Radikální upřímnost. Sousloví, které vzbuzuje respekt a ostražitost. Podle psychologa a psychoterapeuta Sebastiana Jamese má hlavně navodit důvěru. Umožňuje také verbalizovat vyvrcholení emocí, které zažíváme a běžně potlačujeme.
Radikální neznamená extrémní, ale vybízí jít ke kořenům komunikace, k emocím. „Na workshopech se učíme mluvit ‚emočtinou‘,“ říká Sebastian James. Hlavní komunikační nástroje nejsou slova, ale právě emoce. Emoce nás informují o našich potřebách a lidé mají problém vnímat je jako zpětnou vazbu.
Fotoarchiv Sebastiana Jamese
Fotoarchiv Sebastiana Jamese
Fotoarchiv Sebastiana Jamese
Fotoarchiv Sebastiana Jamese
Foto Archiv Sebastiana Jamese
V dětství se většina z nás naučila, že bychom se za emoce měli stydět. Smutek či strach byly považované za slabost. Hněv byl považovaný za charakterový defekt. Tak jsme se naučili je potlačovat.
Neumíme emocím naslouchat a neumíme se dorozumět. Jde tedy o to, aby to, co cítíme uvnitř, a to, co komunikujeme, bylo v souladu. „Pro někoho je jednodušší být upřímný k lidem, které nezná. Těžší to bývá v byznysu, nejtěžší to je v partnerství,“ říká muž, mezi jehož klienty patří manažeři, umělci i mladí lidé.
Každá emoce má své vyvrcholení, svůj emoční orgasmus. Orgasmus smutku je pláč, orgasmus radosti je smích, orgasmus hněvu křik, orgasmus strachu třes. Malé děti mají podle Jamese emočních orgasmů několik za den.
Zabiják radikální upřímnosti je neupřímnost. Ta nabírá formu přímočarého lhaní a zatajování.
„Brad Blanton, od kterého jsem se učil, říká, že nejvíc stresující v životě je něco předstírat,“ říká James. „Moji klienti většinou vědí, kde za sebe zabojovat, ale drží se zpátky. Moje role je o dodání názvosloví i sebevědomí,“ doplňuje.
Radikální upřímnost by neměla být jednostranná. Měla by zajistit úlevu a jejím cílem je psychické a fyzické zdraví. „Když k někomu chci být upřímný, tak je zároveň mojí povinností nechat ho být upřímný ke mně a tu upřímnost snést,“ říká psychoterapeut, který díky své jazykové vybavenosti pracoval s lidmi z více než padesáti zemí.
Měli bychom být radikálně upřímní? Umíme si dovolit emoční orgasmus? Jak být lepší v pojmenovávání emocí? O tom více v novém díle podcastu z naší stejnojmenné série.
