Kdysi tvořily kompaktní celek. Vlastnila je totiž jedna široká rodina. Alfredu Löw-Beerovi patřila secesní vila, kterou si v roce 1904 nechal postavit průmyslník Moriz Fuhrmann dle návrhu vídeňského architekta Alexandra Neumanna.
K vile patřil i svažitý pozemek, který sahal až k brněnské Černopolní ulici. Právě horní část parcely věnoval textilní magnát Löw-Beer své dceři Gretě, která zde s manželem Fritzem Tugendhatem nechala postavit dnes už ikonickou vilu od Ludwiga Miese van der Rohe.
Oba domy byly spojeny nejen rodinnými vazbami, ale také zahradou. Podle svědectví pamětníků se mohly děti Tugendhatových v zimě svézt na saních dolů až k prarodičům.
Secesní vila postavená podle návrhu Alexandra Neumanna | Foto Petr Dvořák
Poté, co obě rodiny své vily opustily, byly pozemky rozděleny plotem a po zpřístupnění vily Tugendhat veřejnosti se dlouho diskutovalo o tom, jak stavby opět propojit.
Turniket mezi dvěma zahradami| Foto Petr Dvořák
Situaci komplikoval fakt, že vilu Tugendhat vlastní město Brno, spravuje ji prostřednictvím Muzea města Brna a její zahrada je součástí placených prohlídkových okruhů, zatímco vilu Löw-Beer vlastní Jihomoravský kraj, spravuje ji Muzeum Brněnska a její zahrada je volně přístupná jako veřejný park.
Kompromisem se tak stal turniket, kterým návštěvníci mezi zahradami obou vil projdou.
Brněnská vilová kolonie, jejíž první stavbou byla novorenesanční vila Karla Kaisera z roku 1860, v létě očekává nápor návštěvníků, kteří nyní budou mít nově možnost navštívit kavárnu Café Löw-Beer a poté se kochat intimním, ale zároveň impozantním výhledem na zahradu vily Tugendhat.
