Nejdráže prodaná privátní sbírka, vysoký obrat aukčního trhu se současným uměním a opětovný vzestup Paříže jako centra zastoupení světových galerií.
To je jen střípek toho, jak bohatý byl rok 2022 pro uměleckou a kulturní sféru a také pro expertku na mezinárodní trh s uměním Nicole Stava. Někdejší šéfka prestižní aukční síně Christie’s, nyní vyhledávaná odbornice a majitelka Bechyňského zámeckého panství, nám svěří svůj pohled na tento svět plný krásy, ale také investic do něj.
Jaká byla nejzajímavější a nejúspěšnější aukce roku 2022 ve světě?
Letos pro mě byl vrcholem prodej sbírky Paula G. Allena, která se v Christie’s prodala 9. a 10. listopadu za více než jeden a půl miliardy dolarů, a stala se tak nejdráže prodanou nejen privátní sbírkou, ale obecně nejdražší aukcí v historii trhu vůbec.
Sbírka obsahovala hlavně díla klasické moderny a nejdráže prodaným dílem pak byla krásná figurativní pointilistická malba od George Seurata prodaná za 149 milionů dolarů. Na cenu přes sto milionů dolarů navíc letos dosáhl rekordní počet děl. Šlo například o krajinu od Paula Cézanna, Ovocný sad s cypřiši od Vincenta Van Gogha nebo obraz zvaný Mateřství umělce Paula Gaugina.
Do kterých umělců se tento rok nejvíce investovalo?
Celosvětově nejprodávanějším umělcem na trhu s poválečným a současným umění setrvává Jean-Michele Basquiat s obratem více než 280 milionů dolarů. Na druhém místě se umístil Banksy s obratem přes 127 milionů dolarů a více než tisíci prodanými položkami. V top desítce jsou pak současní umělci jako Yoshitomo Nara, George Condo, Ceilcy Brown, Christopher Wool, Jeff Koons, Adrian Ghenie, Peter Doig či Zeng Fanzhi.
Aukční trh se současným uměním měl celosvětově obrat přes 2,7 miliardy dolarů, což je přibližně třicet procent celosvětového obratu trhu umění. Pokrývá všechny nepřehlédnutelné současné trendy jako například afroamerické umělce v rámci hnutí Black Lives Matter, ženské umělkyně, street art a NFT. I když zrovna poslední trend se v posledním půlroce propadl v obratech na mezinárodním trhu o skoro padesát procent.
Co moderní umění? Jaké je aktuálně jeho zhodnocení?
Zdá se, že ustoupilo do pozadí právě tomu současnému, které je i více pokryto v mediích. Na druhou stranu klientům, kteří hledají konzervativní zhodnocení svých investic, často radím, aby se soustředili na segmenty trhu, které trendy nejsou. Aby plavali proti proudu.
Tak se pak v horizontu minimálně pěti let dá investice zhodnotit. Aby ke zhodnocení vůbec došlo, je ale důležité poradit se se seriózním odborníkem, který dokáže zohlednit hlavně kvalitu uměleckého díla. Není totiž Picasso jako Picasso. Jsou období či styly, které jsou i v rámci tvorby jednoho umělce kvalitativnější než jiné.
Naopak v případě, že si klient přeje rychlé zhodnocení, se to pojí se spoustou detailních informací o všeobecném dění na trhu. Nejde jen o historii prodejů, ale hlavně o to, co se děje na galerijní scéně. Například který umělec získal podporu kterého galeristy.
Jaká témata se aktuálně v umění nejvíce řeší?
Třeba propad čínského trhu o třicet procent a nárůst podílu na trhu ve Spojených státech. Trh v Číně byl velmi oslaben pandemií a s ní spojenou politikou. Nešlo cestovat tam nebo zpět a rušily se i veletrhy. Proto se Spojené státy po letech opět staly místem s největším ročním obratem na aukčním a galerijním trhu. Lidé šli zkrátka z Asie zpět do Států.
Podobná situace nastala v Londýně, tam to ale bylo kvůli Brexitu. Když vešel v platnost, spousta galerií se začalo stěhovat a vlastně se stále stěhují z Londýna do Paříže. Administrativa dovozu a prodeje děl se pro privátní sběratele totiž v Británii dost zkomplikovala.
Kromě takových změn se hodně mluví o ukončení dlouholetého působení Marka Spieglera jako výkonného ředitele Art Basel a jeho nástupci Noahu Horowitzovi, dále o Gerhardovi Richterovi a jeho novém exkluzivním zastoupení mega galeristou Davidem Zwirnerem a třeba i vznik nového a zároveň největšího veletrhu jihoasijského regionu Art SG v Singapuru, jehož hlavním sponzorem je UBS.
Co nejvíc hýbe s cenami umění?
Jako na všech trzích, tak i v umění hýbe s cenami hlavně poptávka. Specifikum uměleckého trhu je pak nedostatek či vzácnost uměleckých děl. Díla od již zesnulých umělců jsou početně dána, a ne každý žijící umělec produkuje ve velkém, což může jít ruku v ruce s kvalitou daných děl. Zjednodušeně řečeno, cena díla je stanovena kupcem a jeho ochotou, kolik za dílo dá.
V Česku méně, ale ve světě existuje zdravá galerijní scéna. Znamená to, že galerie má umělecký program, do něhož si vybírá umělce, které chce zastupovat a do kterých dlouhodobě bude investovat čas a finanční podporu za účelem umožnění umělcům volnou bezstarostnou tvorbu, ale především investuje do marketingu umělců. Tedy jejich propagace na veletrzích a následné strategické umísťování děl v relevantních institucích, aby umělce etablovali, vytvořili věhlas jejich jména a následně hodnotu. Tedy aby se vytvořila poptávka, která pak hýbe cenami.
A co aktuální politicko-ekonomická situace, jaký má vliv?
Trh s uměním čelí finančním trhům a globálnímu politickému dění, ale i navzdory tomu zatím stále roste. Umění se stalo legitimní alternativní investicí. V posledních třech letech, tedy během pandemie a obzvlášť od začátku ruské invaze na Ukrajinu a stoupající inflace, jsme zaznamenali rapidní nárůst nových kupců, kteří si chtějí své peníze uložit do umění a tím diverzifikovat své investice.
Co bychom měli vědět, pokud chceme dobře pořídit?
Musíte znát seriózního a důvěryhodného poradce. Pomůže vám zorientovat se na trhu, vytříbit vkus či upřesnit váš investiční záměr. Pro investora většinou není možné vynaložit tolik času a energie na to, aby se mohl sám vyznat a umět zanalyzovat nabídku na trhu tak, že by se vyhnul falzům, špatným investicím či podvodníkům.
Jací umělci jsou nejoblíbenější u nás a jak jsme na tom vůbec se zájmem o umění?
Zájem stále roste, je to vidět každý rok na počtu investorů. Svědčí o tom i aukční výsledky. Aktuálně se v Česku prodává současné umění víc než klasická moderna.
V komerční sféře jsou hodně žádaní umělci Pasta Oner nebo Jan Kaláb. Ceny hodně rostou u děl Adriany Šimotové. Jsou tu ale i žádaní mladí umělci jako například Daniel Pitín.
A pak jsou tu umělci jako Klára a Igor Hosnedlovi, kteří sice léta žijí v Berlíně, v Čechách se ale o nich skoro nic neví, přitom je ve světě zastupují špičkové galerie. Právě Klára před pár dny nově dostala zastoupení od White Cube, což je jedna z předních světových galerií současného umění
Jak by podle vás měla vypadat typická persona investora do umění?
Nejlepší kombinací je investor s instinktem pro umění, který má vytříbené estetické cítění či je otevřený k tomu se ho naučit. Nenakupuje umění pouze za účelem zhodnocení investice, ale také pro vlastní duševní obohacení.
