Hodnotit seriál podle prvních dvou epizod je ošemetné. Nedávný Sandman na Netflixu se třeba vytáhl až s pátou a šestou epizodou, zbytek by se však klidně dal označit jako promarněná příležitost. Podle úvodních dvou hodin strávených po letech ve Středozemi se zdá, že i nový seriál Pán prstenů: Prsteny moci bude tak trochu hledat důvod své existence. Bylo by však nefér hned předjímat, že ho nenajde.
Osm hodinových epizod se odehrává v takzvaném druhém věku Středozemě, kdy poslední spojenectví elfů a lidí svrhlo Saurona.
Společnost Amazon, která práva k Pánu prstenů a Hobitovi koupila za 250 milionů dolarů, tak vlastně adaptuje prolog z původního Společenstva prstenu, který začíná ukutím prstenů moci. Ve filmu Petra Jacksona tenhle úvod vyprávěla Galadriel a právě její mladší verze se zdá být nejvýraznější postavou očekávané novinky.
Showrunneři J. D. Payne a Patrick McKay prý uvažovali, že by se seriál mohl věnovat jiným Tolkienovým hrdinům, třeba mladému Aragornovi či Gandalfovi, nakonec ale sledujeme neohroženou elfku, která stopuje zlo v ledových pustinách, i když jí všichni říkají, že bojuje už v dávno vybojovaných bitvách.
Dvě epizody ale představují i svět chluponohů, předchůdců hobitů, trpaslíků nebo lidí, kteří se na východě zapletli se zlem, jež se pokradmu vrací skrze tunely vyhloubené skřety.
Tohle pozvolné zvedání tajuplného stínu tak seriál spojuje s atmosférou původní trilogie, novince ale možná prospěje, pokud se vyvaruje kříšení této nostalgie za každou cenu.
Stačí si vzpomenout na potterovský spin-off Fantastická zvířata, který se svoji prázdnotu pokoušel postupně stále křečovitěji zakrývat mrkáním na fanoušky Harryho Pottera. I tady je pravděpodobné, že trpaslíci vykopou balroga a že cizinec spadlý z nebe možná jednou nasadí špičatý klobouk. Snad to tedy pro tvůrce nebude kreativní vrchol.
Zatím se tedy zdá, že je zde vše papírově na správném místě, chybí ale ona síla v detailu filmařské vynalézavosti, jež vždycky přebila stamiliony dolarů nalité do produkce, které tvůrčí inspiraci samy o sobě nevznítí. Chybějí tu obrazy, které si pamatujeme i po dvaceti letech, jako je zapalování majáků z Návratu krále. Nenajdete tu ale ani uvolněnou a požitkářskou atmosféru jako u filmové trilogie Hobit.
Co se týče postav, už od prvních trailerů a plakátů se řeší, zda mohou mít trpasličí ženy vousy nebo elfové jinou než bílou barvu kůže, to ale spíš zakrývá, že zdejší osazenstvo není příliš prokreslené vnitřními konflikty. Žádného Boromira zde zatím nehledejte.
Zatímco představitelka Galadriel Morfydd Clark v sobě dost možná v jiných dílech najde hranu, elfsko-lidský pár je tak nevýrazný, že si ho skoro pletete se stafáží. Potěší naopak „hobitka“ Nori, která, jak už to u jejího druhu bývá, může jenom překvapit.
Amazon plánuje do několika řad Pána prstenů vrazit miliardu dolarů, což by z něj dělalo nejdražší televizní projekt historie. Už ale víme, že zkazky o „nejdražších projektech“ jsou především vděčnou marketingovou vějičkou, jíž se chytí všechna média – s kvalitami to většinou nemá mnoho společného, stačí se podívat na „nejdražší film Netflixu“ The Gray Man.
Prsteny moci tak musí v následujících dílech a možná i sériích pochopit, že jejich síla by neměla být jen v tom, jak moc se blýskají.
