Německý fotograf židovského původu patří k nejvýznamnějším módním fotografům 20. století. Specifická estetika tvorby ovlivnila nejen řadu jeho současníků, ale především následovníků, jako například fotografku a režisérku Ellen von Unwerth nebo návrháře Karla Lagerfelda.
Helmutu Newtonovi se přezdívalo „The King of Kink“, což můžeme volně přeložit jako král neřesti či lehké perverze. Berlínský rodák, který musel před Hitlerem utéct nejdříve do Singapuru, odkud pokračoval do Austrálie, dokázal ve svých fotografiích ztělesnit onen předválečný glanc německé metropole, mísící v sobě luxus se špínou a noblesu se zvrhlostí.
A bylo jedno, kdo mu stojí před objektivem – zda je to neznámá modelka, nebo Catherine Deneuve, Jodie Foster, či Kim Basinger. Z černobílých fotek intenzivně čiší sex, aniž by byly potrétované ženy jakkoli odhalené.
Ačkoli v dnešním kontextu společenských změn se Newtonova tvorba někdy hodnotí jako extrémně maskulinní a vnímající ženu jako jakousi živou figurínu a nástroj k uspokojení, už za svého života umělec tvrdil, že jeho filozofie je přímo opačná.
Žena pro něj byla amazonkou a podle svých slov toužil zachycovat její sílu, ať už to bylo pro časopisy Vogue či Elle, nebo pro své osobní umělecké projekty.
Foto Getty
Helmut Newton ve svém živlu | Foto Getty
Letos, kdy by Helmut Newton oslavil 100. narozeniny, přichází snímek věnovaný jeho životu i tvorbě. Intimní dokument, příznačně nazvaný Nestoudná krása, postavil režisér Gero von Boehm na mozaikovitém vyprávění o umělcově dramatickém životě, na který vzpomínají jména formátu Isabelly Rossellini, Anny Wintour nebo Claudie Schiffer.
„V dnešních debatách o objektivizujícím pohledu na ženské tělo působí Newton jako nenapravitelný dinosaurus a relikt starého světa, to ale jeho roli v dějinách módní fotografie nijak neumenšuje,“ říká Vít Schmarc, ředitel společnosti Artcam films, která film Nestoudná krása do českých kin uvádí.
„Dokument Gera von Boehma může fungovat jako důstojná pocta i impulz k diskusi o proměnách perspektivy a autorském odkazu člověka, který tvrdil, že ve fotografii existují jen dvě sprostá slova: umění a vkus.“
Newton ze snímku vychází mnohem přístupněji a přátelštěji, než jak byste si ho představovali, ale zároveň cítíte, že náročný osud vytvořil ve fotografově duši jisté temné zákoutí, odkud rád čerpal uměleckou inspiraci.
Osvěžující je také vidět, jakým způsobem pracoval na place během focení nahých modelek ve vyzývavých pózách. Dokument vám ale především odhalí, že ačkoli Helmut Newton nastartoval určitým způsobem sexuální revoluci v módní fotografii, žena pro něj zůstávala především symbolem a nástrojem, nikoli rovnocenným partnerem.
