„Na první pohled jsem měla vše. A přesto mně nebylo dobře,“ říká o svém životě před několika lety jedna z nejúspěšnějších slovenských topmodelek Michaela Brezovská.
Pracovala pro nejprestižnější módní značky, procestovala téměř celý svět, a dokonce se umístila mezi padesátkou nejlepších modelek světa. Ale teprve dnes se věnuje tomu, co ji skutečně naplňuje. Společně s manželem Rasťou se věnují včelařství, práci v sadu a hospodaření na malém statku.
Michaelu vždy přitahovala příroda a venkov. „Vzpomínám si, jak děti ve škole vyprávěly o prázdninách u babičky a mě to vždycky mrzelo. Moji prarodiče pocházeli – stejně jako my – z Bratislavy, takže jsem neměla žádné zkušenosti s životem na venkově,“ říká.
Tehdy ráda četla knihy odehrávající se na venkově a často přemýšlela, jaké by to bylo, žít uprostřed přírody. Tento dětský sen se jí začal částečně plnit před dvěma lety, když se s manželem přestěhovali do domu ve Špačincích u Trnavy.
Poskytl jim dočasný únik během pandemie, ale nebyl tím, co hledali.
Michaela se našla ve včelařství | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Michaela se našla ve včelařství | Foto: Archiv Michaely Brezovské
„Miška pořád hledala nějaké chalupy nebo usedlosti, takže jsme ve volném čase jezdili po okolí,“ vzpomíná Rasťo. Manželé chtěli najít pozemek s lesem nebo potokem, aby se dostali k přírodě co nejblíže.
„Moc se mi líbí myšlenka vrátit se k tomu, co je pro nás přirozené – žít v souladu s přírodou, trávit co nejvíce času venku a pěstovat vlastní plodiny,“ říká Michaela, která si s myšlenkou na malé hospodářství ve Špačincích pohrávala už dříve.
Být tady a teď
Plány získaly reálnější obrysy, když se manželé zbláznili do včelařství. „Už dávno jsme se s Miškou bavili o tom, že bychom to chtěli zkusit. K Vánocům 2019 jsme si úplnou náhodou dali včelařské potřeby a kombinézy. Tak to všechno začalo,“ směje se Rasťo, profesionální fotograf, který má nyní pod palcem více než padesát úlů, v každém z nich kolem padesáti tisíc včel.
Na kopcích se učím každý den, říká. | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Na kopcích se učím každý den, říká. | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Nejdůležitější na tomto koníčku je podle něj úplně vypnout hlavu a být přítomný tady a teď. Pokud se nesoustředíte, včely vám to dají pocítit. „Musíte být naprosto klidní. Při otevírání úlu si musíte dávat pozor na mnoho věcí, a pokud zanedbáte jen jednu z nich, může dojít ke katastrofě,“ říká Rasťo.
Dodává, že jen jednou šel ke včelám se sklopenou hlavou. Nakonec ho včely pobodaly tak, že dostal alergickou reakci a musel si zavolat záchranku. Ale neodradilo ho to. Postupně se k němu na včelnici přidala i Miška. „Učíme se každý den, to nás na tom tak baví,“ říká.
V letošním roce plánují počet včelstev ještě více rozšířit. Po měsících objíždění totiž našli pozemek, který splňoval jejich představy o farmě – s obrovským ovocným sadem a dostatkem místa nejen pro včely, ale i pro další zvířata a aktivity, které tam plánují zahájit.
Zaujal je čtyřhektarový pozemek na svahu v blízkosti Staré Tury v Myjavských horách. „Vzpomínám si, že když jsme sem jeli poprvé, vedla nahoru do kopce polní cesta posetá kamínky a my jsme se na sebe s manželem podívali a řekli si: ,Tak tohle určitě není ono.‘ Ale když jsme se dostali na vrchol, otevřel se nám výhled na celé Pováží a bylo to neuvěřitelné,“ vzpomíná Miška.
Zpočátku spali se svými dětmi pouze v přepravním kontejneru, který sloužil jako garáž pro traktor a bagr. Později Rasťo postavil stodolu. „Dodnes tam nemáme elektřinu a je to pro nás úplně nová zkušenost. Zvlášť v zimě, když je už v pět hodin tma a my už ležíme v posteli a povídáme si nad sirkou. Má to své kouzlo,“ říká.
Vzpomínky na velký svět
V kopcích si postupně budují nový život. A kontrast s Michaeliným životem topmodelky v New Yorku nemůže být větší. Ještě dnes se k tomu občas vrací ve vzpomínkách a všechno jí to připadá ještě neuvěřitelnější, než když to prožívala.
Na kopcích jsem se našla, říká | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Na kopcích jsem se našla, říká | Foto: Archiv Michaely Brezovské
„Bylo mi kolem dvaceti a New York mě uchvátil svou energií. Možná to zní jako klišé, ale v tomto městě se nemožné opravdu stává skutečností. Každý den jsem se tam setkávala s lidmi, kteří mi nabízeli různé pracovní nabídky. A děly se tam věci, o kterých se mi ani nesnilo,“ říká a vzpomíná, jak k ní jednou na ulici přiběhl neznámý muž a řekl jí, aby šla na natáčení videoklipu Beyoncé a Jay-Z. Odmítla. Musela jít do práce.
Modeling byl pro ni v té době velkým dobrodružstvím. „Když jsem od agentury dostala seznam dvaceti castingů s adresami a mapou, brala jsem to jako roli v počítačové hře. Měla jsem pocit, že si jen hraju, a možná proto mi ten velký svět nikdy nepřerostl přes hlavu,“ dodává.
Navíc ji to vždy táhlo domů k rodině, se kterou si byla velmi blízká. Dnes Michaela s úsměvem vypráví, jak jednou za měsíc volala rodičům z telefonní budky na nejrušnější ulici na Manhattanu. Doba internetu a mobilních telefonů byla teprve v plenkách. A mezitím létala po světě jako topmodelka.
V nejhektičtějším období žila každé dva dny na jiném místě. „Stávalo se, že jsem v pondělí dokončila práci v New Yorku, večer odletěla do Kapského Města, odtud do Německa, Seattlu, znovu do New Yorku, a tak to šlo pořád dokola. Většinou jsem spala jen v letadle,“ říká a vzpomíná, jak jí volali z agentury, jestli může být za dvě nebo tři hodiny na letišti.
Rodinný život na kopcích plyne pomaleji.| Foto: Archiv Michaely Brezovské
Rodinný život na kopcích plyne pomaleji.| Foto: Archiv Michaely Brezovské
Cestovala tedy jen s kabelkou, kterou měla zrovna u sebe. Protože v tomto oboru se na některé zakázky nedá říct ne. „Znám dívky, které odmítly jedno prestižní focení a skončily,“ vysvětluje.
Ztratila jsem radost
Vražedné tempo, jak ho Michaela nazývá, však mělo své důsledky. „Asi po deseti letech modelingu přišlo období, kdy všechno kolem mě tak nějak zhaslo. Ztratila jsem veškerou radost ze života, přerušila jsem všechny kontakty a přestala se setkávat s lidmi. Celé dny se mi chtělo jen spát. Moje existence mi připadala úplně zbytečná,“ popisuje několikaměsíční období.
Dnes si myslí, že to byl příznak rozvíjející se deprese nebo vyhoření, ale tehdy v tom neměla úplně jasno. Pohrávala si s myšlenkou vyhledat odbornou pomoc.
Vše začalo záchvatem paniky v autě na jedné z bratislavských křižovatek. „Najednou mi bylo teplo, začala jsem se třást, pak přišla zimnice a rozbušilo se mi srdce – to vše se stalo během několika vteřin na červenou. Myslela jsem, že omdlím. Jakmile to bylo možné, zaparkovala jsem auto v nejbližším autobusovém pruhu, vystoupila a sedla si na chodník. Měla jsem štěstí, že mě tam našel můj přítel,“ říká.
S pozemky v kopcích mají velké plány. | Foto: Archiv Michaely Brezovské
S pozemky v kopcích mají velké plány. | Foto: Archiv Michaely Brezovské
V nemocnici jí později řekli, že to bylo pravděpodobně z přepracování. Podobnou zkušenost však zopakovala ještě několikrát. „Na první pohled jsem měla všechno. Přesto mi nebylo dobře,“ vzpomíná. „Znám spoustu lidí, do kterých byste to nikdy neřekli, že si něčím takovým prošli. Může se to stát opravdu každému,“ dodává Michaela.
Její zotavování probíhalo pomalu. Zpočátku částečně polevila v práci, dodržovala denní režim, sportovala a trávila hodně času v přírodě. Podporovala ji také její rodina – zejména matka a sestra, s nimiž z New Yorku telefonovala tak často, jak jen mohla. Brzy se jí podařilo poprvé otěhotnět, takže došlo k přirozené přestávce v práci a také k velké životní změně.
Michaela se snaží vzít si to nejlepší z obou světů. | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Michaela se snaží vzít si to nejlepší z obou světů. | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Dnes má Michaela tři děti a modelingu se věnuje jen příležitostně – když se jí naskytne dobrá nabídka. „Mám pocit, že si to teď můžu víc užívat. Už to není tak hektické a v mnoha ohledech je to pro mě i odpočinek, když nemusím běhat kolem dětí,“ směje se a říká, že se snaží vzít si to nejlepší z obou světů – toho modelingového i rodinného na kopcích.
Rasťo se ale směje, že pózování pro ni zůstalo přirozené: „A já ji musím fotit,“ dodává fotograf.
Kurzy a ubytování
Brezovští mají s pozemky na kopcích stále velké plány. V rámci svého začínajícího projektu nazvaného „V sadu“ již produkují vlastní med a zahájili také včelařské kurzy pro začátečníky. Postupně by se měly přidávat další zajímavé aktivity a ubytování. Cílem je vybudovat místo, kam by se lidé rádi vraceli – aby vypnuli a načerpali energii z okolní přírody.
„Chceme, aby se cítili jako u babičky. Budeme připravovat místní potraviny a návštěvníci se budou moci zapojit do chodu naší farmy,“ říká nadšeně Miška. Zatímco Rasťo má na starosti včely, její doménou jsou bylinky a ovocné stromy, kterých mají na pozemku přes pět set.
Společně se starají také o ovce, slepice a kachny a rádi by přidali další zvířata. „Vždy jsem obdivovala lidi, kteří se živí tím, co je baví. A mám pocit, že se mi tento sen konečně splní. Modeling mi přinesl spoustu příležitostí a jen díky němu mám dnes tolik svobody, ale ne vždy mě naplňoval. Tady jsem se našla,“ říká Michaela s nadšením.
Nejbližším plánem manželů je postavit dům, aby se mohli v kopcích usadit natrvalo. Zatím tam tráví jen několik dní v týdnu. „Je tam hodně fyzické práce, ale mě to moc baví, psychicky vždycky vypnu. A pocit vyčerpání, když jdu večer spát, je obrovským zadostiučiněním,“ říká Miška.
Těší se také na nový život, který budují pro své děti. Rodinné dny v kopcích probíhají jinak – pomaleji a především společně. Protože je farma zatím neuživí, mohou si dovolit fungovat v klidnějším tempu.
Od té doby, co se stala matkou, se modelingu věnuje jen příležitostně | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Od té doby, co se stala matkou, se modelingu věnuje jen příležitostně | Foto: Archiv Michaely Brezovské
Těší se také z komunitního rozměru své farmy. „Když jsem bydlela v paneláku, neznala jsem jediného souseda, zatímco v kopcích jsme se jednou prošli s kočárkem a znali jsme každého,“ směje se Rasťo a Michaela přikyvuje.
Je vidět, že se nemůže dočkat svého vysněného života. „Miluji to prostředí a energii. Když stojím na kopci, ze kterého je vidět celé Pováží, s lesem po pravé ruce a obrovskou loukou po levé, cítím se klidně. Náš koncept je teprve v plenkách, ale už se těšíme na vše, co nám přinese,“ uzavírá.
