Země Evropské unie se při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní, uvádí analýza společnosti XTB. Podle materiálu nelze očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech, v řadě států vzhledem k jejich současnému zadlužení může znamenat problém i financování obrany prostřednictvím větších rozpočtových deficitů.
Na posílení výdajů na obranu a bezpečnost se ve čtvrtek na mimořádném summitu Evropské unie dohodlo 26 členských zemí unie, stranou zůstalo Maďarsko.
Podle analýzy výdaje zemí Evropské unie na obranu rostou od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Nárůst obranných výdajů zrychlil po roce 2021 a za poslední tři roky vzrostly o třetinu na loňských 326 miliard eur (8,1 bilionu korun).
„Postupný růst výdajů ale nebyl dostatečně rychlý. I proto se nyní mluví o různých akčních plánech, půjčkách, fondech a dalších zdrojích peněz, které mají uvolnit až 800 miliard eur v následujících letech na přezbrojení Evropy,“ podotkl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Dosažení investic v plánovaném rozsahu bude podle materiálu komplikovat nedostatek zdrojů. Ten souvisí i s pomalým hospodářským růstem Evropské unie, který podle aktualizované prognózy Evropské centrální banky letos dosáhne 0,9 procenta a příští rok 1,2 procenta. Evropská unie proto bude muset využít pro zajištění dostatku peněz kombinaci výdajových škrtů, prohloubení dluhu a zvýšení daní.
„V oblasti škrtů jsem na evropské úrovni skeptický. Nečekám úspory v rozpočtech jednotlivých států, které by byly z hlediska financování armád zásadní,“ uvedl Peterka.
Prohloubení dluhu může narazit v některých vysoce zadlužených zemích Evropské unie, pro které už nyní dluh představuje podstatnou hospodářskou zátěž. Analýza konstatuje, že zatímco průměrné zadlužení v Evropské unii je 82 procent hrubého domácího produktu, v Itálii dosahuje 137 procent HDP a ve Francii 112 procent HDP.
„Francie a Itálie jsou navíc jedny z těch největších ekonomik Evropské unie, kde zřejmě politické špičky očekávají velký příspěvek k výdajům na obranu,“ uvedl Peterka. Varoval, že by se v takovém případě mohla Evropa přiblížit dluhové pasti, kdy by hrozilo, že problémy zadluženějších států budou muset v budoucnu řešit ty rozpočtově zodpovědnější.
Analýza konstatuje, že se země Evropské unie nevyhnou zvýšení daní. Zároveň upozorňuje, že takový krok bude u voličů nepopulární, a to zejména po sérii několika krizí, kterými Evropa v posledních letech prošla.
