Nárokují si ho Britové, ale on je Izraelec. Člověk, který dokáže z přízemních věcí, jako je židle nebo police, vytvořit objekty touhy. Takové, které udělají z vašeho interiéru sofistikovaný příbytek designového znalce. Jenže tam to nekončí, protože on dokáže také navrhovat stavby. Takové, do kterých vstoupíte, zacloumají s vámi a nikdy na ně nezapomenete. Designér a architekt Ron Arad přijel letos do Prahy na Designblok.
Na rozhovor přichází s velkým zpožděním, ale nemůže za něj. Právě přistál na pražském letišti a cestou do centra panuje šílená doprava. „Jsem tu pro vás,“ prohlásí rozhodně. Má velmi jemný, až něžný stisk ruky a klobouk s krempou, jejíž křivka kopíruje jedno z jeho nejslavnějších děl: polici na knihy Bookworm, která je u Kartellu stále bestsellerem.
Jednou z posledních záležitostí, které Ron Arad vytvořil, ale nebyla ani další židle nebo stavba. Byl to památník. Vzpomínka na devatenáctiletou medičku jménem Shir Bitton. Rodiče dívky, která přišla o život během útoků ze 7. října, oslovili jednoho z nejslavnějších současných umělců prostřednictvím zprávy na WhatsAppu.
„Samozřejmě jsem jim vyhověl. Poslali mi jednu fotku, kde sedí u okna. Navrhl jsem památník, kde je okenní rám a silueta té dívky. Takhle můžete sedět a kontemplovat v její přítomnosti,“ vysvětluje.
I když Arad, rodák z Tel Avivu, žije v Británii už od sedmdesátých let, jako Angličan si rozhodně nepřipadá.
„Všichni jsme uvězněni v identitě, do které jsme se narodili. Rád říkám, že jsem Londýňan. Nic jiného nemůžu být, těžko se stanete Britem, když odtud nepocházíte. To je oproti Americe velký rozdíl. Víte, když myslím na Penny Lane od Beatles, nevybaví se mi Liverpool. Myslím na Tel Aviv,“ prohlašuje Ron Arad.
A zároveň se svěřuje, že je to první rozhovor, v němž přemítá o tom, do které kultury i názorového rámce vlastně patří.
„Víte, nesnáším náboženství. Myslím dogma, které s sebou přináší. Na všech stranách. Nemůžete nikoho k ničemu nutit,“ rozohňuje se.
Sám do Prahy přijel v předvečer židovského Nového roku, ale návštěvu synagogy plánuje jen z pracovních důvodů. „Půjdu se podívat do Pinkasovy synagogy, kde jsou na zdi napsána jména všech československých Židů, kteří zemřeli během šoa,“ říká autor památníku obětem holocaustu v Londýně.
Ron Arad je také autorem nového designu v synagoze v South Hampsteadu, což bylo podle jeho slov „téměř poprvé, kdy vstoupil do takového typu budovy v Anglii“.
Muzeum designu ve městě Holon, které patří k nejoceňovanějším stavbám v regionu, jako jediná budova v Izraeli nemusí mít mezuzu. Malou schránkou s pergamenem s pasážemi z Tóry jsou zde opatřeny všechny stavby. Ta od Rona Arada ale dostala výjimku. „Hyzdilo by ji to,“ zasměje se.
Foto Ron Arad
Muzeum designu Holon
Peníze jsou pro tvůrce, jehož londýnské studio zaměstnává přes dvacet lidí a spolupracoval s takovými značkami, jako je výše jmenovaný Kartell, Moroso, ale také Vitra či Swarovski, „nutné zlo“.
„Asi to umím, navrhnout věci tak, že jsou komerčně úspěšné a líbí se. Věříte mi ale, že mě to fakt nezajímá? Jednou jsem prodal prototyp pohovky za pár tisíc liber. Později se prodala v rámci aukce Phillips za více než milion liber. Musel jsem se smát, šikovný nejsem já, ale ten, kdo dal moji pohovku do aukce,“ tvrdí.
Ale ať Arad tvrdí o penězích cokoli, je s luxusem a opulencí silně propojený. Navrhl muzeum Maserati v Modeně, vlajkový obchod Jódžiho Jamamota v Tokiu, první flakon parfému, který vytvořil módní dům Kenzo.
O Aradovi se hovoří jako o jednom z nejvlivnějších tvůrců jeho generace. „Měl jsem štěstí. Vždy, když jsem maloval, moje matka, která byla výtvarnicí, tvrdila, že kreslím jako architekt. Být architektem je ale obrovsky nevděčná práce. Dílo vám nepatří. Musíte mít osvíceného klienta,“ je přesvědčen Ron Arad.
Foto Ron Arad Studio
Kancelářský komplex ToHa v Tel Avivu
Foto Ron Arad Studio
Instalace Safe Hands na budově v Torontu
„Mám tolik nápadů! Generovat další není pro mě samotného nebo jako zadání s klienty vůbec těžké. To, co je obtížné, je vybrat ten nápad, který přivedeme k životu. Co realizovat z té hromady, která se mi honí hlavou? Takhle jsem vymyslel třeba Bookworm. Přišel jsem domů a najednou jsem před sebou na zdi uviděl v hlavě zakroucenou linii,“ rekapituluje zrození populárního kusu nábytku.
Výstava novinky Rona Arada pro Moroso, křesla One Page, je k vidění do neděle 6. října v Konsepti v Holešovicích.
Na Designblok přijel Ron Arad proto, aby z rukou Jany Zielinski převzal Cenu Designbloku za mimořádný přínos designu. Cítí teď, že ve svých 73 letech už bude jen bilancovat? „Ne, protože vždy, když něco vytvořím, je to lepší, než si zasloužím,“ uzavírá.
