Televizní stanice HBO odvysílala nový seriál kultovního kanadského komika Nathana Fieldera v průběhu léta a bez velkých fanfár. Šestidílná minisérie nazvaná Zkouška je celá ke zhlédnutí na streamovací platformě HBO Max a na první pohled působí jako nenápadný projekt, který vedle hlavních televizních hitů letoška typu Rod draka nebo Stranger Things, trochu zapadl.

Bylo by ale velkou škodou nechat si tuhle podívanou ujít, protože se jedná o jednu z vůbec nejdivnějších a nejoriginálnějších věcí, které lze letos vidět. A nakonec taky nejdojemnějších. Zkouška si ostatně své diváky nakonec našla a byla obnovena pro druhou sérii.

Nepřesvědčila přitom jen své publikum z řad veřejnosti, ale sklidila také téměř jednohlasné nadšení kritiků. Je těžké posoudit, jestli se jedná o reality show, nebo o chytře koncipovaný fikční seriál, který jen skutečnost předstírá – jakkoli oficiální stanoviska HBO mluví spíš pro tu realitu.

Nedá se ani stoprocentně říct, že jde o komedii, nebo Zkoušku označit za absurdní drama. Jisté je, že se budete smát, ale bude vám občas taky hodně smutno. Nic podobného tu prostě dlouho nebylo.

Fielderovo specifické dílo je možné vzdáleně připodobnit snad jen k filmům scenáristy a režiséra Charlieho Kaufmana – především jeho opusu magnum Synekdocha, New York, který se snaží komplikovanost života a šíři lidských emocí a smutků obdobně zjednodušit na sérii divadelních výstupů. 

Úspěch seriálu nakonec tkví v jeho geniálním a zároveň zcela šíleném konceptu. Fielder si v něm s vybranými lidmi, kteří jako jedni z mála odpoví na jeho inzerát, zkouší odehrát nepříjemné životní situace předtím, než se doopravdy stanou.

Chystáte se rozejít s partnerem? Můžete si to zkusit s hercem. Chcete oznámit dceři, že ji vydědíte? Pojďte to nejdřív říct dívce, která vypadá skoro jako ona. Kanadský komik jde navíc pokaždé tak daleko, že nechá například jedna ku jedné postavit celý bar, ve kterém se muž chce po letech přiznat ke lži o svém dosaženém vzdělání.

Hraná situace musí být co nejautentičtější, aby se Fielderovi klienti cítili, jako by šlo o realitu. Aby se mohli dokonale připravit na jakýkoliv scénář, a když pak dojde ke skutečnému setkání, nebyli nervózní a měli vše pod kontrolou. Herci, hrající příbuzné, kamarády, nebo partnery, se v reálném životě za různých záminek setkávají s lidmi, které mají později hrát, aby se jim co nejvíce podobali.

Navzdory tomu, do jak absurdních extrémů Fielder občas jednotlivé „zkoušky“ dovede, zůstává sám zcela vážný. A s ním i lidé, kteří k němu chodí pro pomoc. Ti jsou až na výjimky přesvědčeni, že se jedná o správný postup, jak se s danou životní nepříjemností vyrovnat.

Vydání Forbesu Oko Marie

Kanadský komik byl už od odvysílání prvního dílu označován některými kritiky za sociopata a obviněň z toho, že se jeho seriál jen vysmívá smutným lidem, kteří za ním s důvěrou přijdou v osobních krizích – a odchází jako vtipné postavičky, které se staly středobodem jeho gagů.

Tohle odsouzení je ale nefér. Jednak pro ně není těžké zjistit, s kým budou mít tu čest. U nás méně známý Fielder je za oceánem jeden z vůbec nejznámějších komiků. Spíše než k velkým osobnostem standupu se řadí například k Johnu Wilsonovi, kterého pro HBO ostatně sám objevil, nebo k Sachovi Baron Cohenovi, autorovi kultovních postav Aliho G, Borata nebo Bruna.

Jejich humor vychází z toho, že hrají fiktivní a směšné lidi. Nathan Fielder hraje… Nathana Fieldera. Je sám sebou, ale vzhledem k jeho podivnému chování není jisté, kým doopravdy je. A humor tu vytváří reakce lidí, kteří jsou s komikovým zvláštním vystupováním konfrontováni. 

Jako komik se proslavil především seriálem Nathan For You, který po čtyři roky úspěšně točil pro stanici Comedy Central. Fielder vystudoval ekonomii na univerzitě v kanadské Victorii a své znalosti pak nabízel podnikatelům, kteří chtěli nakopnout svůj byznys.

Jednalo se v podstatě o kanadskou verzi kuchařských show typu Ano, šéfe ovšem vedle restaurací pomáhal Nathan v mnoha rozdílných odvětvích. Háček byl nakonec v tom, že jeho nápady a řešení byly šílené a často úplně za hranou. Přesto do nich participanti šli, protože mu prostě věřili.

Své teze prezentoval vystudovaný ekonom s naprosto vážnou tváří a zněl důvěryhodně – jako někdo, kdo zná byznys ze všech stran. V průběhu ale docházelo k takovým extrémům, kdy po Fielderových radách místní zmrzlinář prodává zmrzlinu s příchutí exkrementů, protože to „vzbudí kontroverzi a tím pádem zájem médií“.

Jinde například majitel samoobsluhy prodává alkohol nezletilým, kteří si mohou nákup vyzvednout až v jedenadvaceti letech, protože „nejde o to, jestli ho mají, ale že si ho koupili a můžou to říct kamarádům.“

Fielderovy nápady byly kupodivu často komerčně úspěšné, což přidávalo na dopadu jeho nenápadné kritiky takzvané „hustle culture“ plné ideamakerů a osobnostních koučů.

Nová minisérie Zkouška pak po pěti letech od skončení Nathan For You působí jako přirozený tvůrčí vývoj někoho, kdo začal jako mladý absurdní komik a mistr kanadských žertů, ve staršího a citově zatíženějšího muže.

Fielder dnes hledá odpovědi na složitější otázky svého života – co znamená být dobrým partnerem, jak správně vychovat dítě – a dělá to se stejným absurdním humorem, ale zároveň nově nalezenou naléhavostí.

Později se ptá specifičtěji: třeba jak se racionálně vyrovnat s neporozumění v náboženských otázkách se ženou, která porodila našeho potomka? A jak se vlastně připravit na život plný samoty, kterou zažíváme, i když jsme ve zdánlivě funkčních partnerských vztazích?

Komikova výchozí situace není nikomu ublížit, ale naopak pochopit lidi a jejich problémy. Ostatně sám Fielder prošel před natáčením rozvodem, a přestože popírá napojení této události na svůj seriálový projekt, dávalo by smysl, že si právě kvůli tomu zvolil téma reality konfrontované s představami o rodičovství.

Klade otázky, ale sám na ně nezná odpovědi, a proto je tak fascinující ho sledovat. Jako by byl jedním z nás, kteří životem prochází plní pochyb – jen se nebojí být opravdu divný a vyslovit je nahlas. Nejeden publicistický text přirovnává Fielderovu až sociologickou metodu natáčení k diagnóze autismu. A je až zarážející, že podstatu naší potřeby po blízkosti nakonec nejlépe vystihl komik, kterého jsme považovali za necitlivého blázna. 

Poslouchej!
Vydání Forbesu Poslouchej!

Zkouška se nás především ptá, jak moc sami věříme rolím, které jsme si v životě vybrali. Milujeme ty, které jsme si rozhodli vzít? Věříme v podstatu práce, kterou děláme? Rozumíme sami sobě, nebo jsme se prostě přestali zajímat, kým doopravdy jsme?

Tvůrce nás jako individuální osobnosti skrz obrazovku zpochybňuje, a přitom taky hlasitě rozesmává. Což by měl být jeden z cílů komedie: bavit diváky, ale taky jim klást otázky, o kterých normálně nepřemýšlí.

Jak napovídají kontroverzní ohlasy, Fielder si občas svým nenápadným způsobem dělá nemístnou srandu ze zranitelných lidí, které do Zkoušky zatáhl, a kteří někdy vyznívají jako hloupí blázni. Šesti dílů jeho seriálu je přesto jedno z nejlidštějších a nejláskyplnějších televizních děl uplynulého roku.

Jeho „zkoušky“ jsou totiž myšlené hlavně jako způsob, jak si skrz ostatní lidi a jejich rozhodnutí do budoucna neublížit. Ukazuje, že se na emoce nejde připravit, jenom je prožívat. A zároveň se jim zpětně smát a hledat cesty, jak být do budoucna lepší. Komedie nikdy nebyla tak hluboká a empatická, jako když ji letos dělal údajný „sociopat“ Nathan Fielder.