Kniha Mendel představuje unikátní sadu a sbírkový předmět, mapující život a hlavně výzkum otce genetiky Johanna Gregora Mendela.
Vznikla v sadě obsahující nejen fotografickou publikaci, ale především doplňkové předměty, včetně faksimile Mendelova rukopisu a věrné kopie jeho přednášky o pokusech s rostlinnými hybridy.
Poté, co před čtyřmi lety vyšla unikátní a patrně nejdražší česká kniha Epopej od fotografa Jana Wiliama Drnka, mapující slavné dílo moravského malíře Alfonse Muchy, se nyní dočkala vydání sběratelská publikace o dalším a neméně světově proslulém českém rodákovi.
Z limitované edice dvou set kusů by v prodeji stále měla být ještě přibližně polovina nákladu, přičemž cena za sadu, kterou obdrží i papež František a vlastní ji také vídeňský kardinál či arcibiskup pražský, je sedmdesát tisíc korun.
Na knize pracoval tým více než čtyřiceti špičkových odborníků, ať už řemeslníků, či historiků, aby dílo působilo ve více rovinách.
Cena odráží především precizní zpracování. Část sady, soubor Documenta Historica, vychází na ručním papíře v japonské vazbě s viditelným šitím kůže. Papír má na sobě vodoznak augustiniánů a doplňuje ho reliéfní tisk a zlacení použité při tisku.
Mezi archiváliemi ve výtisku nechybí Mendelův křestní list, jeho list s přípravou kázání, text o srovnání výsledků křížení či objednávky semen a cibulovin.
Foto Zdeněk Vošický
Foto Zdeněk Vošický
A pozornost si zasluhuje i papír, na kterém se formou klasického knihtisku archiválie vytiskly. Pochází z Velkých Losin, kde se ruční výrobě papíru věnují už od roku 1596 a vznikl technologií ručního čerpání.
Připravená papírovina, vyráběná z bavlny, je s příměsí již zmíněných rostlin hrachu, vypěstovaných v Mendelově zahradě ve Starobrněnském opatství, čímž získaly výsledné archy jedinečný vzhled.
Přínos Mendela jako člověka, věřícího i vědce v knize shrnuje Marek Orko Vácha. Všímá si jeho působení v opatství, výzkumu i odkazu pro budoucnost.
Samotná kniha vázaná v kůži nabízí také soubor více než šedesáti fotografií, kde se objevují i nepřístupné části opatství, místa, kde otec genetiky žil a působil, přičemž úvodní snímek patří obrazu sv. Augustina od světoznámého malíře Petera Paula Rubense pro hlavní oltář augustiniánského kostela sv. Tomáše.
Vedle vyobrazení různých zákoutí augustiniánského opatství mezi snímky figurují fotografie Mendelova pečetidla či monstrance, kalicha a roucha, používaných opatem k liturgickým účelům.
Mendelovy liturgické předměty nafotil Zdeněk Vošický, na mikroskopy se zaměřil Petr Juračka, věci, které Mendel běžně používal, zaznamenal Libor Teplý, jehož objektivu neunikl ani Mendelův hvězdářský dalekohled.
Pětici fotografů pak doplňují Ladislav Renner a Slávek Medek. Součástí sady, která je oficiální knihou augustiniánského opatství, je taky pamětní medaile s originálním otiskem Mendelova pečetidla, na níž tvůrci zachytili Mendelův osobní znak opata s přírodními liliemi s listy a květy, obráceným pluhem a latinským křížem s paprsky.
Mendel ale nebyl zdaleka jen opatem, je to totiž právě on, kdo společně s Darwinem v zahraničí otevíral učebnice biologie. Slavný vědec se narodil ve Slezsku v tehdejším Rakousko-Uhersku, byl Němec, cítil se však být Moravanem mluvícím německy.
Je paradoxem, že v zahraničí je mnohem slavnější než u nás, za první republiky se mu totiž nedostalo velkého uznání. Tehdy vadil jeho rakousko-uherský původ, za totality zase jeho kněžský stav. Znovuobjevení se tak dočkal až po sametové revoluci. Mluvilo se o něm vždy jako o badateli, opatovi a meteorologovi, ale měl i jinou stránku.
Foto Ladislav Renner,
Libor Teplý, Slávek Medek, Jan Juračka
Foto Ladislav Renner,
Libor Teplý, Slávek Medek, Jan Juračka
Foto Zdeněk Vošický
Foto Ladislav Renner, Libor Teplý, Slávek Medek, Jan Juračka, Zdeněk Vošický
Byl totiž výborným ekonomem a matematikem, jeho vědecká práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum. Svého času byl dokonce i ředitelem Hypoteční banky v Brně a vydal se také do Londýna na Velkou hospodářskou výstavu v roce 1862.
Mendel, který žil v celibátu, a tedy zůstal bezdětný, nebyl ale jen geniálním vědcem, ale také člověkem s neduhy.
Byl nervově labilní, což vedlo k tomu, že třikrát nedokázal složit univerzitní zkoušky. Na nervové problémy dostal doporučení kouřit tabák, a tak se stal vášnivým kuřákem. A například Mendelův dopis matce, který jí psal po vstupu do kláštera, se vydražil ve slavné Sotheby’s za neuvěřitelných tři sta tisíc dolarů, což byl čtyřicetipětinásobek vyvolávací ceny.
