Ve znalostech je síla, ale vědomosti mívají tendenci rychle opouštět naši mysl. Český vzdělávací systém je navíc často kritizován za přehnaný důraz na memorování a jen malý akcent na propojování souvislostí.
Přidejme k tomu mnohdy demotivované pedagogy a výsledek je, že nám často chybí kontext k tomu, abychom mohli zcela pochopit současné dění.
Naštěstí je učení celoživotní proces a nyní leží zcela v našich rukou. Zde je proto pět knih, díky kterým se dozvíte hodně, aniž byste se museli znovu vracet do školní lavice.
Dietrich Schwanitz: Vzdělanost jako živý dialog s minulostí
Na 540 stranách této publikace, kterou doporučuje k přečtení i bývalý německý prezident Roman Herzog, pochopíte dějiny naší civilizace, které poznáte v kontextu umění a filozofie. Největším plusem je nejen obsažnost, ale také čtivost. Usazuje také pojem „vzdělanost“ tam, kde ho všichni potřebujeme mít: nikoli coby izolované znalosti, ale v podobě propojování zdánlivě nesouvisejících jevů.
Katarzyna Surmiak-Domańska: Ku-klux-klan. Tady bydlí láska
Chcete pochopit smysl současných amerických protestů? Odpověď vám dá kniha polské novinářky, která se vydala nejen na sjezd Ku-klux-klanu do Arkansasu, ale také do hlubin samotné historie rasismu v Americe. Ačkoli to není lehké čtení, od knihy se nebudete moct odtrhnout.
Pierre Bayard: Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli
Úžasná publikace, pokud chcete působit kultivovaně v každé společnosti, a ještě se něco dozvědět. Podle autora Pierra Bayarda je totiž důležitější než číst například Umberta Eca, Michela de Montaignea nebo Grahama Greena, znát podrobnosti o jejich dílech. Navíc se zde dozvíte, jak vybruslit z náročných intelektuálních diskusí, které by vás mohly odhalit.
Alberto Manguel: Čtení obrazů
Ptali jste se někdy sami sebe, kde se učí dovednost rozumět umění? Tahle kniha vás naučí číst řeč obrazů tak, že už nikdy nebudete bezradně stát v galerii. Navíc je to titul natolik zábavný, že ani nepostřehnete, jak vás systematicky nutí přemýšlet novými, kreativními způsoby.
Henry Kissinger: Uspořádání světa
Bývalý ministr zahraničí Spojených států a jeden z nejvlivnějších politologů popsal velmi analytickým způsobem, na čem stojí dnešní rozložení mocenských sil. Dává do souvislosti vestfálský mír a dnešní mezinárodní vztahy, systém rovnováhy v Evropě a francouzskou revoluci, ale také „čínskou harmonii pod nebesy“ i Vídeňský kongres.