Jak chutná islandské bramborové pečivo s marcipánem, grónské rozinkové pečivo, finští skořicoví šneci, dánští indiánci, švédský polární chléb nebo norský princův koláč? A dá se to všechno upéct i v českých kuchyních? Zdá se, že ano. Přesvědčí vás nová Sladká severská kuchařka Kristiny Lund, která je spíše známá pod přezdívkou Děvče u plotny.
K pečení ji přivedla babička. K tomu, aby si v roce 2012 založila foodblog, zase kamarádka. A sever? Pro ten má Kristina Lund slabost už od dětství, kdy několikrát navštívila norské fjordy. Svoji lásku k severským zemím následně zpečetila během studia v Brně.
Na tamější Masarykově univerzitě absolvovala obor skandinávská studia a následně tři čtvrtě roku žila ve Švédsku. „Jsem introvert a přirozeně tíhnu k místům, která vyzařují klid, to je pro mě i Skandinávie. Mám ráda otevřenou krajinu, vůni moře, pocit jakési volnosti a pohody, a to i ve městech mezi lidmi. Seveřané si umějí i všední den udělat hezký a jsou na sebe milí,“ říká Lund, dnes už autorka čtyř kuchařských knih.
Její nejnovější titul Sladká severská kuchařka, která vyšla po více než roční práci 15. května tohoto roku, navazuje na úspěšnou knihu Fika z roku 2018. Nový knižní počin však rozšiřuje pohled na pečení a přidává kromě Švédska také další země Skandinávie, nechybí ovšem ani Island či Grónsko.
Prozatím bylo samonákladem vydáno 3500 kusů kuchařky. Celkové náklady se vyšplhaly k šesti stům tisícům. Z 2300 kusů určených k přímému prodeji se během prvního měsíce prodalo kolem 650. Sama Lund počítá, že celý náklad se rozplyne v horizontu dvou až tří let.
Prozatím je kuchařka dostupná na stránkách Děvčete u plotny nebo v Book Therapy, do velkých knihkupectví zamíří až v září. „Chtěla jsem mít knihu v prodeji před běžnými knihkupectvími, abych zajistila, že se cena zpočátku bude držet. Léto je také pro knihy víceméně okurková sezona,“ vysvětluje. Zprostředkování do distribučních knihkupectví má na starosti nakladatelství Došel Karamel.
Vkusná kniha s minimalistickou obálkou v podobě akvarelových kytiček, které malovala sama autorka, zaujme svým jednoduchým, čistým, přesto naprosto okouzlujícím dojmem. Ostatně Seveřané na přeplácanost moc nehrají. Důvodem k radosti je také více než sedmdesát autentických receptů hezky rozdělených podle konkrétních zemí.
Foto se svolením Kristiny Lund
Než vznikl finální seznam receptů, čekal foodblogerku maraton rešerší odborných článků, skandinávských blogů, lifestylových magazínů i tištěných kuchařek, převážně švédských a norských. Každé zemi nakonec věnovala samostatnou kapitolu s deseti až dvaceti signaturními recepty.
Pouze Grónsko zastupuje jediný, tamní pekařská tradice je totiž převzatá z okolních zemí, především pak z Dánska. Klíčem byla pestrost i dostupnost surovin. Autorka si přála, aby čtenáři ochutnali to nejtradičnější, a přitom nemuseli shánět speciální pečicí formy ani ingredience. Každý vybraný dezert nastudovala v několika verzích, našla společný základ, upekla a ladila, někdy jednou, jindy třikrát.
„Zařadila jsem takové recepty, aby se vzájemně doplňovaly, byly dostatečně různorodé a aby čtenáři ochutnali to nejtradičnější z každé země. U většiny jsem ale ubírala cukr, protože Seveřané si potrpí na velmi sladké dezerty. Ze svých zkušeností však vím, že přespříliš cukru je spíš na škodu a pečivo bývá mnohem chutnější, když ho obsahuje méně,“ prozrazuje.
Foto se svolením Kristiny Lund
Foto se svolením Kristiny Lund
Foto se svolením Kristiny Lund
Foto se svolením Kristiny Lund
Foto se svolením Kristiny Lund
Foto se svolením Kristiny Lund
Nechybí ani praktické cukrářské rady, tipy, šikovné poznámky i zajímavé až nečekané informace o daných zemích. Vše doplňují působivé fotografie.
„To, aby kuchařka vůbec vznikla a posouvala se kupředu, je moje práce. Všechny texty píšu sama, testuju recepty, fotím i upravuji fotky, tvořím ilustrace. Ale naštěstí mám kolem sebe tým skvělých lidí, na které se můžu spolehnout. Je to grafička, korektorka nebo třeba můj manžel, který se stará o technické záležitosti, na něž už sama nestačím,“ vysvětluje Lund.
Foto se svolením Kristiny Lund
Nová kuchařka se už stihla s úspěchem zabydlet v mnoha domácnostech a Lund často přicházejí zprávy o tom, že z ní čtenáři nadšeně pečou.
Díky tomu, že je severské pečení poměrně podobné tomu našemu, nejsou vyžadovány žádné neznámé suroviny. Těmi nejpodivnějšími jsou šafrán a kardamom. Uvedené recepty navíc vypadají velmi lákavě, jen stěží si budete vybírat, který vyzkoušíte jako první.
Mým osobním favoritem je gammeldags æblekage, neboli staromódní jablečný koláč do skleniček, nebo příjemně zemitý žitný koláč s malinami a borůvkami, finsky nazvaný vadelma-mustikkakukko.
Ať už se rozhodnete upéct cokoli, už při prvním soustu zjistíte, proč sever dokáže v tom nejlepším smyslu uhranout (takřka) každého.
