Inovátor a vizionář Tomáš Baťa, jehož principy dodnes některé firmy aplikují v praxi, by v dubnu oslavil 150 let. Výročí zlínského podnikatele, který přinesl výrazné systémové změny nejen v oblasti výroby obuvi, ale i novou filozofii pro rozvoj společnosti, připomenou konference, debaty, přednášky, výstavy, nové knihy i muzikál v Museu Kampa s Tomášem Klusem v hlavní roli.
Pokud se chcete dozvědět co nejvíce o myšlenkách Tomáše Bati a jeho systému řízení firem, zeptejte se Gabriely Končitíkové. O fenomén jménem Baťa se zajímá skoro dvacet let, zkoumá jeho odkaz a snaží se jeho myšlenky připomínat a přibližovat dnešní době – jako ředitelka Nadace Tomáše Bati a pedagožka.
„Ráda o Tomáši Baťovi říkám, že dokázal změnit myšlení lidí,“ píše ve své knize Inspirace Baťa, v níž shrnuje jeho životní zásady. A také zde prozrazuje, jaký je její nejoblíbenější baťovský citát: „Nezachraňujte svět. Svět nepotřebuje, abyste jej zachraňovali. Zachraňte sebe. Tím, že zachráníte sebe, zachráníte svět, protože ten nebude muset zachraňovat vás.“
Tento i další Baťovy citáty nyní Gabriela Končitíková vydala k příležitosti 150. výročí jeho narození jako inspiraci v neobvyklém zápisníku s názvem Touha tvořit.
Není to ale jediná kniha, která k výročí vychází. Pokud byste zatoužili nejen žít jako Baťa, ale i jíst jako Baťa, můžete si podle kuchařky s recepty první dámy Zlína, Marie Baťové, uvařit Baťovy oblíbené pokrmy, jako je třeba hovězí steak na pařížský způsob (s červeným vínem a chřestem) nebo brambory na lyonský způsob (na vepřovém sádle).
Tomáš Baťa
Marie BaťováFoto Nadace Tomáše Bati
Knihu sestavila Končitíková podle zápisníku s ručně psanými recepty od Marie Baťové, který byl objeven v roce 2018 mezi dalšími rodinnými památkami. Uvařit je zkoušel i Július Löffler, šéfkuchař zlínské restaurace La Villa, která byla loni oceněna michelinskou hvězdou. Právě ten má knihu brzy slavnostně pokřtít v Baťově vile.
Výročí narození Tomáše Bati připadá na 3. dubna a zařadilo se dokonce na prestižní seznam výročí UNESCO. Nadace Tomáše Bati k němu po celý rok připravila bohatý program. Odstartuje konferencí Fórum Baťa – Cesty k odpovědnému leadershipu, která se bude konat 16. dubna v Praze na Žofíně.
Mezi jejími řečníky bude například Tomáš Sedláček, ekonom a ředitel Knihovny Václava Havla, ale i řada dalších osobností od podnikatelů přes sportovce až po lékaře. Druhá konference pod taktovkou nadace, nazvaná Upgrade Baťa, se uskuteční v září ve Zlíně.
Ještě předtím, 17. března, ale odstartuje takzvaná Baťa Tour – série seberozvojových přednášek pod vedením Gabriely Končitíkové, která postupně zavítá do několika českých měst. Putovní charakter bude mít i výstava Filozofie myšlení a práce Tomáše Bati, v níž Baťovy zásady komiksově zpracuje výtvarník Jaromír 99.
Mobilní projekt City modul Baťův svět pak v českých i slovenských městech v praxi přiblíží zásady baťovské architektury, která pracovala s rozměry 6,15 × 6,15 metru.
Jde o jednotku, podle které se stavěly Baťovy tovární budovy. Vytvořila jej firma Koma Modular, jejíž zakladatel Stanislav Martinec se snaží baťovský systém řízení a jeho hodnoty aplikovat i ve své firmě. Počínaje už jen tím, že své zaměstnance oslovuje „spolupracovníci“, pokračuje vlastní školou a konče produktem, který vyrábí.
„Baťa vždycky říkal ‚vezměte to nejlepší ze světa a zlepšete to‘,“ říká Martinec, který také promluví na chystaných konferencích a připomíná, že ani Baťa vše sám od nuly nevymyslel, ale inspiroval se při výstavbě Zlína Henrym Fordem.
Foto Nadace Tomáše Bati
K 150. výročí Tomáše Bati vzniká také nová divadelní inscenace pro Letní scénu Musea Kampa, muzikál Klan Baťa. Ztvárněním příběhu slavné obuvnické rodiny naváže Museum Kampa na svou dramaturgii autorských projektů věnovaných významným osobnostem našich dějin, jako byly vedle jeho zakladatelky Medy Mládkové také Miloš Forman a Jan Werich nebo Marta Kubišová.
Autorkou scénáře i producentkou muzikálu je Daniela Sodomová, hlavní roli – ne však Tomáše Bati, ale jeho bratra Jana Antonína Bati, kterého chce inscenace rehabilitovat – ztvární zpěvák Tomáš Klus. Ten sám strávil velkou část života ve Zlíně a v současné době se tam vrací kvůli natáčení desek. „A zrovna na cestě do Zlína mi zavolali, jestli bych nechtěl hrát v baťovské inscenaci,“ svěřuje se.
Odkaz Tomáše Bati pro dnešní dobu vnímá Klus jako důležitý z hlediska jeho přístupu k bohatství a moci: „Říkal, že je v pořádku být bohatý, když si to člověk zaslouží. Ale je důležité vnímat spolu s tím i zodpovědnost. Jedním z důvodů Baťova úspěchu bylo to, že středobodem své pozornosti měl člověka. Velkou část svého bohatství věnoval tomu, aby se dobře žilo lidem okolo něj,“ uvádí.
Foto Letní scéna Museum Kampa
Již přes rok se hraje také přestavení Baťman v pražském Divadle Na Jezerce, kde postavu Tomáše Bati ztvárňuje herec David Suchařípa. „Motivoval lidi v tom, že je dobré pracovat. Nevnímal je jako dělníky, ale spolupracovníky. Každý z nich ve firmě viděl smysl života,“ popisuje herec, co na postavě, již ztvárňuje, nejvíce oceňuje.
Životní příběh průmyslníka do necelých dvou hodin scénáře shrnul Petr Vacek. Z toho, co se dozvěděl při studiu jeho životních osudů, zdůrazňuje i málo připomínanou skutečnost, že Tomáš Baťa nebýval tak osvícenou osobností odjakživa, ale že k tomu všemu, za co jej nyní společnost oslavuje, si došel postupně tím, že na sobě pracoval.
„Na začátku byl nevzdělaný, arogantní a agresivní. Ale během pár let na sobě zapracoval tak, že se úplně změnil. Už ve třicátých letech dělal věci, které dnes máme za moderní a nazýváme je mindfulness nebo andragogika a vymyslel úplně nový společenský systém,“ oceňuje Vacek na Baťovi.
V představení podle něj zaznívá věta, kterou považuje za Baťovo nejdůležitější poselství: „Baťa dokázal lidi zvednout ne nenávistí a zlobou, ale společnou smysluplnou prací.“
Lidé ale podle něj spontánně tleskají i jiné replice: „Čím vyšší morálka u obchodníků a prodejců, tím bohatší celý národ. Nemůže vznikat bohatství tam, kde jsou lidé zaměstnáni vzájemným podváděním, nemají času na vytváření hodnot, na vytváření bohatství.“
Gabriela Končitíková zdůrazňuje, že kromě systému řízení firem Baťa zanechal také filozofii, která je postavená na tom, že by měl každý začít sám u sebe a nejprve vybudovat sám sebe.
„Sám Baťa už ve třicátých letech říkal, že za úspěchem firmy Baťa nestojí boty, ale československý člověk. Odkázal nám systém, který je k užitku všem. Naučil nás, jak cítit sebehodnotu. Protože člověk, který cítí sebehodnotu, může tvořit hodnotu v okolním světě,“ dodává s tím, že tato filozofie je podle ní velmi dobře uchopitelná i v dnešní době.
