Stalo se vám někdy, že jste pozitivně naladění sdělovali svému nadřízenému, jak se vám podařilo vyřešit obtížnou situaci, a reakce manažera byla: „A e-mail, který jsem od vás ráno chtěl, jste mi už poslal?“
Čtěte také: Jak druhým říkat nepříjemné věci? Buďte asertivní i empatičtí
Nebo jste možná totéž prožili v soukromí – večer se chcete s partnerem podělit o dobrou zprávu, že jste například dokončili projekt, a partner, místo aby projevil radost, odvětí: „A housky jsi koupil?“
V momentě, kdy prožíváme úspěch a chceme se o něj podělit, jsme zranitelní. A to znamená, že nevhodnou reakcí můžeme druhého zasáhnout na velmi citlivém místě a narušit vzájemný vztah. A to asi většina z nás nechce.
4 možné reakce na úspěch druhého
Pokud se vám kolega, podřízený, kamarád, člen rodiny nebo kdokoli další svěřuje s pozitivní zprávou, můžete reagovat čtyřmi možnými způsoby.
Dva z nich jsou destruktivní a dva konstruktivní. Tohle jsou příklady:
Dostali jste v práci na starost nový projekt. Vnímáte to jako projev důvěry svého nadřízeného a říkáte si, že to může být skvělá příležitost prokázat své kvality. Těšíte se, až zprávu sdělíte svému protějšku. Přijdete domů, ale reakce partnera vás zaskočí:
A) „Nový projekt? To znamená, že budeš zase v práci trávit přesčasy? Předpokládám, že peníze ti šéf nepřidal, že ano? Je zajímavé, že práce navíc končí u tebe, a ne u tvých kolegů. To neumíš říct šéfovi ne?“
B) „Hm… A zavezl jsi auto do myčky, jak jsme se domlouvali?“
Ani jedna z těchto reakcí vztahu neprospívá. V prvním případě se jedná o aktivní destruktivní reakci (poukazuje na negativa úspěchu), v druhém případě je reakce pasivně destruktivní (nevěnuje úspěchu pozornost a převádí řeč na jiné téma).
Jak tedy zareagovat správně?
Zkuste ideálně aktivně konstruktivní či alespoň pasivně konstruktivní reakci. Pasivně konstruktivní způsob odpovědi spočívá v pozitivní verbální i neverbální reakci:
C) „To je fajn. Mám radost.“
Aktivní varianta danou situaci více vytěžuje. To znamená, že se partnera ptáte na podrobnosti, jak k úspěchu došlo, jak ho sám vnímá, prostě a jednoduše ho necháte úspěch znovu prožít:
D) „Gratuluju, vím, že sis to dlouho přál. Jak to bude probíhat? Kdy začínáte?“ Odpovědím nasloucháte, doptáváte se. Výsledkem je příjemná atmosféra, utužený vztah a důvěra mezi partnery.
Nejen k dospělým, ale i k dětem
Reakce jsou důležité u komunikačních partnerů všech věkových kategorií. Pokud máte děti, dejte si pozor, jak na ně reagujete, když se přijdou s něčím pochlubit. Váš potomek hrdě přináší obrázek a přirozená reakce dospělého může být:
„A pokojíček sis uklidil?“
„Proč je to sluníčko zelené? Psovi chybí noha. To už bys měl umět nakreslit.“
Nespadněte do pasti subjektivního vnímání a závisti
Destruktivní reakce volíme často v případě, kdy máme pocit, že se na straně druhého nejedná o úspěch či něco mimořádného. Snažte se této pasti vyhnout. Nezáleží totiž na tom, jak danou situaci vnímáme my, ale ten druhý.
Reagujte tedy na hrdost a nadšení, které druhý vyzařuje, ne na to, co si o dané záležitosti myslíte vy. A dejte si také pozor na závist a srovnávání s druhými lidmi. Jakmile mi kolega např. hlásí, že vyhrál sportku, můžu jednoduše sklouznout k destruktivní reakci, protože bych sama ráda loterii vyhrála.
Jakmile se nám podaří proměnit destruktivní reakce v konstruktivní, získáváme mocný nástroj k budování vztahů a důvěře.
Autorka píše pro web Mindtrix.cz o tom, jak získat úspěch, klid a vyrovnanost v dnešní hektické době.
