Malé domky bratrů Čermákových vznikly původně jako klidné místo pro práci během lockdownů. Jejich tiny house ale najde využití i dnes: třeba jako zahradní kancelář nebo glamping.
Svůj produkt nazývají Zenbox. A jde o vůbec nejmenší tiny house, který je u nás na trhu. Dřevěnou krychli o půdorysu tři krát tři metry vyvíjeli celý minulý rok. Základní variantu domku lze pořídit lehce pod půl milionu korun, zákazníci si ji ale mohou nechat navrhnout dle svých přání.
V současné době Čermákovi dokončují výrobu páté zakázky a v prvním roce počítají s obratem tři miliony korun. Do budoucna ale mají ambiciózní plány: „Naším cílem je přivést během několika týdnů na trh nový produkt – zahradní saunu – a v následujících dvou letech uvést naše stavby také na zahraniční trh,“ vyhlásil jednatel společnosti Jan Čermák.
S bratrem Jakubem se skvěle doplňují – jeden je inženýr elektrotechniky, druhý architekt. Už od dětství spolu trávili čas zvelebováním rodinné chalupy na Šumavě, pracovali se dřevem a rádi chodili po horách.
„První kontakt s tiny houses přišel v Alpách, kde jsou rozeseté po vrcholcích a fungují jako útulny při nepříznivém počasí. Vždycky se nám moc líbily. Přišlo nám skvělé, že i tak malá stavba může vykonat člověku tak velkou službu,“ říká Jakub.
Inspiraci sbírali také na společné cestě v Himálaji, kde vznikl i název Zenbox: „Tam jsme si uvědomili, že člověk nepotřebuje moc. I malá stavba stačí,“ dodává Jan.
Impulzem k tomu, aby Čermákovi začali s výrobou malých dřevěných staveb, byla pandemie covidu. Nápad vznikl především z potřeby soukromí a klidného prostoru na práci v době, kdy rodiny trávily veškerý čas společně doma.
„Je to malé místo, kde člověk najde kousek klidu a může se soustředit jen sám na sebe a svou práci,“ vysvětluje Jakub. První náčrtek stavby vypadal jako obyčejný čtverec s kolečkem uprostřed, které slouží jako okno.
Samotný prostor si může zákazník nakonfigurovat podle vlastních potřeb. Nejčastější variantou je pracovní stůl v kombinaci s rozkládacím lůžkem. Prodloužená varianta Zenbox+ pak přináší možnost umístění toalety, kuchyňky či úložného prostoru.
Do domku je možné navrhnout i vytápění na tuhá paliva či elektřinu ve verzi s ostrovní fotovoltaikou, kde je přísun energie pro svícení a provoz elektroniky zajištěn ze solárních panelů. Vedle funkce pracovny se tak nabízí i pro glampingové využití.
Základní rozměry stavby vycházejí z výrobních a přepravních možností a také legislativy o provozu na českých komunikacích tak, aby bylo možné produkt bez problémů převézt na požadované místo.
Zenboxy vznikají v hale, poté se naloží na kamion a odvezou se na místo, kde je složí jeřáb či hydraulická ruka. Výroba jednoho kusu trvá zhruba dva měsíce.
„Zpočátku trvalo velmi dlouho, než jsme našli vhodné dodavatele a zhotovitele jednotlivých komponentů, kteří by byli ochotni vyvíjet s námi atypická řešení na míru,“ říká Jan Čermák.
Příkladem jednoho z nich je třeba kulaté okno z lepeného trojskla, které musí dostatečně izolovat teplo, ale zároveň musí být parotěsné a řešit odtékání vody.
Při výběru materiálů zohledňují bratři Čermákovi nejen jejich kvalitu, ale také udržitelnost a lokální původ. Nosným prvkem jsou CLT panely: „Jsou třívrstvé a z masivního smrkového dřeva, slepeny a tlakem slisovány k sobě. Vyrábějí se rovnou i v pohledové kvalitě,“ vysvětluje Jakub Čermák.
V Himálaji jsme si uvědomili, že člověk nepotřebuje moc. I malá stavba stačí.
Dřevo pro tyto panely pochází ze střední Evropy, nejčastěji z Česka nebo Slovenska. Vnější vrstvu domku tvoří dřevěná fasáda, nejčastěji z červeného cedru.
„Má nízkou hustotu, je lehký, dobře se s ním manipuluje, dobře se opracovává a je tvarově stálý v různých teplotách díky řídkosti vláken. Má v sobě látky, které ho přirozeně impregnují, proto má dlouhou životnost a nepodléhá hnilobě nebo dřevokazným škůdcům. V praxi to znamená, že životnost červeného cedru je třeba v porovnání se sibiřským modřínem více než dvojnásobná,“ vyjmenovává Jan.
Bratry zvolené dřevo vlivem povětrnostních podmínek po roce nebo dvou zesvětlá do příjemně našedlého odstínu. V Evropě však tento cedr neroste, a tak jej dovážejí z certifikovaného lesního hospodářství z Kanady.
„To na první pohled může působit neekologicky, ale přidanou hodnotou je právě dlouhá životnost tohoto dřeva. Na pěstování těchto dřevin se striktně dohlíží, lesy se musejí obnovovat. Není to jako u sibiřského modřínu, který se dříve dovážel z Ukrajiny a Ruska, kde byly lesy káceny nekontrolovaně. Navíc získat teď sibiřský modřín je na trhu velký problém,“ dodává.
Na začátku celého procesu je důležitá projekční příprava. Když bratři dostanou zakázku, musejí se nejprve podívat na místní podmínky a ověřit si územní plán.
„Doplňkové stavby s půdorysem maximálně pětadvacet metrů čtverečních je možné umisťovat bez povolení na pozemky s rodinným domem. Každý sídelní útvar má ale své podmínky,“ přibližuje Jakub Čermák.
Tiny house je možné postavit na rovinatý pozemek, ale také pomocí zemních vrutů na místo s větším sklonem. Samotná instalace trvá pouhou čtvrthodinu.
Největší komplikací bývá doprava. Důležité je dopředu ověřit, zda se na daný pozemek dokáže dostat konkrétní nákladní vůz. Jeho parametry se proto promítají už do prvních zaměřovacích plánů, protože se často hraje i o centimetry.
Pokud se kamion na pozemek nevejde, je třeba dopravu různě nakombinovat a zajistit například pásová vozítka, která se dostanou i do stísněných prostorových podmínek.
„Řešili jsme například už transport na pozemek klienta v zahrádkářské kolonii, bez možnosti zvolit nákladní auto nebo standardní jeřáb kvůli průjezdným profilům,“ přibližuje Jan Čermák.
Poptávali přitom i možnosti dopravy nákladní helikoptérou. Kvůli ní by se ale cena za stavbu vyšplhala příliš vysoko – pronajmout si helikoptéru na půl hodiny totiž vyjde zhruba na 200 tisíc korun.
Cena základní varianty Zenboxu je 400 tisíc korun bez DPH, záleží ale na jeho individuální konfiguraci, co se týče vybavení i zvolených materiálů obkladu. „Rozdíl mezi borovicí a cedrem na fasádě je zhruba trojnásobný,“ přibližuje Jan Čermák.
Větší varianta stavby vyjde asi o sto tisíc korun dráž a zvlášť se platí i různé doplňky a speciální přání, jako je například zelená střecha s rostlinným porostem nebo výklopové okno.
„Tvorba cenových nabídek je velmi závislá na trhu, který je v dnešní době velmi turbulentní. Ceny materiálů i zhotovení se neustále mění,“ upozorňuje architekt. Veškerý designový nábytek do interiérů navrhují bratři Čermákovi sami.
Domek je možné opatřit fotovoltaikou, která vyjde zhruba na 55 tisíc korun bez DPH. Podobně jako karavan se dá ale domek zapojit do zásuvky vedoucí ze sítě objektu investora. Součástí každého Zenboxu je i elektrická revize, přičemž nároky na ni jsou větší než u zděného domu, aby v případě zkratu materiál neprohořel.
Veřejnost si mohla Zenbox na vlastní oči prohlédnout například v květnu na náměstí v Olomouci, kde stál v rámci mezinárodního filmového festivalu AFO. Největší zatěžkávací zkouškou dosud prošel na Světě knihy. U vchodu pražského Výstaviště si jej letos v květnu během čtyř dnů prohlédlo šedesát tisíc návštěvníků.
Na podzim bude možné osahat si Zenbox na pětadvacátém ročníku Designbloku, který se koná od 4. do 8. října v Praze. Přímo v Zenboxu bude umístěno studio, odkud se budou vysílat živé podcasty s předními osobnostmi českého designu.
