Nejlepší roční období pro výlety za uměním je tady. A v německé metropoli jsou na to připraveni. Berlínské galerie představily se začátkem listopadu několik nových výstav, přičemž každá z nich stojí za výlet do metropole na Sprévě. 

CHANEL Commission: Klára Hosnedlová: embrace

Hamburger Bahnhof – Nationalgalerie der Gegenwart, do 4. ledna 2026

CHANEL Commission: Klára Hosnedlová. embrace
info Foto Hamburger Bahnhof – Nationalgalerie der Gegenwart

Dobře, začneme hned výjimkou. Výstava české umělkyně žijící v Berlíně Kláry Hosnedlové není zbrusu nová, její velkolepé instalace ze lnu a konopí jsou tady k vidění už od letošního jara. Brzy výstava, která vznikla ve spolupráci se značkou Chanel, ale skončí.

A jestli je jedna věc, kvůli které se vyplatí sednout v Praze do vlaku a jet čtyři hodiny do Berlína, tak je to tahle mimořádná výstava, na které se Češi budou cítit tak trochu doma.

Stačí si třeba jen stoupnout na tak blízce známou betonovou dlažbu, která připomíná dětství Hosnedlové v Uherském Hradišti, nebo podvědomě vnímat mix hudby moravských lidových písní, zvonů i veršů recitovaných rapperem Yzomandiasem.

Mimochodem ani reproduktory, ze kterých se zvuk line, nejsou náhodné: původně zněly v dnes už neexistujících berlínských klubech.

The Scharf Collection: Goya – Monet – Cézanne – Bonnard – Grosse

Alte Nationalgalerie, do 15. února 2026

Tohle je už novinka. Stačí se podívat na hvězdná jména umělců v názvu výstavy a je jasné, že tato výstava bude velká. Rozsáhlá rodinná sbírka, která vznikala po čtyři generace a která následuje legendární sbírku Otto Gerstenberga, otevírá veřejnosti své poklady v plném rozsahu poprvé.

K vidění je na 150 děl od Goyi, Degase přes impresionistická díla Moneta, Renoira, Cézanna až po současné umění, které zastupuje například Katharina Grosse. 

Raoul Hausmann. Vision. Provokation. Dada.

Berlinische Galerie, do 16. března 2026

Otevřete svou mysl! S těmito slovy burcoval před 125 lety Raoul Hausmann, jedna z nejvýraznějších postav dadaismu, veřejnost. Muž, který v umění razil heslo bezvýhradní upřímnosti, stavěl vše konvenční naruby a boření hranic sám praktikoval nejen ve své tvorbě, ale i osobním životě.

Nová rozsáhlá výstava se zhruba dvěma stovkami exponátů z mezinárodních sbírek i proto přináší pohled nejen na jeho výtvarná a fotografická díla, ale představuje také jeho způsob života a vidění světa. Jak název výstavy napovídá, provokace u něj byla na denním pořádku, a tak se právě do Berlína, který rád šokuje i dnes, výběr díla Raoula Hausmanna skvěle hodí.

Einhorn. Das Fabeltier in der Kunst

Museum Barberini, Postupim, do 1. února 2026

Einhorn. Das Fabeltier in der Kunst
info Foto Museum Barberini

Jednorožci nejsou jen meta startupistů nebo zamilovaný objekt dětí. O tom, jak dlouhá historie je s tímto mytickým zvířetem spojená, vypráví aktuální výstava v Postupimi u Berlína. Už čtyři tisíce let jsou jednorožci symbolem v mnoha kulturách.

To dokazuje výběr tapiserií, grafik, rukopisů, soch i obrazů. Mezi 150 exponáty, které do Postupimi přivezli z řady sbírek evropských metropolí, jsou i díla například od Tiziana nebo Albrechta Dürera. Proč právě jednorožci? „Nikdo je nikdy neviděl, ale všichni vědí, jak vypadají,“ vysvětluje svou motivaci pro vznik této výstavy pro magazín Geo její kurátor Michael Philipp.

Close Enough

C/O Berlin, Amerika-Haus, do 28. ledna 2026

Close Enough
info Foto C/O Berlin

Jakmile jde o fotografii, pak je v německé metropoli jasná volba centrum C/O Berlin. Po 25 letech, kdy galerie otevřela legendární výstavou Magnum: Úvahy o světě, se sem tahle slavná agentura vrací a představuje výběr z tvorby dvanácti špičkových fotografek. Jejich společné téma se dotýká lidské intimity a zranitelnosti.

Max Ernst bis Dorothee Tanning: Netzwerke des Surrealismus

Neue Nationalgalerie, do 1. března 2026 

Max Ernst bis Dorothee Tanning: Netzwerke des Surrealismus
info Foto Neue Nationalgalerie

Sto let po prvním manifestu surrealismu ukazuje berlínská Nová národní galerie rozsáhlý pohled na toto mezinárodní umělecké hnutí, které mělo silnou roli i v tehdejším českém kulturním prostředí. Výstava, která je rozdělena do tří částí, dokládá, jak se toto hnutí rozšiřovalo z Paříže a Bruselu do dalších oblastí Evropy i USA, a popisuje, jakou roli v tom hrály nejen historické okolnosti, ale i osobní a často velmi složité vztahy.

Celá expozice je výsledkem několikaletého výzkumného projektu a do Berlína přináší výběr obrazů i soch umělců, jako byli Salvador Dalí, Max Ernst, Joan Miró nebo Dorothea Tanning.