Na zelené mikině svítí bílým písmem nápis Jablonec. Vladimír Brůna, který má tuhle mikinu na sobě, z města v Jizerských horách pochází. Když se ho ale dnes zeptáte, odkud je, možná se i splete a řekne Pernink. Malé městečko vysoko v Krušných horách zkušenému investorovi a podnikateli totiž učarovalo.
Před pár lety tady koupil rozlehlou funkcionalistickou továrnu. Pak penzion, několik nemovitostí a krátce nato i sjezdovku, nad kterou se ční impozantní železniční viadukt. Když po něm zrovna projíždí vlak, je to okouzlující pohled.
Muž, který začínal kariéru v poradenské společnosti EY, později postavil na nohy a vytáhl na miliardové tržby firmu Golden Gate, dnes radí desítkám lidí z českého byznysu s investicemi a sám investuje především do firem, komerčních nemovitostí, pozemků a drahých kovů.
Přiznává však, že právě skiareál v Perninku je jeho srdeční záležitostí. Svou základní radu, že investovat se má racionálně a bez emocí, tady sám vědomě porušuje. Ani v nejmenším prý ale nelituje.
„Celkem tady v zimní sezoně pracuje včetně vlekařů, lyžařské školy, bistra a půjčovny asi dvacet lidí. A je to větší dřina než vést dvě stě lidí ve velké běžné firmě,“ směje se Vladimír Brůna, když energicky prochází mezi lyžaři, kteří sem do areálu Pernink Nádraží poslední lednový den přijeli.
Sám sem jezdí z Prahy třikrát týdně. Od letošní sezony si totiž vzal rodinný skiareál osobně na starost. Předtím jej dva roky pronajímal, ale ukázalo se, že aby to skutečně šlapalo, musí tomu dát svou vlastní energii a nespoléhat jen na ostatní.
A tak zatímco v centru české metropole řeší velké investice (ty nejzajímavější má podle svých slov aktuálně okolo Temelína, protože sází na budoucnost jaderné energie, a v Pardubickém kraji má stavební pozemky o velikosti sto tisíc metrů čtverečních, kde postaví rezidenční bydlení), tady u sjezdovky se snaží dohlédnout na to, aby všechno fungovalo, jak má.
Dostal se sem přitom náhodou. Nejdřív koupil v době pandemie starou textilní továrnu, která je pár set metrů od sjezdovky.
Foto poskytl Vladimír Brůna
Před koupí ji neviděl a ani nikdy předtím v Perninku nebyl. Byla ale za zajímavou cenu a Brůna počítal se slušným výnosem v podobě nájmu. Postupoval, jak doporučuje i ostatním: dát na čísla, vsadit na podhodnocené nemovitosti a zbytečně netahat do investic emoce.
Postupně ale do Perninku začal jezdit a místo se silnou historií a krásnou okolní krajinou si rychle oblíbil. Zakrátko zde koupil několik domů a také penzion na konci sjezdovky. Jakmile se objevila nabídka, že je na prodej i samotná čtyři sta metrů dlouhá sjezdovka, neváhal prý ani chvíli.
„Ve všech investicích jsem velmi racionální. Pernink je ale výjimka. Zde chci vybudovat zajímavý resort, který bude i po letech nadčasový a promyšlený,“ vysvětluje investor.
„Bude to místo, kde děti zapomenou na mobil i na wi-fi a budou v přírodě na čerstvém vzduchu dělat něco, co rozvíjí nejen jejich fyzickou zdatnost, ale i ducha a zároveň se něčemu naučí,“ dodává s tím, že společenský přesah tady má pro něj větší váhu než ziskovost. I tak je ale přesvědčený, že profit také časem přijde.
„Nebuduju Pernink pro peníze, ale za peníze,“ říká s úsměvem. Kolik tady už celkem zainvestoval? O tom veřejně mluvit nechce a navíc, jak poznamenává, ani to pro něj není zásadní.
„Největší hodnota, kterou tomu dávám, je můj čas. Ten bych mohl někde investovat s větším výtlakem, ale zase by mě to tak netěšilo,“ dodává. V areálu má nyní pětinu svých investic a věnuje mu osmdesát procent pracovního času.
A i když rychle zdůrazňuje, že areál musí ekonomicky fungovat a vydělávat, je mu jasné, že zrovna tohle určitě nebude jeho nejvýnosnější investice. Alespoň pokud měříme výnos v penězích.
Jenže Vladimír Brůna neměří úspěch jen v penězích. Co se počítá? „Vztahy, zdraví, vzdělání, smysluplnost práce,“ vyjmenovává, na čem mu záleží.
Foto poskytl Vladimír Brůna
Právě to se ve skiareálu, který je podle jeho slov v černých číslech, spojuje. „Chtěl jsem vytvořit místo, kde bychom se potkávali s přáteli, kde by panovala příjemná atmosféra, kde by lidem bylo dobře,“ popisuje svou představu.
Rychle ovšem dodává, že v Krušných horách můžou lidé pořád najít klid, který je v přeplněných Krkonoších nebo Jizerských horách přinejmenším v sezoně takřka nemyslitelný. Ostatně, coby jablonecký rodák dobře ví, o čem mluví.
Během pár let, kdy začal v Perninku investovat, se z něj stal zapálený krušnohorský patriot, který věří, že se mu sem podaří přitáhnout víc lidí.
Samotný skiareál cílí především na rodiny s dětmi. „Jasně, že v Alpách jsou větší sjezdovky, ale to není důvod, abychom tu nic nedělali. Jen se musíme odlišit. Důležitý je ochotný a vlídný personál. A musíme nabídnout skvělé zázemí, skvěle upravenou sjezdovku, poctivé jídlo, kvalitní půjčovnu a hlavně super školu lyžování,“ představuje svůj recept na úspěch v českých horách.
Hned zdůrazňuje, že sám by tohle zajistit nedokázal a spěchá za šéfinstruktorkou lyžařské školy Danielou Tichou. Tahle energická dáma, která působí jako lektorka v Českém svazu lyžařských škol a sama se podílí na přípravě a certifikování budoucích lyžařských instruktorů, vzápětí představuje propracovaný systém, jak naučit děti lyžovat – a přitom to udělat zábavnou a efektivní formou.
„Zdá se vám to tady příliš rovné? Tak to má pro nejmenší děti být,“ směje se, když vysvětluje celý koncept lyžařské školy.
Už teď rozlehlý prostor, do kterého Vladimír Brůna investoval desítky milionů korun, se má příští rok ještě výrazně zvětšit.
Foto poskytl Vladimír Brůna
„Plánujeme investici do zasněžování a chceme rozšířit prostor pro lyžařskou školu na dvojnásobek, protože lyžařská škola je srdce našeho areálu. O tuto službu je díky kvalitním instruktorům velký zájem,“ doplňuje investor.
Zatímco o víkendech a svátcích sem míří hlavně rodiny s dětmi, přes týden se ve Skiareálu Pernink Nádraží střídají děti ze školek a škol především z nedalekých obcí.
Ačkoli by se mohlo zdát, že právě děti z okolí na lyžích takřka vyrůstají, opak je většinou pravdou. „Nedávno jsme měli školu z nedalekých Abertam a z celé třídy mělo s lyžováním zkušenost jen pár dětí,“ říká vedoucí skiareálu René Piller.
Problém je často v tom, že rodiče nemají na lyžování peníze nebo čas, protože sami mají přes zimu sezonní práce. Jenže podle Brůny je potřeba, aby místní děti neztrácely s lyžováním kontakt, aby tady i do budoucna vyrostla generace, která se bude se svým regionem identifikovat a dokáže i jeho sportovní potenciál a napojený podnikatelský sektor rozvíjet dál.
„Proto se soustřeďujeme hodně na školy a mám radost, že k nám například jezdí děti na lyžařský výcvik i vlakem z Karlových Varů,“ usmívá se muž, jehož dcera také v lyžařské škole pracuje. „Tahle investice má pro mě i jako pozitivní vedlejší efekt třeba to, že si dcera může vyzkoušet, jak těžko se vydělávají peníze,“ směje se.
Dobře si uvědomuje, že Pernink není Špindlerův Mlýn nebo Lipno a ani se ničím takovým nemají stát. „Tohle místo je pro určitou sortu lidí, kteří si chtějí užít hory, chtějí klid a kteří chtějí být stranou pozornosti,“ říká.
Postupně se mu plní i jeho původní sen, že si vytvoří místo, kde se bude setkávat se svými četnými přáteli z nejrůznějších oblastí. U venkovního grilu tak například poslední lednový den letošního roku obsluhoval Seen Aquin Avila, zakladatel sítě fitness center BodyBody a také investor, který stojí za společností Startguide VC.
„Jsme velcí kamarádi, a když Vláďa zavolal, jestli bych mu mohl ve vytížený čas přijet pomoct, tak jsem přijel. Kamarádi si přece pomáhají,“ směje se Seen Aquin Avila u grilu.
Podobně se tady během víkendů, kdy je přece jen i tady větší nápor než v pracovních dnech, střídají i další Brůnovi přátelé. Člověk si tak při objednání grilovaného sýra nebo masa může říct i o radu zkušeného investora do začínajícího podnikání.
Foto poskytl Vladimír Brůna
Jezdí sem vysoce postavení manažeři z investičních skupin a korporací, majitelé středních firem, špičkoví lékaři nebo několik bývalých profesionálních sportovců.
Obklopit se skvělými lidmi, to je Brůnův recept na úspěch a dobrý život. Tady u sjezdovky to dokládá i tím, že je v jeho týmu původní majitel tohoto areálu, Ruda Holý.
Pán v červené bundě, který je na sjezdovce jako doma, tady před třiceti lety areál vybudoval. Za sebou má mimořádný příběh, kdy za komunismu emigroval do Švédska, kde pak dvacet let žil a trénoval tamní lyžaře.
Po revoluci se vrátil domů a všechnu svou energii věnoval právě tehdy novému areálu v Perninku. Místo ale neměl později komu předat, a tak se rozhodl jej prodat. V tu chvíli se objevil právě Vladimír Brůna. „Pan Holý se tady hodně nadřel a vybudoval místo s úžasným geniem loci,“ říká dnes jeho nový majitel.
Právě na genius loci a hlavně nadšené instruktory v lyžařské škole a celkově pohodovou atmosféru Vladimír Brůna ve svém lyžařském areálu sází.
„Já vím, že například naše bistro není nejnovější a podle současných trendů, ale dostanete tady dobré poctivé jídlo za dobrou cenu a lidi, kteří tady pracují, se usmívají, mají radost a to je to, co se nakonec počítá, nebo ne?“ ptá se muž, který má se svým areálem do budoucna velké plány a chystá se do jeho rozvoje včetně letní sezony investovat pořádnou sumu peněz.
Vzniknout tady má nové zázemí, které navrhuje architektonické studium Chybik + Kristof. Rozsáhlé letní vyžití se chystá ve spolupráci s Matějem Hájkem ze studia Skull, který stojí například za ceněnou herní krajinou Pecka v Krkonoších. Postupně tady chce Vladimír Brůna postavit i nové ubytování a další vybavení.
Sám ale nerad mluví o velkolepých plánech do budoucna. Jde krok za krokem a jak říká, počítá se to, co je teď. A při pohledu na něj, nadšené lidi z jeho týmu i spokojené úsměvy malých a velkých lyžařů je vidět, že tahle investice vychází dobře.
Foto poskytl Vladimír Brůna
