Svatba pro mnoho lidí představuje jednu z nejdůležitějších životních událostí. Předchází jí měsíce a roky příprav, ale často také stojí mnoho peněz a zbytečného materiálu. Návrhářka Hana Prchalová se svou značkou TO.GET.HER dokazuje, že svatební šaty mohou být krásné a praktické a přitom nezatěžovat životní prostředí.
Příběh značky TO.GET.HER. začal těsně před dobou covidovou. Hana měla tehdy za sebou studium oděvního návrhářství ve Zlíně a působila ve street-wearovém řetězci. I přesto, že praxe jí dala mnoho zkušeností z oblasti módního průmyslu, měla pocit, že sériová výroba není cesta, kterou by se chtěla ubírat.
„Je pravda, že ještě na škole mě moje profesorka přesvědčovala, že ničím jiným než svatebními šaty se neuživím, a já si tehdy byla jistá, že to není nic pro mě,“ vzpomíná.
Zároveň se v ní ale prý mísí dvě osobnosti. „Ta první měla vždy blíž k různým subkulturám, ale ta druhá je jemná a ženská, která se ráda parádí. Takže cesta k navrhování svatebních šatů nakonec nebyla zase tak překvapivá,“ dodává se smíchem.
foto Markéta Černá
Foto Markéta Černá
Prvotní nápad o založení značky přišel nad sklenkou vína. Tehdy Hanka se svou kamarádkou plánovala kromě navrhování šatů také zastřešovat ostatní udržitelné dodavatele, a poskytovat tak kompletní svatební balíček. O rok později se ale z časových důvodů rozhodla soustředit především na módu.
Filozofií značky TO.GET.HER je důraz na udržitelnost. „V průběhu let se můj vztah k módě hodně změnil. Dřív pro mě byly zajímavé věci, které jsou vizuálně atraktivní, ale čím déle se v oděvním průmyslu pohybuji, tím více si uvědomuji negativní dopady na životní prostředí,“ vysvětluje.
Nyní vidí mnohem větší hodnotu v tom, jak daný kus vypadá zevnitř. „Podle rubu se nejlépe pozná kvalita, která vydrží několik let. A podobné principy se snažím dávat i do své tvorby,“ líčí.
Samozřejmostí jsou certifikované materiály, lokální výroba v Brně a ekologické zpracování. Spodní prádlo ze stálé kolekce například vzniklo z bambusové látky od brněnského výrobce, a je tak šetrnější k životnímu prostředí.
Jako alternativu ke klasickému hedvábí Hanka využívá hedvábí „mírumilovné“, při jehož zpracování se zakuklené housenky nezabíjejí, ale nechávají se přirozeně vylíhnout v motýla.
„Úplně se vyhýbám umělým materiálům, například polyesteru. Jediná výjimka je, když nevěsta přinese třeba šaty po mamince, které poté upcyklujeme a vytvoříme z nich nový kousek,“ přibližuje.
Kromě přešívání starých kousků se Hanka snaží šaty navrhovat tak, aby je bylo možné nosit i potom, co svatba skončí.
Lněné pastelové šaty, které mi právě ukazuje, jsou ušité ze dvou částí – sukně a zdobeného topu. K nim patří sladěné sako, kalhoty a kraťásky. Ty se mezi sebou mohou libovolně kombinovat, a vytvořit tak několik outfitů na různé příležitosti.
To, jak bude výsledný model nakonec vypadat, ale vždy záleží na domluvě s nevěstou. Mladá návrhářka často pomáhá svým klientkám také s výběrem vhodných bot nebo doplňků.
„Udržitelná společenská obuv je v Česku obecně docela problém, téměř nikdo ji nevyrábí. Proto nevěstám doporučuji třeba Vinted, kde je možné sehnat téměř nenošené věci z druhé ruky. Zdá se mi to lepší než investovat velkou sumu peněz do něčeho, co se už nikdy nevyužije,“ doplňuje.
Ušití šatů trvá zpravidla od dvou do šesti měsíců. Pravidelné konzultace i samotná výroba probíhá v brněnském kreativním hubu KUMST, kde značka TO.GET.HER od roku 2020 sídlí. Finančně přijatelný prostor a využití vlastního vybavení k šití pomohlo podnikatelce snížit počáteční náklady.
Nyní Hanka stihne se svou pomocnou švadlenkou pracovat na zhruba pěti zakázkách najednou. Ty získává především díky propagaci na sociálních sítích.
„V té době byl můj koncept pro tu část populace, která se zajímá o udržitelnost, velmi chytlavý, protože to bylo něco jedinečného a nevšedního,“ vypráví.
Na to, jaký obsah chtějí zákazníci vidět, si ale musela přijít sama. „V tom vidím jednu z nevýhod uměleckých škol, kde vám sice dají velkou tvůrčí svobodu, ale byznysová stránka a kontakt s praxí se pak trochu opomíjejí.“
Momentálně má studio TO.GET.HER. kromě svatebních šatů také stálé kolekce ready to wear oblečení, ve které najdete například kalhoty, košilové šaty či zmíněné bambusové prádlo. I přesto, že značka rychle roste, Hanka by ráda zachovala zakázkovou tvorbu a lokální výrobu.
„Momentálně se poohlížím po zahraničním prodeji a spolupracích s kolegy z KUMST, ale pořád si chci udržet jakousi exkluzivitu a osobní kontakt. Myslím, že to je vlastně ten hlavní důvod, proč chci pořád dělat svatby. Okamžitě totiž vidíte, že jste někomu pomohla k tomu, aby se cítil krásně. A to mě hrozně baví,“ dodává.
