Když se František Kubiš v roce 1962 narodil, lékaři mu diagnostikovali deformovaný kyčelní kloub. Takže jako malý kluk si místo hraní fotbalu s kamarády doma stavěl modely letadel. Pustil se i do stavby vlastního dálkového ovládání, jenže to se mu nedařilo. Od otce pak slyšel: „Nikdy neříkej, že to nejde, jen proto, že to neumíš.“
I tahle rada pak sehrála svou roli v jeho životním příběhu, který vedl přes práci v socialistickém podniku Tesla Rožnov až k trochu jiné Tesle – té na čtyřech kolech a s velkou obrazovkou vedle volantu. Tedy k nejžádanějšímu elektromobilu současnosti. Kubiš se do aut na elektrický pohon zamiloval a dnes v Česku nenajdete nikoho, kdo by byl jejich větší propagátor.
Jako jeden z prvních Čechů si pořídil Nissan Leaf a následně i Teslu. Poslední tři roky pořádá srazy těch, kdo elektromobil Tesla vlastní a bojuje za to, aby jich po českých silnicích jezdilo co nejvíc a aby kolem dálnic a ve velkých městech vznikla ucelená síť dobíjecích stanic.
„Většina lidí si elektromobil představuje jako něco malého, nevzhledného a neforemného, co na silnici dlouho nevydrží. Tesla ale ukazuje, že to tak být nemusí,“ říká třiapadesátiletý Kubiš. „Jako konstruktérovi elektronických zařízení mi bylo vždy jasné, že elektromobily mají potenciál být lepší než spalovací auta, ale otevřeně jsem je začal podporovat až když mi došlo, jak veliký dopad na život lidstva na Zemi má spalování ropy. Tím nemyslím pouze to, že lidstvo je schopno během několika set let spálit to, co tady vznikalo miliony let, ale i to, že se na konci ještě porve o zbytky.“
Kubiš patří do komunity nadšenců, kterou o prázdninách postavila do pozoru zpráva z kalifornského ústředí Tesla Motors, že Model X, tedy nové SUV, jež se brzy dostane k prvním zákazníkům, lze získat zdarma. Jde o tzv. refferal program, jinými slovy systém doporučení fungující na jednoduchém principu: pokud už vlastníte nějaký elektromobil Tesla a seženete jako první deset dalších kupců (v Evropě, Severní Americe nebo Asii-Pacifiku), dostanete Model X zadarmo. Jeho ceníková cena je přitom 120 tisíc eur.
Kubiš sháněl oněch deset zájemců, ale byl u čísla čtyři, když vítězných deset v srpnu oznámil známý norský blogger, programátor z University of Oslo a nadšenec do Tesla Motors Bjorn Nyland. Ten svůj Model X dostane, pokud si jeho prostřednictvím skutečně těch deset lidí elektromobily Tesla koupí. Takže šance pro Kubiše ještě teoreticky žije…
„Lhal bych, kdybych tvrdil, že by mne získání Modelu X zdarma netěšilo, ale důvodem mé radosti by nebyl můj osobní prospěch, ale radost z toho, že je díky mému nápadu v Česku o jedenáct luxusních elektromobilů více,“ říká.
Referral program skrývá kromě vítězné ceny ještě jednu výhodu: slevu až dva tisíce eur na Model S. Ten podle výbavy vyjde na 1,7 až 3 miliony korun. To není úplně nízká částka, přesto v Česku stále přibývá lidí, kteří si elegantní elektro-sedan pořizují.
Bjorn Nyland.
Přesná čísla o jejich počtu sice neexistují, protože někteří majitelé nechávají své vozy na německých nebo švýcarských značkách, odhaduje se ale, že u nás jezdí zhruba 80 tesel. Má ji třeba ústecký podnikatel a filantrop Martin Hausenblas, investor Michal Illich, provozní ředitel antivirového gigantu Avast Ondřej Vlček či ředitel společnosti Synlab Miroslav Herden. Ten má elektromobilů této značky hned několik a mimo jiné provozuje i fanouškovský portál
Teslafan.cz.
Kubišův příběh, který jsme naznačili v začátku, vedl od letecké modelařiny na fakulktu elektrotechniky a pak do zmíněné Tesly Rožnov, která za socialismu vyráběla elektronky, televizní obrazovky či integrované obvody. Ve fabrice se zapsal jako notorický zlepšovatel a zdatný vývojář. Po revoluci ovšem podnik zkrachoval, (i když část výroby zůstala zachována v rámci závodu americké společnosti ON Semiconductor) a Kubiš začal pracovat na volné noze.
Vyvíjel na zakázku všechno možné, od měřících přístrojů, přes řídící systémy pro výrobní stroje až po docházkový systém. To vše v jeho rožnovském panelákovém obýváku, ale zato s čichem na dobře postavenou autorskou smlouvu (nechával si platit za podíly z opakované výroby).
Když před necelými deseti lety začala elektrika fungovat i jako pohon pro auta, Kubiš u toho nemohl chybět. I když to v českých podmínkách, a zvlášť na malém městě, s sebou neslo cejch podivína.
První Teslu si objednal na jaře 2009, kdy ještě nebylo jasné, jestli se podaří rozjet masovou výrobu. Dlouho to bylo hodně nejisté, takže si Kubiš pořídil jako jeden z prvních českých majitelů Nissan Leaf. „Tehdy se moje víra v elektromobily změnila v přesvědčení,“ vzpomíná.
A to tak silné, že po čase sebral svých 30 tisíc eur a zaplatil je jako rezervaci za Signature Model S. To už se psal rok 2012 a společnost Elona Muska stále neměla v Evropě ani jediné testovací vozidlo. Kubiš dostal v evropském pořadníku přiděleno číslo #200.
Na konci téhož roku se dozvěděl, kolik ho bude stát nový vůz, který se nedlouho předtím začal konečně sériově vyrábět. „Cena byla jedenapůlkrát vyšší, než jsem původně čekal. Pár dní jsem to rozdýchával, ale řekl jsem si, kdo jiný by do toho měl jít, když ne já.“
V lednu 2013 seděl Kubiš na testovací jízdě v Mnichově konečně za volantem Tesly. Dostal na to deset minut. Do deníčku si poznamenal: jízdní vlastnosti vynikající, pozoruji ale drobné nepřesnosti a nedokonalosti v provedení testovacích vozů. Když je poslal do Tesly, tak dostal odpověď, že chyby vznikly při předělávání na evropskou homologaci a že sériové vozy budou dokonalé.
Svoji červenou teslu si Kubiš vyzvedl v nizozemském Tilburgu na konci září (jeho zážitky a poznatky s dosavadním ježděním si můžete přečíst
zde), a přestože neexistují přesné statistiky, je jasné, že patří do první pětky českých majitelů elektromobilů Tesla.
Kubiš se ale brání přímému označení fanoušek Tesla Motors. On sám se vidí spíš jako fanoušek elektromobilů a podporoval by prý každou automobilku, která by byla ochotna vyrábět elektromobily se srovnatelným dojezdem jako společnost Elona Muska.
„To, že by toho byla schopna kterákoli větší automobilka, je asi každému jasné, ale nelze čekat, že ze dne na den zahodí více než 100 let vývoje spalovacího motoru,“ dodává Kubiš. „Ovšem pak se nemůže divit, když dopadne jako před pár lety nejvýznamnější výrobci fotoaparátů, kteří nedocenili nástup digitální fotografie.“