Jak chutná Praha? Asi takhle. Na začátku chlebíček s celerovou remuládou v Sisters, pak hned naproti v řeznictví Naše maso sekaná a tatarák. Ale to nestačí, proto se přesunete ještě pár metrů po Dlouhé ulici do Lokálu na řízek a smažený sýr s bramborovým salátem. A nakonec to zajíte poctivým větrníkem s filtrovanou kávou. Ale co by to bylo za konec bez dobrého vína? Samozřejmě toho moravského, nejlépe z Bokovky nebo Vinografu.
Že by vám z takového gastronomického výletu bylo těžko? Naopak, měli byste chuť si ho zopakovat. Protože taková je zkušenost dvojice Zuzana Daňková a Jan Valenta, kteří už pět let provádějí turisty po těch nejlepších pražských podnicích. Denně zvládnou nasytit až 20 turistů, přičemž za jednoho si účtují kolem tří tisíc korun. Nejsou na to sami; v týmu Taste of Prague je pět průvodců a neřeknou si jinak než Zuzka, Honza, Karolína, Martin a Anička.
Zakladatelská dvojice Taste of Prague: Jan Valenta a Zuzana Daňková.
V ceně jejich čtyřhodinového výletu po „stověžaté“ je ochutnávka tradičních i netradičních českých pokrmů a vína společně s povídáním o tom, jak se v Praze žije. „Třeba kolik stojí byt, jaká je průměrná mzda nebo jak jsme se měli za komunismu. Spousta cizinců chtěla víc než památky a konverzace u dobrého jídla se nabízela,“ vysvětluje záměr podnikání devětatřicetiletý překladatel Honza.
Ten společně se svojí přítelkyní Zuzkou sepsal už druhého průvodce po pražských restauracích, hospůdkách, kavárnách, vinárnách, barech a designových obchodech. Prague Foodie Map si ještě nekoupíte, protože se právě teď tiskne. Aktualizovaná pražská jídelní mapa bude stát pět eur a autoři slibují, že bude lépe organizovaná než ta první, které se ale prodalo na pět tisíc kusů (dva tisíce tištěné a tři tisíce online verze).
Prague Foodie Map.
V Praze byli Taste of Prague jedni z prvních, kdo začal systematicky psát o jídle a novinkách v angličtině. Vadilo jim, že turisté chodí do předražených a nevkusných podniků v centru města, protože zkrátka o jiných nevědí.
Čtěte také: Manuál pro cizince, který baví i Čechy. Toto je nový Prague Superguide
Že by vás taky bavilo trávit svůj pracovní den klábosením nad dobrým jídlem a pitím? Zuzka s Honzou vás ale vyvedou z omylu. „Všichni naši kamáradi si myslí, že si jen užíváme, ale naše práce je v podstatě jako každá jiná. Na žádné ochutnávce s turisty nejíme, abychom neměli plnou pusu při povídání. Navíc chodíme často do těch samých podniků, protože se nám zkrátka osvědčily,“ popisuje Zuzka. „A hlavně musíme vyzkoušet všechny restaurace, i ty, které jsou špatné,“ dodá čtyřiatřicetilá blogerka, která kvůli Taste of Prague opustila teplé místo v právnické kanceláři.
To bylo přesně před sedmi lety, v době, kdy se seznámila s Honzou na seznamce Štěstí.cz. A dá se říct, že spolu vypadají opravdu šťastně. Neustále se popichují se skleničkou vína v ruce a s úsměvem od ucha k uchu. Začátky jejich společného podnikání ale vypadaly úplně jinak. Navíc několik měsíců, když s blogem začínali, žili jen z Honzova platu.
K prvním zákazníkům se dostali díky reklamě na Googlu. „Přihlásila se nám Američanka Jennifer. Měli jsme sraz na náměstí Jiřího z Poděbrad a řekli jsme si, že to vezmeme zleva. Chtěli jsme ji vzít na Pho Bo a říct jí o velké vietnamské komunitě, kterou v Česku máme. Navíc Češi začínají jídlo polívkou,“ vysvětluje dvojice a dodá, že v tu dobu ještě netušili, že jim na schůzku přijde Američanka vietnamského původu. S hrůzou v očích se na sebe podívali, ale plán už změnit nestihli.
„Přišli jsme domů a mně bylo do breku, byli jsme absolutně nepřipravení. Naservírovat Vietnamce Pho Bo a předat si peníze jen tak na ulici byl opravdu omyl,“ vzpomíná Zuzka na první zákaznici.
A podobný zážitek mají i z prvního vaření pro hosty u sebe doma. „Ve stresu jsme zapomněli z příborů sundat ochranné fólie, a když se nás hosté ptali na to, jestli jsou na návštěvě první, řekli jsme: Samozřejmě že ne. Až pak nám došlo, kde se stala chyba,“ řekne Honza a dodá, že při jiných gastronomických prohlídkách zase turisty kvůli dlouhé trase zbytečně uštvali.
Proto je teď jejich „foodie tour“ krátká, i když paradoxně často začíná v Dlouhé ulici. Někdy zajedou s turisty i mimo Prahu, třeba do vinařství na Moravu. A taky turistům pronajímají svůj apartmán na Letné.
V budoucnu chtějí napsat gastronomického průvodce po Vídni, protože tam žádného podobného nemají. „V Česku jsme zaseklí v minulosti, ale Vídeňáci jsou na tom ještě hůř. Navíc náš kolega Martin v Rakousku několik let žil, tak se tato možnost nabízí,“ říká dvojice, která sní o cestě kolem světa. To aby se potkali s těmi, které naposledy hostili v Praze.
Foto: Michael Tomeš a Taste of Prague
