokující příběh tragického vyústění jednoho z nejsledovanějších rozvodů 90. let pak opakovaně zpracovávali i filmaři). Nebo zmizení a následné odhalení brutální vraždy modelky, která ve své době otřásla Amerikou. 

To vše invenčně, dynamicky zpracováno formou dokumentárních dramat v sérii Módní zločiny, na němž se podílel americký společenský magazín People, respektive skupina jeho novinářů, kteří o kriminálních kauzách v minulosti reportovali. 

Nenápadná minisérie z roku 2018, která později poněkud zapadla v dění okolo covidové pandemie, je nyní znovu k vidění na platformě HBO Max.

A rozhodně stojí za vidění. Tvůrci si dali záležet na shromáždění velkého množství dokumentárních materiálů. 

V případě epizody Atentát na Maurizia Gucciho je k vidění řada dosud neznámých dokumentů a fotografií mapující historii domu Gucci zase trochu z jiného pohledu, než nám ji představili filmaři –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už autoři osobitého dokumentu Gucciho manželka: Příběh Patrizie Reggiani (který byl vzhledem k osobní spolupráci odsouzené „signory Gucci“ přece jen poněkud tendenční), nebo velkorysé hvězdně obsazené epopeje Klan Gucci v režii Ridleyho Scotta s Lady Gaga, Adamem Driverem, Al Pacinem, Jaredem Letem a Jeremym Ironsem v hlavních rolích. 

Módní zločiny v epizodě věnované Gucciho vraždě pečlivě mapují jak skutečné rodinné vztahy (přičemž v dokumentu vypovídají svědci, pamětníci i blízcí přátelé rodiny), tak i samotné postupy kriminalistů (rovněž oni dokumentární rekonstrukci osobně komentují). Oproti dosavadnímu líčení známé kauzy tak vychází na světlo zcela jiná chronologie děje i poněkud jiný kontext tohoto příběhu. 

U kauzy šokující vraždy Gianniho Versaceho, kterého před jeho domem v Miami zavraždil psychopatický homosexuální gigolo Andrew Cunanan, se tvůrci Módních zločinů také pouštějí na jinou cestu vyprávění než například autoři slavné American Crime Story – Versace. 

Dokument na rozdíl od devítidílné minisérie více problematizuje způsob vyšetřování vraždy, zabývá se motivacemi útočníka, muže filipínského původu, který si „žil nad poměry, ale pořád ještě pod svou úroveň“, a rovněž důsledky Versaceho smrti. 

Epizoda Zabití modelky se zase vrací k u nás málo známému případu zmizení fotomodelky Lindy Sobek, jenž v polovině 90. let zcela otřásl americkým západním pobřežím –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ manekýna, která spolupracovala s řadou módních časopisů, ale pózovala i na tehdy velmi populárních editorialech v časopisech motoristických, byla zavražděna přímo při focení, jak se později ukázalo.

Bývalá roztleskávačka americké NFL zmizela týden před Dnem díkůvzdání z focení pro jeden motoristický časopis –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a dlouho se mělo za to, že se na place stala obětí nehody, kdy ji při pózování mělo porazit špatně zajištěné auto.

Modelka a aspirující herečka (krátce před svým zmizením se úspěšně účastnila konkurzu na menší roli v tehdy populárním sitcomu Ženatý se závazky a cílevědomě pracovala na své kariéře) se ztratila v pustině přírodní rezervace Angeles National Forest nedaleko L. A.

Právě tam předtím fotila kampaň na nový model SUV značky Lexus. Vzhledem k jejím ambicím a obvyklé zodpovědnosti a cílevědomosti rodina zburcovala policejní orgány poté, co se Linda Sobek nedostavila na další zakázku, zároveň se neozvala ani rodině. V době neexistujících sociálních sítí rodina a blízcí i přátelé z modelingového prostředí spustili celonárodní pátrací kampaň. 

Tělo dívky bylo později nalezeno v mělkém hrobě přímo v národním parku, z vraždy byl obviněn přímo fotograf údajné kampaně Charles Rathbun. Později se při vyšetřování prokázalo, že modelku, s níž už v minulosti spolupracoval na jiných projektech, tentokrát nalákal na focení nikdy neexistující kampaně a model auta si vypůjčil na vlastní jméno v autopůjčovně, zřejmě se záměrem modelku sexuálně napadnout, útok však skončil její vraždou.

Vzhledem k jeho předchozím deliktům a opakovaným útokům na ženy byl odsouzen na doživotí. 

Dokumentární film se v tomto případě věnuje pozoruhodným okolnostem focení lokálních amerických kampaní v polovině 90. let –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v dnešní době je například nemyslitelné, aby se modelka ocitla na place s fotografem sama a nebylo jí to nijak podezřelé.

Modelky regionálních magazínů či dalších periodik v době před 30 lety běžně přicházely na focení už nalíčené, připravené, s vlastním oblečením (často se fotily v prádle či plavkách) a k fotografům měly absolutní důvěru. Případ Lindy Sobek to prakticky provždy změnil –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a upozornil další modelky na nebezpečí, které jim v branži hrozí. Série Módní zločiny to znovu připomíná.