Syndrom vyhoření – téma, které se skloňuje stále častěji nejen mezi manažery, ale třeba i mezi mladými lidmi.
„Je to emoční a fyzické vyčerpání, které se projevuje nějakou kombinací příznaků. Mezi hlavní projevy patří extrémní vyčerpání, depersonalizace, tedy jakési odpojení od sebe, a snížení výkonnosti,“ tvrdí terapeut Jan Piskač, který působí v pražském Motio centru a právě syndromem vyhoření a jeho léčbou se mimo jiné zabývá.
Podle Piskače syndromem vyhoření trpí odhadem v České republice asi dvacet procent populace, jde tedy o poměrně rozšířený problém.
Jedním z prvních příznaků je únava, která trvá dlouhodobě a nedaří se nám z ní zregenerovat. „Pokud nezvládneme nabít svou baterku tak rychle, jak jsme zvyklí, nebo do sta procent, tak bychom měli zpozornět,“ tvrdí Piskač, který říká, že je vždy lepší řešit prevenci. Mezi nejhorší projevy patří stavy, kdy člověk nezvládne vstát z postele a trpí depresemi.
Další projev je také to, že máme odpor ke všemu, co nám práci připomíná: například i ke kolegům.
Jaká je prevence syndromu vyhoření? Jak o tom komunikovat se svým nadřízeným? Kdo je vyhořením nejvíc ohrožený? Jak na sobě poznáme, že nám hrozí?
Nejen tato témata jsme probrali v podcastu Jak být lepší o zdraví a životním stylu, seberozvoji a work life balance, kde se Veronika Jonášová ptá odborníků, jak si zlepšit život.
