Nové reporty ukazují, jak nakupuje nejmladší generace sběratelů, jaká jsou nejvyhledávanější jména na uměleckém trhu, jak se umění daří ve Švýcarsku či jaké dopady má celní politika na trh s uměním. To vše objevíte v dubnovém Forbes Art Latte. A tradičně zde najdete i tipy na výstavy, které by neměly ujít vaší pozornosti.
V nové rubrice Forbes Art Latte vás Anna Pulkertová, expertka na umění a zakladatelka Art Part Clubu, každý měsíc provází nejzajímavějšími novinkami z umělecké scény. Co neminout v měsíci dubnu?
Trh s uměním: Od nejmladších umělců po status kulturní památky
V březnu vyšlo mnoho reportů o trhu s uměním. Co se v nich můžete dočíst? Shrnula jsem pro vás to nejzajímavější.
„Neslyším je říkat: Chci nakupovat to, co moji rodiče.“ To se objevuje v článku na téma nejmladší generace sběratelů v rámci nového Artnet Intelligence Reportu. Mladší ročníky sběratelů totiž na rozdíl od svých předků tíhnou ke generaci umělců, jež se blíží jejich vlastnímu věku. Po segmentu ultracontemporary umělců je tak poptávka.
Mezi nimi jsou nejžádanější Avery Singer, Lynette Yiadom-Boakye, Lucy Bull či Njideka Akunyili Crosby. Mezi top desítkou v současnosti nejdražších nejmladších umělců na trhu je přesně polovina žen a rovněž šest umělců jiné než bílé barvy pleti. To je také velká změna oproti klasickým žebříčkům moderního či poválečného umění, kterým vévodí bílí umělci muži.
Podle Artnet Price databáze roste v rámci nejmladších umělců aktuálně zájem i o Maju Ruznic, Daisy Parris či Antonia Obá. Jinak však nejvyhledávanější jména na platformě Artnet za posledních deset let zase tak velkou proměnou neprošla. Žebříčku stále vévodí Picasso a Warhol. Nově se do něj dostala jména jako Jajoi Kusama, Gerhard Richter, Jean-Michel Basquiat či Jošitomo Nara.
Podle Thierryho Ehrmanna, zakladatele platformy Artprice, se globální trh s uměním za poslední tři roky změnil z trhu prodejců v trh nákupčích. Poptávka je v současné době silnější než nabídka, ale ta se stala obzvlášť selektivní. Klíčovým slovem celého trhu je v současnosti diverzifikace a snaha o stále bohatší a rozmanitější nabídku.
Report The Art Market 2024, za kterým stojí právě platforma Artprice, ukázal, že více než polovina děl prodávaných na aukcích v roce 2024 byla dostupná jen v řádu stovek dolarů. V roce 2024 počet umělců v aukcích překročil 187 tisíc, což je dosavadní rekord. Z toho je téměř 46,5 tisíce současných umělců a více než 23 tisíc umělců, kteří se na trh v roce 2024 dostali vůbec poprvé.
Neslyším říkat: Chci nakupovat to, co moji rodiče.
Loňský rok byl pro světový trh s uměním obtížný. Existovala však jedna výjimka, a to Švýcarsko. Umělecký trh zde vzrostl o osmdesát procent v meziročním srovnání. K tomuto výsledku výrazně přispěl mimořádný prodej sbírky Eberharda W. Kornfelda v Bernu, který se vyšplhal v přepočtu na 67 milionů dolarů. Roční obrat Švýcarska v umění byl dohromady 221 milionů dolarů.
K aktuální situaci na trhu s uměním pak nelze nezmínit obavy, jež aktuální změny v celní politice způsobují i tomuto segmentu trhu. První kolo amerických cel pro Kanadu, Mexiko a Čínu umělecká díla nezahrnovalo, reakce ze strany Kanady však už mezi dovozní přirážky výslovně zahrnula i umění.
Pro primární i sekundární trh s uměním tak aktuální situace začíná být čím dál tím složitější a účastníci trhu vyhlížejí další změny s obavami.
V rámci českého trhu s uměním rovněž aktuálně rezonují témata související s legislativními a ekonomickými výzvami. Na půdě Poslanecké sněmovny se začínají ve spolupráci s uměleckou odbornou veřejností otevírat témata jako snížení DPH při prodeji uměleckých děl a konkurenceschopnost vůči ostatním zemím, kde je DPH na umění podstatně nižší.
Na stole jsou také témata jako status kulturní památky a s tím související vývozní povolení a rovněž financování akvizičních programů uměleckých institucí.
Výstavy: Inspirace Beninem, Lynchem, Muchou či japonskými technikami tvorby
Jaké výstavy by v dubnu neměly uniknout vaší pozornosti? Villa Pellé v březnu zahájila výstavu Skrz tělo Karímy Al-Mukhtarové, jež vychází z autorčina pobytu v Beninu v Africe. Do Doxu zavítá koncem dubna výstava David Lynch Up in Flames a vzdá hold tomuto legendárnímu filmaři.
Foto Marcel Rozhoň
Už nyní se však do Doxu můžete vypravit na výstavu Cyber Lemon (viz fotografie níže), v jejímž rámci se z Británie do ČR po několika letech vrací se sólovou výstavou Hynek Martinec. Galerie Spot hned na začátku dubna otevře výstavu umělecké dvojice unconductive trash. Platforma15 zase představí Matěje Macháčka. A v Beseder Gallery objevíte tvorbu Jiřího Černického a Filipa Dvořáka.
Mimo Prahu je jako vždy dobrý nápad navštívit humpoleckou 8smičku, ta momentálně představuje tvorbu Pavly Scerankové. Českobudějovický Dům umění zase nabízí ve svém prostoru pohled na díla tří japonských umělců. Objevíte zde, jakým způsobem oživují tradiční japonské techniky Atsuo Hukuda, Kendži Janagi a Šuhej Fukuda.
V galerii Telegraph v Olomouci najdete od začátku dubna výstavu Game Owner, která představuje dialog mezi uměleckými přístupy dánského umělce Sørena Dahlgaarda a českého umělce Jakuba Janovského. V Moravské galerii v Brně zase objevíte fotografickou tvorbu Marie Tomanové.
A kam do zahraničí? Po čtyřech letech se otevírají brány světové výstavy Expo, tentokrát se uskuteční v japonské Ósace. Česko představí site-specific instalaci inspirovanou osobností a dílem Alfonse Muchy, která vznikla v rámci organické spirály skleněného pavilonu od studia Apropos Architects.
Pokud se na Expo 2025 vypravíte, objevíte zde skleněné plastiky Ronyho Plesla, nástěnnou malbu Jakuba Matušky aka Maskera, to vše propojené audiovizuální instalací od Lunchmeat Studia. Součástí výstavní expozice českého pavilonu je ale také například instalace Herbarium od Lasvitu.
