Na Ukrajině a v Gaze se stále válčí, ve Spojených státech zase zuří bezpečnostní skandál a epidemie spalniček. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.
Konec příměří v Gaze a americké bezpečnostní faux pas
Příměří sjednané mezi militantním hnutím Hamás a zástupci Izreale skončilo. Židovský stát obnovil letecké útoky, které si podle palestinského ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem vyžádaly stovky obětí.
Stalo se tak před zahájením druhé fáze příměří, v níž se měl Izrael stáhnout z Pásma Gazy po propuštění všech zbývajících rukojmích teroristy. Tři desítky živých rukojmích propustil Hamás během první fáze, zbytek je však podle společného prohlášení rodin unesených Izraelců kvůli rozhodnutí Netanjahuovy vlády opět v ohrožení.
Proti obnovení bojů a dalším vnitropolitickým krokům Netanjahua se proto konaly protesty a stejné nepokoje se rozšířily i do Pásma Gazy, kde stovky lidí požadovaly odchod Hamásu od moci. Hnutí však protest násilně potlačilo.
Blízkovýchodní problematika ovlivňuje i dění ve Spojených státech. Tam propukl skandál poté, co Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz omylem pozval redaktora média The Atlantic do skupiny organizující útoky na jemenské Hútíje.
To, že novinář Jeffrey Goldberg na skupině v mobilní aplikaci Signal viděl něco, co neměl, sice Bílý dům potvrdil, jeho aktuální osazenstvo ale odmítá, že by se jednalo o utajované válečné plány.
V reakci na to The Atlantic zveřejnil i zbytek konverzace, kterou kvůli jejímu obsahu původně publikovat nechtěl – americké politické špičky v ní totiž psaly například: „Počasí je PŘÍZNIVÉ. Právě POTVRZENO s CENTCOM, že jsme GO pro zahájení mise“ nebo rozebíraly, kde dojde k prvnímu dopadu bomb.
Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh – Jakub Szántó
Nakladatelství Argo
Gaza a Izrael proti sobě stály už dlouho předtím, než 7. října 2023 vypukl nový, dosud nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů. Jak tuto dlouhou historii vzájemné nesnášenlivosti, tak nejnovější vlnu násilí popisuje nová kniha zahraničního zpravodaje České televize Jakuba Szántó.
Podrobně zpracovanou historii prokládá novinář vlastními zážitky z Pásma Gazy a svědectvími místních obyvatel, kteří svůj celý život prožili v konfliktu mezi národy. Nechává promlouvat Palestince a ukazuje jejich pohled na život, zkázu kolem nich i jejich vztah ke státu, jehož obyvatele mnoho z nich bytostně nesnáší.
Hlavně ale dílo nabízí popis těch nejdůležitějších událostí, které k dnešní situaci přispěly – od nejstarších záznamů, které lidstvo o oblasti má, až po diplomatické snahy a prolitou krev v posledních dekádách.
Szántóova první kniha Za oponou války, která rovněž popisuje Blízký východ, získala v roce 2019 cenu čtenářů Kosmas v soutěži Magnesia Litera a její audioverze obdržela první cenu v anketě Audiokniha roku 2020.
Trumpovo tam a zpátky ohledně Ukrajiny
Poté, co schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě skončila hádkou, nařídil americký prezident 4. března přerušení vojenské pomoci napadené zemi.
Ukrajina poté souhlasila s navrhovaným třicetidenním příměřím, přičemž ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že před podpisem je třeba vyřešit některé otázky. Souhlas Ukrajiny však Spojeným státům stačil k tomu, aby obnovily dodávky pomoci.
Trump se navíc chlubil, že s Ruskem alespoň telefonicky dojednal ukončení útoků na energetickou infrastrukturu na měsíc, přesto se obě země z porušování dohody vzájemně obviňují.
Jak se líčit v nemoci – Iryna Zahladko
Nakladatelství Bílý Vigvam
Jak se líčit v nemoci je chronologickým popisem toho, jak se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu cítila Iryna Zahladko, tamní rodačka žijící v Česku. Deníkové záznamy a básně propojují ústřední motivy díla – napadení těla nemocí a invazi nepřítele do země.
Texty různých druhů se v knize střídají a autorka se v nich věnuje každodennímu životu onkologické pacientky a jejího těla, kterými prochází všudypřítomná válka.
Za knihu letos dostala Cenu literární kritiky a dostala se i do širší nominace Magnesie Litera za poezii. Již dříve Zahladko vyhrála ukrajinskou literární cenu pro mladé spisovatele Smoloskyp.
Požár na letišti Heathrow
Úmyslný podle policie nebyl, přesto požár na londýnském letišti Heathrow ovlivnil více než 1300 letů a čtvrt milionu cestujících. Způsobit ho měla závada na transformátoru, když selhaly ochranné mechanismy, a oheň svým rozsahem vyřadil z provozu i záložní generátor.
Ještě v den požáru se podařilo alespoň některé spoje na jednom z nejvytíženějších letišť světa obnovit, kompletně se letům otevřelo až další den. Aerolinie proto požadují kompenzace od letiště, které zase řeší, jak zabránit opakování podobné nehody v budoucnu.
Heathrow Airport: An Illustrated History – Kevan James
Nakladatelství Fonthill Media
O historii tohoto významného letiště povídá bohatě ilustrovaná kniha od leteckého novináře Kevana Jamese. Ten v ní sleduje počátky původně malého letiště a jeho postupné ovládnutí letecké dopravy ve Spojeném království.
James pojednává například o úsilí Harolda Balfoura, tehdejšího náměstka ministra letectví, který se o úspěch letiště zasloužil trikem. Jak později přiznal ve své autobiografii, záměrně oklamal vládní výbor, aby si myslel, že rozvoj Heathrow je nezbytný.
Přesvědčil je, že je potřeba jako základna pro dálkové dopravní letouny směřující na podporu spojeneckého úsilí ve válce proti Japonsku, přestože tuto funkci mohla plnit i jiná letiště. Ve skutečnosti však vždy plánoval, že Heathrow bude sloužit civilnímu letectví.
Uprchlý soudce Kafka v Chorvatsku
Zmizel 8. března a jako původně pohřešovaný se dostal až do Chorvatska, kde soudce Romana Kafku zadržel až evropský zatykač. Policie totiž soudce Krajského soudu v Brně začala podezírat z obrání věřitelů o více než jedenáct milionů korun.
Peníze mu měli půjčit jeho příbuzní a přátelé poté, co čelil kárnému řízení za vážné průtahy při vyhotovování rozhodnutí. Před útěkem oznámil Kanceláři prezidenta republiky svou rezignaci a po několika dnech, během nichž se z pohřešovaného stal hledaným, zavolal do Českého rozhlasu.
Z chorvatského čísla mu telefonicky sdělil, že prchá přes půl Evropy před lidmi, kteří ho chtějí zlikvidovat, a že ho „brutálně vydírá“ skupina lidí.
Hledání rovnováhy aneb Život soudce – Tomáš Němeček a Josef Baxa
Nakladatelství Vyšehrad
V čele jiného brněnského soudu – toho Ústavního – stojí Josef Baxa. Ten býval předsedou Nejvyššího správního soudu a mezi lety 1998 až 2002 náměstkem ministra spravedlnosti.
V knize Hledání rovnováhy aneb Život soudce odhaluje významné kauzy, na kterých se během svého života podílel, ale i své dětství a rozhodnutí, která stála za dnešní podobou soudnictví v Česku.
Popisuje například, jak přijímal soudce na Nejvyšší správní soud. Nechtěl mít kolem sebe jen bývalé úředníky, ale i ty, o kterých a proti kterým se už někdy rozhodovalo. Dbal také na to, aby se mezi starší soudce dostali i mladí, kteří mají zkušenosti ze světa a jazykové vybavení.
Šíření spalniček ve Spojených státech, Evropě i Asii
Spalničky označili lékaři za vymýcené, znovu se ale vrátily – a v americkém Texasu na ně poprvé po deseti letech zemřelo dítě. Rodiče šestileté dívky však odpovědnost za její smrt necítí a tvrdí, že je dobře, že ji nenechali očkovat.
„Ty spalničky nebyly tak hrozné. Dostaly se z toho docela rychle,“ řekla matka dívky o zbylých čtyřech dětech, které nákazu přežily, v rozhovoru pro neziskovou organizaci Children’s Health Defense známou svými postoji proti očkování.
Té osm let předsedal dnešní americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., který v reakci na už více než dvě stovky nakažených doporučil nemoc léčit olejem z tresčích jater, steroidy a antibiotiky. I když po nárůstu nakažených svůj postoj k očkování zmírnil, stále si stojí za tím, že má více nevýhod než výhod.
Spalničky se tak objevily už i v Asii a Evropa za poslední rok čítala nejvíce nakažených nemocí za posledních 25 let.
Booster Shots: The Urgent Lessons of Measles and the Uncertain Future of Children’s Health – Adam Ratner
Nakladatelství Avery
V reakci na vysoký počet nakažených v roce 2024 a dnešní epidemii vyšla v únoru ve Spojených státech kniha Booster Shots od lékaře a specialisty na infekční onemocnění Adama Ratnera.
Rozebírá v ní, proč se dnes spalničky vrátily, když lidstvo stvořilo technologii schopnou předcházet nemoci dříve, než přistálo na Měsíci. Rozebírá motivace rodičů, kteří nenechávají své děti očkovat, podfinancování infrastruktury veřejného zdravotnictví a kroky vedle, které jsme jako lidé podnikli v boji proti spalničkám i koronaviru.
Jednou z událostí, která očkování okamžitě zkomplikovala, bylo zavedení dvou různých vakcín proti spalničkám najednou. Ta, která obsahovala živý virus, však u dětí způsobovala horečky, a tak rodiče raději sáhli po té, která měla méně vedlejších účinků, ale také byla méně účinná.
Volby v Grónsku a dovolená amerických představitelů
Proti americkým choutkám na zabrání ostrova Grónsko se v březnových volbách vyjádřili jeho obyvatelé. Ti volili převážně strany, které chtějí nezávislost na Dánsku, ale zároveň vystupují i proti záměrům Trumpa a jeho spolupracovníků.
Dánská premiérka Mette Frederiksen je za jejich volbu pochválila a řekla, že se nenechali zastrašit a postavili se za to, kým jsou, za což jim vzdává „hluboký respekt“. Trump po volbách už poněkolikáté zopakoval, že Grónsko potřebuje pro národní bezpečnost.
„Potřebujeme ho. Musíme ho mít,“ řekl americký prezident před příjezdem své pravé ruky na ostrov. Původně tam měl jet viceprezident J. D. Vance s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem, ale po protestech místních obyvatel od záměru ustoupili.
Přesto se rozhodl, že se v pátek připojí ke své ženě a zkontroluje „bezpečnost“ ostrova. Grónský premiér Mute Egede tento krok odsoudil a označil jej za „jasnou provokaci“.
Mihotání: Na konci Grónska – Ilona Wiśniewska
Nakladatelství Absynt
Při převzetí Grónska by ale Američané nezískali jen hustěji osídlená města na jihu ostrova, ale i osady na druhé straně, kde žijí jen desítky lidí. Pravidelně je tam navíc převyšují novináři, kteří do oblastí míří zkoumat tající ledovce a mizící sníh.
Za samotnými obyvateli osad Siorapaluk a Qaanaaq se však vydala polská reportérka Ilona Wiśniewska. V knize Mihotání popsala jejich těžké životy spjaté s lovem medvědů a tuleňů, ale také názory na dánský vliv a snižující se závislost Grónska na království, pod které spadá.
Maďarsko zakázalo pochody hrdosti
Každoroční duhové pochody už Maďarskem – alespoň legálně – neprojdou, jelikož tamní parlament schválil zákon, který tyto akce zakazuje. Každému, kdo se jich zúčastní, proto hrozí pokuta až dvě stě tisíc forintů, tedy 12 600 korun.
Oslava vlastní identity je podle parlamentu natolik závažným trestným činem, že úřady dostaly pravomoc používat nástroje k identifikaci účastníků pochodu. Opoziční politici během projednávání zákona zapalovali dýmovnice, hráli sovětskou hymnu a křičeli, stejně je ale vládnoucí strana Fidesz a křesťanští demokraté přehlasovali.
Ti tvrdí, že jde o snahu chránit děti před „sexuální propagandou“. Jde jen o jedno z opatření, které proti menšinám stát zavedl – v roce 2020 zrušil právní uznávání transgender lidí a o rok později zakázal zobrazování homosexuality osobám mladším osmnácti let.
Maďaři proti zákonu vyšli do ulic a organizátoři budapešťského pochodu Pride slíbili, že i přes kriminalizaci budou v pořádání akce pokračovat. „Pokud se vláda pokusí omezit právo občanů na pokojnou demonstraci na základě vymyšlených pravidel, znamená to, že může zakázat jakýkoli protest z jakéhokoli vymyšleného důvodu,“ varovala organizace.
Lidé bez dějin jsou prach: Queer touha a holokaust – Anna Hájková
Nakladatelství Akropolis
O tom, jak postupná démonizace sexuálních menšin může vést až k jejich vyhlazování, vydala knihu historička Anna Hájková. K jejímu napsání se rozhodla proto, že jde o neprobádanou problematiku, kterou ovlivnila i homofobie přeživších. Ti například nechávali z archivů odstraňovat zmínky o tom, že oběti nacistů romanticky smýšlely o stejném pohlaví.
Kniha nabízí příběh pražské odbojářky Ireny Weiskopfové-Millerové, dodnes žijící Molly Applebaum či Anne Frank, jedné z nejznámějších obětí holokaustu.
Ta ve svém deníku, kterého se po válce prodaly miliony kusů, popisovala, jak moc chtěla, a dokonce se líbala se svou kamarádku Jacque. V závěru pasáže také psala o tom, jak propadala extázi, když viděla nahou ženskou postavu.
