Poznat vlastní kořeny a dotknout se rodinné historie je zejména pro movitější zájemce čím dál lákavější. „Když jsem před 22 lety se sestavováním rodokmenů začínal, lidé si mysleli, že se to týká psů,“ usmívá se profesionální genealog Tomáš Biskup. „Nyní musím s těžkým srdcem některé žádosti odmítat, prostě nestíhám.“
Motivace současníků, aby se co nejdetailněji seznámili s osudy předků, nebývá v drtivé většině zištná – kupříkladu ve smyslu uplatňování restitučních nároků. Hlavním cílem nebývá ani posílení vlastní prestiže, a dokonce ani touha prokázat, že v žilách dotyčných koluje modrá krev.
Z Biskupových zkušeností plyne, že lidé zkrátka chtějí vědět, odkud přišli, a je pro ně důležité potvrdit si tímto způsobem svou identitu. Ponor do rodinné minulosti přitom není zcela bez rizika. Dějiny přepisovat nelze a nejde vyloučit, že se člověk za vynaložené peníze dozví nelichotivé skutečnosti.
Z předchozích generací mohou „vyskočit“ problematické osoby, ze skříně vylézat kostlivci, někdy téměř doslova: Biskup si vybavuje drastický příklad, když předek jednoho klienta uškrtil v roce 1860 manželku a hodil ji do rybníčku za stodolou.
Až na výjimky se však lidé i s velmi nepříjemnými informacemi vyrovnávají snadno – berou je jako daný fakt, který je osobně nijak nekompromituje.
Existuje možnost pátrat po privátní minulosti na vlastní pěst, ale oblíbené internetové stránky typu myheritage.cz mají své limity. Kráčet do hloubky několika století navíc vyžaduje erudici a taková „expedice“ nutně spotřebuje značné množství energie a času.
Tomáš Biskup v pořadu Sama doma | Foto ČT
Najmout si odborníka je pohodlné a Biskup si pochvaluje, že zájem o jeho služby rok od roku permanentně roste. Mnoha lidem už navíc nestačí jen zjistit, kdy se kdo narodil – chtějí znát také historii vesnice nebo rovnou chalupy, odkud jejich rod pochází. Taková místa jsou pak cílem rodinných výletů.
Pátrání po rodinných kořenech vždy závisí na dostupných archiváliích: rodných, křestních, oddacích či úmrtních listech, tak daleko proti proudu času, jak to jen jde. Stopy zpravidla končí kolem roku 1650, krátce po třicetileté válce. Biskupovým „hloubkovým rekordem“ je letopočet 1560.
Často ale hraje roli i náhoda: kupříkladu na kostel v šumavské obci Klenčí pod Čerchovem spadla koncem druhé světové války americká bomba, takže v tamní ohořelé matriční knize lze dohledat zápisy jen na zachovalých stránkách a ostatní rodinné historie zmizely nenávratně v plamenech.
Sestavení rodokmenu, jehož součástí jsou mimo jiné překlady z němčiny či latiny a všechny dohledané souvislosti, vyjde zhruba na 20 tisíc korun. Možností je i rodinná kronika, v níž se dbá na vazbu a grafickou úpravu, aby vystihovala původ konkrétního člověka – pochází-li třeba ze sedláckého rodu, vazba může nést rustikální motivy.
Za extra péči si samozřejmě extra připlatíte: sestavení kroniky vyjde na něco přes 50 tisíc.
