Třetí řada Zaklínače přichází s vědomím, že tento seriál už nikdy nebude jako dřív, neboť ho po ni opustí hlavní hvězda Henry Cavill. Ukazuje ale, že může obstát i bez něj.
Je to paradox. Když se oznámilo, že zamračeného drsňáka Geralta bude hrát v netflixovské adaptaci Zaklínače uhlazený svalovec Henry Cavill, fanoušci se spíše děsili. Teď se přitom děsí, co přijde po něm.
Třetí řada Zaklínače, jejichž prvních pět dílů Netflix právě uvedl, je totiž Cavillovým loučením. Těžko říct, co přesně ho k odchodu vedlo, ale zjevně se mu úplně nelíbilo, jak streamovací stanice adaptaci fantasy klasik od Andrzeje Sapkowského pojala, jinak by oddaný milovník zaklínačských příběhů jen těžko roli snů opouštěl.
Od další série ho nahradí Hemsworth, ovšem nikoli superstar Chris, nýbrž méně známý Liam, který hrál třeba v sérii Hunger Games. Úlohu bude mít zatraceně těžkou, jelikož Cavilla diváci obecně označovali za to nejlepší, co seriál Zaklínač nabídl.
Platí to i o první části třetí řady, ale ke štěstí Netflixu to není to jediné, co má nová série v zásobě. Po kvalitativně rozkolísaných prvních dvou sériích se zdá, že si nyní jsou tvůrci nejjistější v tom, co chtějí vyprávět, a snaží se přiblížit duchu předlohy.
Třetí řada Zaklínače má děsivá monstra, pletichaření, zvraty i sex. Je drsná, ponurá a zároveň epická. Ovšem jako by svých předností nedokázala naplno využít.
Série vychází převážně z knihy Čas opovržení a točí se z velké části opět kolem Ciri, dívky z královského rodu s mimořádnými schopnostmi, po níž jde z různých důvodů hned několik skupin.
Na začátku je tak na útěku spolu s titulárním zaklínačem Geraltem a čarodějkou Yennefer a hned první minuty ukazují nejsilnější stránky seriálu: chemii tří ústředních postav, respektive trojice hlavních herců – Cavill, Anya Chalotra a Freya Allan.
Nebojí se hrát si volně s předlohou, má svěží dialogy a je vizuálně atraktivní, když s hrdiny cestuje po nenápadných usedlostech daleko od civilizace. Jenže brzy se cesty postav rozdělí: Geralt se vydá pronásledovat ohnivého mága Rience a Yennefer zase zavede Ciri do školy čarodějek v Arethuse, aby se naučila zkrotit své schopnosti.
A seriál se vrátí k rutině z předchozích sezon, kdy střídá mnoho postav i dějových linek, které se ale svou kvalitou jen vzácně blíží momentům, kdy je na scéně ústřední trio.
Částečně tak činí i kvůli oddanosti předloze, přitom už opakovaně ukázal, že se showrunnerka Lauren Schmidt Hissrich dějových odklonů nebojí.
Mnohdy se v seriálu až moc povídá, přitom stačí postavit na scénu Geralta, nechat ho trousit jeho charakteristické „hmmm“ a ve svižných soubojových scénách sekat končetiny, chapadla či další části těla všelijakým monstrům – a podívaná šlape.
Jenže Zaklínač nechce a částečně ani nemůže být jen jeho příběhem, má-li se držet knižní předlohy. Záběrem se skoro blíží velkoleposti Hry o trůny, jenže zatímco ta nabídla výborných postav přehršel, tady jich vyčnívá jen několik.
Zaklínač navíc – ač jeho rozpočet v průběhu sezon zřejmě narostl – stále často působí poněkud levně. A ani kvalitu dialogů nelze srovnávat s fenomenální Hrou o trůny.
Přesto Zaklínač ukazuje, že vyspěl. Po nesmělém rozjezdu v první sérii a rozpačité druhé řadě už umí suverénně vyprávět a to, co se na obrazovce děje, vám nebude lhostejné, což v seriálu nebývalo vždy pravidlem. A je to příslibem i do časů, až hlavní hvězda Cavill zmizí.
Zaklínač je pro Netflix klíčovou licencí, což ukazuje i to, že ho nasadila ve stejný čas a stejným modelem dvou částí jako loni svůj jiný klenot Stranger Things.
V poslední době ale stanici příliš slávy nepřinesl. Druhá řada nevyvolala mimořádný ohlas a prequelová série Pokrevní pouto byla mizerná.
Prvních pět dílů třetí série však ukazuje vrchol toho, co Zaklínač dosud předvedl. Neřadí ho to mezi seriály roku, ale ukazuje tím, že spojení Netflixu a bělovlasého zabijáka monster pořád má potenciál. Zbylé tři epizody, které dorazí na streamovací stanici 27. července, lze vyhlížet s napětím. A dobu „pocavillovskou“ minimálně s nadějí.
