Sjet z dálnice D1 v půli cesty mezi Prahou a Brnem kvůli úžasnému zákusku a dobré kávě není utopie, ale už dva roky trvající realita. V rámci humpolecké galerie 8smička, kam míří zájemci o umění ze všech koutů Čech, Moravy i Slezska, totiž provozuje rodina Tošerů-Lamačů kavárnu, která by směle mohla konkurovat s výtečnými gastro muzejními podniky v Kodani nebo Vídni.
Pozoruhodné je, že vše se naučila cukrářka Bára Lamačová, o jejíchž laskonkách a indiáncích se vám bude ještě dlouho po ochutnání zdát, sama. Studovala střední hotelovou školu v Pelhřimově a během své praxe pochopila, že takhle pracovat rozhodně nechce.
„Miluju řemeslo, ale neviděla jsem v Čechách inspiraci, jakým způsobem bych ho chtěla dělat,“ vzpomíná pětadvacetiletá podnikatelka na své začátky.
Díky zahraničním stážím svého bratra, kam ho jezdila navštívit, si Bára obešla nejrůznější kavárny a cukrárny, které jí přinesly onu potřebnou inspiraci. „Pak se v Praze v Belgické ulici otevřelo IF Café Ivety Fabešové. Bylo mi sympatické, že za podnikem s krásnými dorty na úrovni stojí holka ze Znojma, a řekla jsem si, že to také zkusím.“
https://www.instagram.com/p/B15sHoVIaeo/
V maličké kuchyni s jedním robotem začala připravovat první dezerty, které nejdřív ochutnávala rodina a přátelé, pak získala první zakázky a absolvovala specializované kurzy.
„Spoustu věcí ale můžete odkoukat sami. Dívala jsem na YouTube videa slavných cukrářů a zkoušela to také tak,“ vzpomíná na své začátky Bára Lamačová, která vytvořila tým společně se svou matkou. Ta se specializuje zase na pečení kváskového chleba a dohromady obcházely lokální farmářské trhy.
„Toužily jsme ale po vlastní kavárně, takže když nás majitel galerie 8smička Zdeněk Rýzner oslovil, byly jsme ochotné čekat ještě další tři roky, než se vše zrealizovalo,“ reflektuje Bára Lamačová.
Pokud se do café 8smička vydáte, obsluhovat vás bude velmi pravděpodobně stále velmi dobře naladěný pán. „Táta se k našemu byznysu přidal, protože miluje lidi a rád vidí, jak jim chutná,“ směje se cukrářka, která si nejvíc potrpí na výrobu klasických českých zákusků. „V našich zákuscích najdete pravou vanilku, karamelovou šlehačku, nadýchaný piškot nebo hořkou čokoládu,“ vyjmenovává.
Vzhledem k tomu, že Bára Lamačová potřebuje dodávat zákusky nejen do rodinné kavárny, ale také na svatby a narozeninové oslavy, prostory malé kuchyňky, ve které začínala, by jí už dávno nestačily.
„Výrobnu jsme vytvořili v suterénu rodinného domu, zainvestovali jsme statisíce do profesionálních strojů. Výhodou je, že nemusíme nikde platit nájem, což snižuje nároky na kapitál,“ říká Lamačová, která se v nákupu drahého vybavení inspirovala také online. „Na Instagramu sleduji řadu zahraničních cukrářů, podívala jsem se s čím pracují, přečetla recenze, pak je šla vyzkoušet k výrobci,“ vzpomíná Bára Lamačová.
Ani koronakrize a karanténa nezbrzdily podnikatelské aktivity rodiny. Když nemohli klienti pro jejich zákusky, domácí chléb či croissanty do kavárny, rozváželi je všem, kdo projevil zájem.
I když do café 8smička jezdí třeba na snídani, kde najdete kromě dezertů také pochoutky jako vajíčka s párky od místního řezníka nebo vejce Benedikt, gurmáni z Prahy, Brna, ale i Jihlavy nebo Pelhřimova, humpolečtí si sem jen pomalu hledají cestu.
„Odrazuje je vyšší cena, čemuž rozumím, ale nemůžeme dělat kompromisy v kvalitě surovin. Věříme, že to časem pochopí. Mezi místními máme nálepku ,dobří, ale drazí‘, s čímž dokážu žít,“ uzavírá Bára Lamačová.
